(Jednání pokračovalo v 14.35 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Vážení členové vlády, kolegyně poslankyně, kolegové poslanci, dovolte mi, abych zahájil odpolední jednání dnešního jednacího dne. Na úvod tady mám jednu omluvu. Pan poslanec Jaroslav Škárka se omlouvá z jednání Sněmovny z osobních důvodů. To je vše na úvod.
Budeme pokračovat v programu, a sice bodem číslo
5.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu
ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních
a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 574/8/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 574/9. Vítám mezi námi pana senátora... Bratského? Bratského, děkuji.
Zahájíme tím, že poprosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládaná novela zákona číslo 109/2002 Sb. již zde ve Sněmovně byla řádně projednána a byla přijata velkou většinou napříč politickými stranami. Soustředit se proto budu pouze na pozměňovací návrhy, které k ní přijala horní komora Parlamentu. (Silný hluk v sále.)
Senátní ústavněprávní výbor si povšiml drobné kolize novely zákona číslo 109/2002 Sb. se souběžně projednávanou změnou zákona číslo 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, jehož účinnost má být ale pozdější než v případě naší novely.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane ministře, já si dovolím vás přerušit. Kolegyně a kolegové, rád bych, abychom dodržovali alespoň elementární, elementární zásady úcty a ztišili se, když mluví pan ministr, protože i to je zasahování do jeho projevu, což je podle jednacího řádu nepřípustné. Prosím vás o to důrazně. Děkuji.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Ta relevantní kolize spočívá v syntakticky špatném umístění vloženého doplnění do našeho tisku ze strany novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Výsledná podoba § 16 tak zní: "Děti, u nichž rozhodl o zařazení do střediska soud nebo o výchovném opatření podle zvláštního právního předpisu..." Správně by mělo být: "Děti, u nichž rozhodl o zařazení do střediska nebo o výchovném opatření podle zvláštního právního předpisu soud." Jak vidíte, není to opravdu nic podstatného a výkladově to bude zcela jasné.
Ústavněprávní výbor Senátu se s touto věcí vypořádal tak, že vyňal předmětná novelizační ustanovení ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí, přehodil slovosled a vložil je do našeho tisku. To by samozřejmě bylo přijatelné řešení. Problém spočítá v tom, že plénum Senátu následně zákon o sociálně-právní ochraně dětí zamítl jako celek, tudíž pozměňovací návrh, který vyjímá zmíněná novelizační ustanovení, nemohl být přijat.
V jaké jsme tedy nyní situaci? Poslanecká sněmovna na minulé schůzi schválila novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí ve znění, ve kterém byla postoupena Senátu, tedy včetně části 14., kde je novelizován náš zákon. Pokud byste nyní novelu 109 přijali ve znění pozměňovacích návrhů Senátu, tak přijmete téměř stejná novelizační ustanovení, která jste již schválili. Paragraf 16 našeho tisku tak bude zároveň novelizován dvakrát, k témuž dni nabudou účinnosti dvě novely a nebude zřejmé, která z nich má přednost. Domnívám se, že tento legislativní zmatek by byl horší než ten výše uvedený, výše zmíněný nepřesný slovosled.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ta věc, jejíž komplikovanost jsem vám nyní ukázal, je nyní ještě o něco komplikovanější, protože pan prezident vetoval novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí a teoreticky by mohla nastat situace, že toto veto nebude přehlasováno. Z tohoto hlediska není podle mne možné schválit náš zákon ve znění postoupeném Senátem, neboť v takovém případě by v něm zůstaly novelizační prvky návrhu zákona včetně jejich účinnosti od data, kdy měl tento zákon vstoupit v platnost, tedy zákona, který nakonec nemusí být vůbec schválen.
Ze všech těchto důvodů se tedy přimlouvám za to, abyste novelu zákona o ústavní výchově přijali ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, tedy ve znění schváleném Sněmovnou, a tedy bez oněch pozměňovacích návrhů. Vyřešilo by to tuto celkem složitou právní situaci. Znovu připomínám, že tyto pozměňovací návrhy jsou čistě stylistického charakteru a nijak se netýkají obsahu novely.
Děkuji vám za pozornost. ***