(12.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Je zde ochrana dlužníků, co se týče nákladů v případě, že dlužník má více dluhů, tzv. spojování nákladů u více exekucí. Je zde upraven princip zpřísnění kárné odpovědnosti, je zde také dále úprava, která ruší možnost exekutorů vykonávat tzv. exekutorské zápisy, jinými slovy, sepisovat dohody, které byly přímo vykonatelné.

Jenom z toho namátkového výčtu vidíte, že se nám podařilo udělat celou řadu změn, které omezují exekutory jako takové, a věřte, že exekutorská komora z těchto změn není nadšena.

Samozřejmě je možné mít různý pohled na exekutory. Dnes zvláště ve volební kampani je módní tvrdit, že nejlepší je exekutory úplně zrušit. A já tady chci ovšem zdůraznit, že v roce 2001, kdy se ten zákon přijímal, v době vlád sociální demokracie, a já to neříkám nějak kriticky, tak tehdy vymahatelnost práva byla velmi nízká a tehdejší autoři přijali tuto změnu právě proto, aby nový prvek, soudní exekutoři, zvýšil vymahatelnost práva jako takového. Tedy kdybychom chtěli exekutory víceméně téměř zrušit, musíme mít na zřeteli, kdo jiný místo nich bude vymahatelnost práva v této zemi zaručovat. Je to jednoduchá věc. Tedy ano, regulujme exekutory, já jsem pro, dávejme tomu jasná a tvrdá pravidla, na druhou stranu však mějme na paměti, že případné zrušení tohoto stavu, faktické zrušení tohoto stavu, musí mít za následek, že musíme určit někoho jiného, kdo bude vymahatelnost práva v této zemi zaručovat a kdo ji bude vykonávat. Tedy je třeba najít kompromis a vyvážení, ochranu jak práv věřitele, tak samozřejmě dlužníka.

K návrhu, který byl načten při projednávání v Senátu, mi dovolte jenom dvě velmi stručné poznámky, ke dvěma věcem se chci vyjádřit.

Za prvé princip územní teritoriality. To je téma, které je velmi debatováno, a i v té debatě se ukázalo, že jsou příznivci teritoriality a odpůrci teritoriality. Já chci říct, že v roce 2001, kdy ten návrh vznikal, byl založen právě na principu, že má mít věřitel právo zvolit si exekutora, kterému důvěřuje a který mu danou pohledávku vymůže. Samozřejmě je možné se od tohoto principu odchýlit, ten princip není svatý, ale je třeba si říct, že pokud zavedeme princip teritoriality v té okresní úrovni, pak se výrazně i filozoficky odchylujeme od toho, co zde v roce 2001 bylo přijato. Já se tomu nebráním, vést o tom debatu, pouze upozorňuji na to, že dneska síť exekutorů není rovnoměrná, ve všech okresních městech, zvláště těch menších, nejsou vždy zastoupeni exekutoři a že to může mít vliv, tedy zavedení okresní teritoriality může mít vliv na rozdílnou vymahatelnost práva v jednotlivých částech České republiky. Ale nebráním se debatě a osobně se přiznám, že kdyby se měla zavádět teritorialita, a a priori ji úplně nevylučuji, to tady říkám, pak bych se spíš přikláněl k myšlence tzv. krajské teritoriality, to znamená, že by několik exekutorů na území soudního kraje - zdůrazňuji soudního kraje - bylo pod kontrolou a vykonávalo tu činnost. To znamená jistá konkurence by tam byla zajištěna, na druhou stranu bychom tím snížili tu nevyváženost sítě, o které zde bylo hovořeno, že máme několik obrovských úřadů a pak některé velmi malé. Takže to je příspěvek do debaty. Myslím, že je třeba ještě o tom vést debatu, a to, co se nám přímo neupravilo, je otázka případné přechodné fáze, jak by se k tomuto přistoupilo, protože je to výrazná změna, výrazný zásah do současné struktury exekutorských úřadů a jistá přechodná ustanovení by tam musela být doplněna. Takže já to principiálně neodmítám, ale připadá mi, že teď v té podobě, jak to je, by to jen obtížně bylo aplikovatelné.

K samotným malým pohledávkám. Já souhlasím s těmi, kteří říkají, že s obchodem s malými pohledávkami bylo třeba něco učinit. Konstatuji, a to je třeba říci, že ministerstvo ještě pod mým vedením snížilo odměny advokátům a exekutorům za bagatelní pohledávky o 50 %. Je legitimní debata, zda je to dostatek, o tom se můžeme bavit, nicméně prosím, není to pouze kosmetická úprava. Každý asi cítí, že pokud odměnu snížíme o 50 %, tak to není kosmetická změna o nějaká dvě tři procenta. To mě trošku mrzí, pokud to někdo říká, a vnímám to spíš jako předvolební věty než seriózní analýzu toho návrhu, který jsme učinili.

