(22.20 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Fakticky to znamená, že tento návrh v sobě umožňuje, abychom v případě jeho schválení spustili v ČR, a moje ministerstvo na tom intenzivně pracuje, v druhém pololetí příštího roku pokračování toho sice procesně složitého, ale veřejností pozitivně přijatého programu Zelená úsporám, tedy energetických úspor v budovách jak soukromých, tak veřejných.
Návrh, proč jsem žádal, a vláda se s tím ztotožnila, o schválení zkráceného režimu, probíhá jednak díky tomu, abychom dodrželi transpoziční lhůtu, ale také proto, jak jsem již zmínil, že první systém dražeb bude probíhat již na konci letošního roku, na přelomu října a listopadu, sice v malém rozsahu, ale bude, ačkoli poslední nařízení, která dávala nařízení a guidelines, byla ještě v prvním pololetí letošního roku a vyjednávání o tzv. derogacích, která ČR úspěšně ukončila jako jedna z prvních osmi zemí, které si vyjednaly tuto výjimku, skončily v prvním pololetí, resp. na jeho samém konci.
Dámy a pánové, z výše uvedených důvodů i z důvodů dalších si dovoluji požádat o projednání tohoto návrhu v režimu co nejdelším a v tomto smyslu uplatním konkrétní návrh v průběhu rozpravy. Děkuji pěkně. (Hlasy z pléna, že ministr měl na mysli projednání co nejkratší. - Ministr to potvrzuje.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Krátký.
Poslanec Jiří Krátký: Já, pane ministře, s tím souhlasím. Noční příplatek je noční příplatek. Já jsem si jich vždycky vážil.
Takže dovolte, pane předsedající, kolegyně, kolegové, i já bych se vyjádřil k tomuto zákonu.
Padlo tady několik základních informací. Já v podstatě s nimi souhlasím. To, co mi vadí, pane ministře, je to, že tento zákon byl předložen nebo projednán Evropským společenstvím již v dubnu roku 2009. Do Poslanecké sněmovny se dostává v září 2012 a s požadavkem jeho účinnosti od konce letošního roku.
Povolenky. Ano, budou draženy, ale dáváme je dneska zdarma firmám, které víceméně dvacet roků spaly, neinvestovaly, zůstaly zakotveny v minulém století, a nevěřím, že tyto investice, tak jak jsem si přečetl ten návrh investic, budou směřovat skutečně k tomu, k čemu potřebujeme, to znamená k bezuhlíkové nízkoenergetické Evropě tohoto tisíciletí.
Zajímavé je, mluvil jste i o národním plánu investic, který počítá s investicemi za povolenky zdarma. V této oblasti se počítá do energetiky zhruba 50 milionů (správně miliard). Návrh těchto firem, je jich asi 49, počítá, že by byly schopny proinvestovat až 140 miliard. Z toho těch prvních osm, a tady si neodpustím je přečíst, počítá s tím, že by uplatnily prakticky 83 %, pokud by je dostaly. Jsou to ČEZ se 64 miliardami, Elektrárna Opatovice - 13 miliard, United Energy - 10 miliard, Alpig přes 8 miliard, Sokolovská uhelná - 7,5 mld., Plzeňská energetika - 5 miliard, Energotrans - 4,5 mld., Dalkia něco přes 4 mld. Celkem 116,5 miliardy. Já se domnívám, že tyto firmy, těchto osm firem, které už jsou dávno zakotveny na našem trhu, které podnikají v této oblasti, samozřejmě už mohly investovat a nemusely čekat tady na tuto věc. Já se domnívám, že pokud chceme něco rozdělit, podporu v nějaké rozumné míře do zateplení, do regionální energetiky, do posílení inteligentních sítí, a ne do firem, které prokázaly, že nejsou schopny bez dotací a bez pomoci státu na tomto trhu vůbec fungovat.
Takže já bych rád, kdybychom k tomu přijali návrhy, které povedou k rozumnému využití a budou sloužit převážně občanům tohoto státu, a ne pár vyvoleným firmám! Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy mám jednu přihlášku - zatím - a to je pan kolega Novotný Josef starší. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Novotný st.: Pane předsedající, vládo, vážení kolegové, zkusím to vzít velmi rychle.
Já si nemyslím, že ta prodleva byla sama sebou. Myslím si, že to byl do jisté míry i záměr, že došlo k tomu třiapůlletému zpoždění, a teď to strašně spěchá, a dokonce je tady záměr udělat to v devadesátce.
Já jsem chtěl zdůvodnit, proč bylo uplatněno veto Věcí veřejných na tento způsob projednávání. Jednak proto, že se jedná o 200 miliard korun. To je dost peněz na to, aby se Poslanecká sněmovna velkopansky tímto nezabývala. To považuji za velmi nešťastné. A další důvod je, že jdeme z extrému do extrému. Nejdřív jsme podporovali zákonem z roku 2005 - stoosmdesátkou - obnovitelné zdroje, a teď je vlastně úplně potlačujeme. Dál, v současné době ještě nejsou známy ani obrysy toho, jak by měl vypadat program Zelená úsporám II, takže nemůžeme ani říct, kam bude směřovat případná podpora.
Takže to jsou takové tři hlavní důvody. A jako další důvod, ještě čtvrtý, bych uvedl způsob, že vlastně vláda se dohodla na podmínkách a Poslanecká sněmovna o tom nemá diskutovat. Já to považuji za stejné šílenství - to, že peníze z životního prostředí se mají přesouvat někam jinam, například na podporu teplárenství - jako zvyšování daní v době krize. Považuji to za velmi nešťastné a řeknu proč.
Program Zelená úsporám byl, nebo je velice úspěšný program, který nastartoval živnostníky, malé firmy, aby prováděli tyto činnosti. V každém městě vzniklo několik firem, které zateplují domy, v městečku zateplují, provádějí tepelná čerpadla nebo solárka. A tyhle věci mají veliký pákový efekt. Je spočítáno, a jsou to údaje Ministerstva životního prostředí, že koruna vložená do těchto systémů se vrátí pětkrát až šestkrát. Takže toto je například jedna z pák, která v Německu nastartovala současnou ekonomickou situaci, kdy Německo roste a vytvořilo se tam několik set tisíc pracovních míst a ta pomáhají překonat krizi, která je celosvětová nebo celoevropská.
Závidí nám tento program i okolní státy a my se ho teď zříkáme tím, že jdeme cestou bez toho přídavného efektu. Zejména v § 7, kde tepláři a další si prosadili svoje. Myslím si, že je to chyba a těch 23 let, kdy neprováděli zásadní změny, tak v současné době to tímto nedoženou. Například zateplování bez toho, že se zásadním způsobem změní způsob vytápění, je nešťastné, protože často předimenzované uhelné kotle zateplením, výměnou oken se ještě více dostanou do režimu, který poškozuje životní prostředí. Podporují se úředníci, podporuje se část peněz v normě, která je předkládána na MPO, a právě odsud půjdou peníze tím způsobem méně efektivním než tím, kterým to dokázalo doteď velice pěkně dělat Ministerstvo životního prostředí. Současné řešení je právě bez vize, bez nějakého pohledu do budoucna, kdy obnovitelné zdroje by měly hrát větší roli.
Co dál? Ekonom Zámečník, člen NERVu, jasně řekl, že podporovat Zelenou úsporám a systémy, které vytvářejí ten násobek peněz, které přijdou, je mnohem efektivnější než sanovat současné dluhy, čili přeloženo: lépe si půjčit a mít z toho pětinásobný efekt než jenom nesmyslně vyrovnávat jakési dluhy z minula s tím, že ještě víc podvazujeme sešup, na kterém se v současné době nacházíme. ***