(18.50 hodin)
(pokračuje Babák)
Ano. Podíleli jsme se na tom, schválili jsme to. Nicméně už si nikdo nevzpomene na to, že jsme vybojovali místo dvaceti navrhovaných procent sjednocené sazby, která byla navrhovaná z dílny Ministerstva financí, právě 14 a 20 % a dále od roku 2013 17,5 %. To znamená, kdybychom my tenkrát v té vládě neseděli, pane předsedo prostřednictvím předsedající, dnes už platí 20procentní sazba daně z přidané hodnoty.
Ano. Další argument. Schvalovali jsme tento zákon v době, kdy byl ekonomický růst, nebo predikce byly daleko jinačí než dnes. To znamená, ano, dnes je nesmyslné zvyšovat DPH, protože se nacházíme v recesi a protože pravděpodobnost růstu ekonomiky je minimální.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Čas, pane kolego, uplynul pro vaši faktickou poznámku.
Poslanec Michal Babák: Dobře. Díky. Na shledanou.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní má slovo pan předseda vlády, poté pan místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Prosím, pane předsedo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já naopak pana poslance Babáka pozdravím dobrý večer a nebudu mu říkat na shledanou.
Současně mi dovolte, abych trošku poopravil nebo doplnil výklad, který tady řekl pan předseda Sobotka, který se týkal dějin daně z přidané hodnoty v českých zemích. On tam totiž vynechal jeden velmi podstatný moment, a sice moment, kdy byl ministrem financí, kdy - pravda - tady zmínil, jak statečně snížili základní sazbu daně z přidané hodnoty z 22 % na 19 %. Zmínil jenom tak bokem, že sice ano, některé položky přešly ze snížené sazby daně z přidané hodnoty do základní sazby, ale neuvedl konkrétní čísla. Tady bych mu chtěl připomenout, i Poslanecké sněmovně, že toto převedení několika položek, jak on to tak naznačoval ve svém projevu, ze snížené sazby daně z přidané hodnoty do základní sazby daně z přidané hodnoty představovalo objem 40 miliard korun, které byly vytaženy daňovým poplatníkům z kapsy. Ve světle zde projednávaného návrhu, který, ano, otevřeně říkáme, zvýšením obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod představuje 16 miliard korun, čili částku, která je v podstatě prakticky dvaapůlkrát nižší, než byla ta částka, kterou vytáhl z kapes daňových poplatníků tehdejší ministr financí pan Bohuslav Sobotka, si myslím, že trošku staví do jiného světla tady ty jeho dějiny, tu dějepravu, která se týká sazeb daně z přidané hodnoty. Protože je nezbytné to vždycky doplnit o konkrétní čísla, která to znamenalo pro občany České republiky. To za prvé.
Za druhé. Je velmi zajímavé, když se tady argumentuje příkladem Polska a neustále se uvádí výše jeho snížené sazby. Ale opět - to je neúplná informace. Jestliže tady někdo operuje Polskem, tak musí také říci výši základní sazby daně z přidané hodnoty, která je v Polsku a ve které je zdrcující většina zboží. To číslo je, dámy a pánové, 23 %, čili výrazně vyšší než v České republice. A z tohoto pohledu, i pokud se podíváme na tzv. přeshraniční obchod, ten se děje převážně a v drtivé většině v oblasti zboží a služeb, které jsou zařazeny do základní sazby daně z přidané hodnoty, nikoliv do snížené sazby daně z přidané hodnoty, to znamená, že důvody přeshraničního obchodu jsou úplně někde jinde, než jsou ve výši sazby daně z přidané hodnoty. Jsou zkrátka v cenové politice prodejců, řetězců a podobně, která je například v Polsku jiná a vůči zákazníkům vstřícnější než v České republice. A můžeme spekulovat, zda je to například větším konkurenčním tlakem, nebo naopak některými i kartelovými dohodami u nás a podobně. To za druhé.
Za třetí. Pokud se tady opět operuje cenami potravin a vlivem daně z přidané hodnoty, tak chci připomenout, že podle statistiky Eurostatu má Česká republika páté nejnižší ceny potravin v celé Evropské unii, to znamená žádný závratný růst. A pokud se podíváme i na hrubý domácí produkt na hlavu podle parity kupní síly, tak jsme v tom pořadí podstatně výše. Čili jinými slovy, potraviny jsou u nás z tohoto pohledu v celoevropském srovnání velmi levné.