My jsme také pokračovali v komparaci s Evropou. A myslím, že je důležité si říci, jak v jiných státech jsou bagatelní pohledávky vymáhány. Byli jsme připraveni tu částku ještě dále snižovat, to znamená ten návrh o 50 % nebyl konečný. Na druhou stranu já se bráním principu úplně zrušit jakoukoli odměnu za vymáhání bagatelních pohledávek. Obávám se, že potom to nebude ochoten nikdo vymáhat, pokud odměna bude nula. Bavme se tedy o tom, jaká odměna je přiměřená. Může to být ještě další snížení, já neříkám, že ne, ale neměli bychom jít do situace, že populisticky, mediálně atraktivně úplně zrušíme odměnu za bagatelní pohledávky a pak se bagatelní pohledávky nebudou vymáhat, a buď to tedy znovu musí převzít stát a zaplatit to daňový poplatník, anebo zde vznikne černý obchod a černý trh s různými vymahačskými firmami, které bohužel budou si účtovat nelegálně i své náklady a chudáka dlužníka to může vyjít reálně ještě více, samotné faktické zaplacení, než když to dělá exekutor na základě zákona a vyhlášky.

Takže já tady spíš vyzývám v tomto směru aktéry té debaty, bavme se dál, jak případně snížit odměny u bagatelních pohledávek. Ta debata je podle mě legitimní, my jsme v ní pokračovali, ale avizuji: úplné zrušení, pokud nebude náhradní řešení v podobě toho, že to převezme stát a zaplatí to tedy celé daňový poplatník, mi připadá, že je bohužel populistickým řešením, které tu situaci neřeší. Protože podle mého názoru exekutoři nebudou ochotni to činit, pokud to pro ně bude práce a odměna bude nula. Opět říkám, bavme se o té výši, kde je přiměřená. Udělejme srovnání se zahraničím. Já chci říci, že to naše snížení o 50 % vedlo k tomu, že Česká republika byla na úrovni Polska a Slovenska. Tedy my jsme teď na úrovni, jakou mají jiné státy Visegrádské čtyřky, nevím teď Maďarsko, to bych si vymýšlel, nicméně jsme srovnatelní s tím, co platí Slováci a Poláci. Chceme-li jít ještě dále, dále to snižovat, mělo by to být opět podloženo nějakými seriózními analýzami a seriózními komparacemi, a ne pouze tím, že se blíží nějaké volby atd.

Tolik tedy můj příspěvek. Já vás prosím, podpořte hlavně ten návrh. Je třeba, aby návrh prošel. Ten návrh omezuje, stanovuje jasná pravidla pro výkon exekutorů, není to pro ně žádné "zvýhodnění". A bavme se zde chvíli, je-li zde většinová vůle, o tom, jak postupovat dále a omezovat. Samozřejmě bavme se o tom seriózně. Moc prosím, vnímejme ovšem ten rozměr, že by veškerá omezující pravidla měla stanovit jasná pravidla, chránit dlužníky, ale neměla by vést k zániku exekutorů jako takových, pokud zde stát současně neřekne ano, my např. obnovujeme soudní exekutory v podobě zaměstnanců soudů. Pak je to řešení. Ale není možné říci pouze A a neříci B, kdo to tedy případně bude vymáhat, pokud bychom exekutory fakticky zrušili.

Takže děkuji za pozornost a prosím o podporu návrhu.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan ministr Blažek chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Já bych jenom v obecné rovině rád reagoval zejména na slova pana senátora Dienstbiera.

Nemravný byznys - no přece nemravné je na prvním místě neplatit dluhy. Prostě být dlužníkem je dneska snad nějaká výsada a my je budeme chránit za chvilku před věřiteli. To se nesmí vychylovat vždycky z jedné strany na druhou. Čili nemravný byznys, ano chápu, když někdo vymáhá dluhy jako ve středověku. Tomu rozumím, že to se dělat nemá, zákony to nedovolují a je potřeba to trestat nebo omezovat, ale opravdu, opakuji, na prvním místě se platí dluhy a je přece nemravné vypůjčit si, zadlužit se a nevracet. A my to dostáváme do úplně jiné polohy, která je podle mě nesprávná.

Pan Paroubek má naprostou pravdu. Pokud tam neuděláme konkurenci, budeme se jí neustále zbavovat, tak se dostaneme do 90. let, kdy věřitel čekal deset let na vymožení čehokoli, a dlužník se směje. To je přece nemravné, k tomu se vracet nemůžeme.

Za třetí, být exekutorem, to dnes není něco, že vás společnost miluje, že to je nějak společensky prestižní. Ba naopak. A když to budeme dělat tak, že budeme neustále, stále a více regulovat, budeme jim brát odměny, budeme je prostě, já už se nebojím slova šikanovat, tak to taky za chvilku žádný kvalitní právník - a to zdůrazňuji, kvalitní právník - prostě nebude dělat. Čili už těch regulací trošku nechme. Ta situace vůbec není tak strašná, jak občas vyplývá z nějakých zpráv nebo z článků novin, kdy velmi šikovný dlužník si prostě objedná mediální vlnu a teď se to zobecňuje a reaguje se nějakými strašidelnými regulacemi potom v nějakých obecně závazných předpisech typu vyhlášek či zákonů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP