(10.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Nerozumím, proč je tento zákon vystaven takovému odmítání. Aplikace této směrnice může přinést výrazné inovativní podněty a bude iniciovat výstavbu na relativně nové nejen veřejné budovy, ale i soukromé byty, soukromé domy. Přinese nové zakázky do stavebnictví. To ale není vše. V případě pasivních budov jde o obor s velmi významným multiplikačním efektem. To proto, že potřeba nových technologií využívaných při výstavbě a rekonstrukci pasivních budov povzbudí naše strojírenské firmy, aby se zaměřily na tento druh výroby. A protože se jedná o celosvětový trend, je zde značný potenciál pro vývoz našich technologií. Že nás to bude stát neúměrné prostředky? Toto lze při správně vedeném vyjednávání v Bruselu hradit z kohezních fondů. Pokud ovšem budeme mít schopné politiky.
Pokud budeme postupovat transparentně a pokud se dokážeme vypořádat s korupčním jednáním, nejenže výrazně snížíme závislost České republiky na fosilních palivech a také na dovozech energetických surovin ze zahraničí, ale dáme mnoha lidem práci. Podnikům možnost stabilizace a expanze. Naše země potřebuje podniky, které mají smysluplné výrobní programy. Programy konkurenceschopné a výrobu, o kterou bude na světových trzích zájem. Vláda musí iniciovat poptávku, a pokud je možnost, jak tuto poptávku pomoci hradit z fondů Evropské unie, dostáváme se konečně ke smysluplnému využívání evropských prostředků na rozvoj našeho hospodářství. Myslím, že bychom měli s tímto počítat také pro příští finanční perspektivu. Na rozvoj našeho hospodářství, na zvýšení zaměstnanosti, na účelný boj proti hospodářské recesi, kterou v naší zemi v současné době zaznamenáváme.
Není nic horšího než být ekonom, kritizovat a nic nedělat, i když nám nabízejí za smysluplnou práci investiční prostředky. Musím říci, že jako ekonom tuto iniciativu podporuji a budu hlasovat proti vetu prezidenta.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dále prosím o slovo pana kolegu Karla Šidla. Poté bude hovořit pan poslanec Břetislav Petr.
Pan poslanec Doktor má náhradní kartu číslo 31.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi při této příležitosti pouze krátkou a stručnou retrospektivu toho, jak poslanecký klub se stavěl k projednávání novely tohoto zákona.
My jsme již ve třetím čtení tento zákon nepodpořili, protože jsme vnímali nejen to, že to je aplikace evropského práva a víceméně částečně naše povinnost, ale na druhé straně při zhoršujících se podmínkách pro občany České republiky, zejména ekonomických podmínkách, jsme to vnímali jako další vloupání se do jejich spotřebního koše a do rozpočtů rodin, protože ať chceme nebo nechceme, jakékoliv změny, které nastanou v rámci prokazování energetické náročnosti a stanoveného postupu, který je dán touto novelou, znamenají zvýšené náklady, a bohužel nejen na novou výstavbu, která nebude určitě sanována tím, že by tam byly tak velké energetické úspory, ale jde spíše o krátkodobé náklady, které souvisí s budováním nového bydlení a zajištění bydlení. Ale je tam bohužel retrospektivní věc, která souvisí s tím, že při jakékoliv manipulaci se svým majetkem, ať pronájmem, tak prodejem, musí občan jednoznačně prokazovat ze zákona povinně, bez ohledu na stáří budovy, kvalitu materiálu a způsob výstavby, jakou energetickou náročnost ta konkrétní budova má. To není určitě jednoduchá záležitost, když si domyslíme, že se může jednat o budovy, které byly vybudovány před mnoha desítkami let, a konkrétní současný vlastník může být už dalším majitelem a teď bude nucen vytvářet byť jednoduchou, ale přece jenom stavební dokumentaci a vše, co souvisí s tím, aby se tento postup mohl dodržet a mohl vzniknout energetický audit.
Proto jsme jednoznačně v duchu těchto obav, které skutečně máme, protože naše občany v současné době příliš nezajímá, co bude za deset patnáct let, ale oni skutečně žijí ze dne na den a maximální horizont pro ně je počátek příštího roku, a pokud tato novela vejde v platnost, budou mít samozřejmě problémy s nakládáním se svým majetkem. Proto také ani v tomto případě nejsme připraveni podpořit hlasováním odmítnutí vrácení prezidentem. Setrváme na svých pozicích a vnímáme to jako velice seriózní postup, že budeme dále pokračovat v tom, o čem jsme hovořili ve všech čteních v Poslanecké sněmovně, a neporušíme to ani při tomto vrácení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní prosím o slovo pana poslance Břetislava Petra.
Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, projednáváme novelu zákona o hospodaření s energií, kde naše norma navazuje na evropskou směrnici, a je třeba říci, že Evropská unie chtěla vyřešit jednou normou velice složité problémy, které se týkají budov v rozdílných klimatických podmínkách, které v Evropě jsou. Dá se říci, že s ohledem na tento aspekt a také s ohledem na to, že na jihu nepotřebujeme topit, ale potřebujeme klimatizovat a na severu potřebujeme topit, tak se jí to nepodařilo. Je třeba říci jedno poučení, a to když se nepovede evropská norma, tak je skoro tristní uvažovat o tom, že by se mohla povést naše norma.
Je třeba vycházet z toho, že tato evropská norma neřešila nic jiného, než co bylo běžné v historii evropských států, že budovy byly stavěny tak, aby nároky zejména na zateplení a výrobu tepla byly minimální. To, co dnes v různých regionech Evropy obdivujeme, architekturu, tak ta nebyla samoúčelná, ale odborníci říkají, že z 80 % vycházela právě ze zákona, jak zajistit vyhřívání a zateplování budov.
O tom, že naše norma, která navazuje na tu evropskou, není dobrá, svědčí ohlasy řady těch, kterých se to bude přímo týkat, a také veto prezidenta republiky, který nedoporučuje tuto normu přijmout.
Zákon pro Českou republiku vychází ze dvou oblastí. Tou první oblastí je zpřísnění požadavků na kontrolu, instalaci, údržbu a celou řadu dalších činností, které se podílejí přímo buď na chlazení, anebo na topení, nebo zateplování.
Opatření by měla vyústit k povinnému zavádění energetických štítků budov a bytů, pořizování průkazu energetické náročnosti budov, které musí být od stanovených termínů jednotlivými vlastníky budov zajištěny a budou mít platnost na období deseti let. Pro budovy s větší spotřebou energie, než by bylo samoúčelné, musí být vydány takzvané energetické audity. Tyto energetické audity musí být zajištěny v termínu do pěti let od vydání této normy, a pokud se bude jednat o budovy ve vlastnictví státu, krajů nebo municipalit, tak závěry pro jejich zateplení budou muset být realizovány bez ohledu na to, zda stát, kraje nebo municipalita na to mají peníze. ***