A poslední věc. Tklivá starost o výši důchodů. Já chci připomenout Poslanecké sněmovně a především kolegům z řad České strany sociálně demokratické, že reálná výše důchodů v příštím roce i po snížené valorizaci ve vztahu k roku 1989 bude vyšší, než byla kdykoliv za vlád sociální demokracie. Mimochodem, v letošním roce je vůbec nejvyšší od počátku 90. let a i v příštím roce, znovu opakuji, bude vyšší než kdykoliv během osmi let vlád sociální demokracie.
Čili velmi prosím, abychom pracovali s fakty, nikoliv s polopravdami, nebo dokonce s mýty.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní faktická poznámka pan poslanec Jiří Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Pozdní večer, utloukáme se různými fakty a vytrácí se podstata. Podstata je ta, že vláda předložila reformní zákon a její vlastní reformní poslanci ho nepřijali. A tak vláda dala naprosto to samé, to znamená nejen to, co kritizuje opozice, to, co nejen kritizují občané, to, co nejen kritizují členové tripartity, ale i její vlastní poslanci, dala to na stůl a navíc vydírá, že když se to neschválí, padne vláda a to by prý byl konec světa. Není to konec světa! A právě proto nechci zbytečně zdržovat. Nebudu to tady natahovat. Upřímně řečeno, všichni se těšíme na to třetí čtení, abychom se mohli zahlasovat nejen o špatném zákonu, ale rovnou o odchodu této vlády, protože to je přesně to, čeho by se mělo dosáhnout. Prostě jste dali hlavu na špalek, někdo přinese hlavu na míse, ale i když si dáte za ucho petržel, nikdo pro tuto hlavu na míse plakat nebude! Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Další faktická poznámka, pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Velmi rychle tři poznámky. Za prvé. To, že jsme přeřadili položky ze snížené do základní sazby při vstupu do EU, tak souviselo s tím, že jsme se prostě z hlediska struktury daní museli přizpůsobit pravidlům jednotného evropského trhu, který stanoví jasná kritéria pro to, které položky mohou být ve snížené a které v základní sazbě. To tehdy nebylo rozhodnutí české vlády, souviselo to se vstupem do Evropské unie, a proto jsme to také učinili až v tom posledním možném okamžiku v souvislosti se vstupem do unie. A proto, aby to nemělo negativní dopady v takovém rozsahu, tak jsme snížili základní sazbu daně z přidané hodnoty z 22 na 19 % a sníženou sazbu jsme ponechali po celou dobu vlády sociální demokracie na 5 %.
Za druhé. Strašné číslo. Když se podíváte na strukturu zdanění, tak výnos státu v oblasti daně z přidané hodnoty se nominálně oproti roku 2006 zvýšil zhruba o 80 miliard korun. Je potřeba si uvědomit, jaké břemeno bylo naloženo na spotřebitele za těch šest let. Snížily se daně firmám, snížily se daně nejbohatším, ale na DPH občané zaplatí v nominálním vyjádření zhruba o 80 miliard korun víc než v roce 2006. To je potřeba si také uvědomit.
Poslední poznámka se týká záležitosti s důchody. Já myslím, pane premiére, že je potřeba, abyste si ve vládě ujasnili argumenty. Není možné, aby nás na jedné straně ministr Drábek kritizoval za to, že jsme důchody zvyšovali moc, jak jsme to tady viděli před čtrnácti dny, kdy váš ministr říkal: vy jste moc zvyšovali důchody za vlády sociální demokracie, proto máme problém - a teď vy nás, premiér téže vlády, budete kritizovat za to, že jsme zřejmě zvyšovali důchody málo. Pane premiére, je potřeba, abyste si to ve vládě ujasnili. Buď nás kritizujte za to, že jsme je zvyšovali málo, nebo nás kritizujte za to, že jsme je zvyšovali moc, ale obojí dělat nelze.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Nyní další faktická poznámka pan poslanec Bárta. Prosím.
Poslanec Vít Bárta: Vážená paní předsedající, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, jenom několik faktických informací.
Za prvé. Kdyby nebylo Věcí veřejných, tak nemáme 14 a 20 % DPH, ale máme ho 19 a rovnou sjednocenou sazbu, nebýt pana prezidenta. Víte, jak to vloni v dubnu dopadlo.
Za druhé. 17,5 % jsme od 1. 1. 2013 odhlasovali, ale vědomě s tím - prostřednictvím paní předsedkyně panu předsedovi Sobotkovi -, aby... 17,5 je pro státní kasu fiskálně minus 5 miliard v porovnání se sazbou 14 a 20 %. ***