(16.10 hodin)
(pokračuje Votava)
Posílení rozpočtového určení daní o 10,5 mld. korun jde na úkor národních dotačních programů a tady já vidím poměrně velký problém. V podstatě se prostředky přelévají, dá se říci, z jedné kapsy do druhé kapsy v rámci rozpočtu a o těch 10,5 mld. korun, které se rozpustí do daňových příjmů obcí v rozpočtovém určení daní, přijdou také dotační programy, to je třeba si uvědomit. Jinak řečeno, řada obcí nebude moci realizovat za pomoci dotací řadu investičních záměrů, protože vhodné programy nebudou buď otevřeny vůbec, nebo budou značně redukovány a nebudou tam dostatečné prostředky, aby právě o tyto prostředky se obce a města mohly ucházet. Takže taková malá obec, která má i při posílení jejích daňových příjmů poměrně malý rozpočet, prostě nebude schopna řadu investičních akcí, potřebných investičních akcí, jako jsou kanalizace, vodovody, třeba udělat a realizovat.
Já jsem se ptal při prvém čtení pana ministra financí, o jaké dotační programy jde konkrétně, že bych rád slyšel, a nejenom já samozřejmě, chtěli by to slyšet i starostové obcí, aby věděli, na co se připravit, nebo naopak na co se nepřipravovat, protože by to byla zbytečná práce, když ten program nebude otevřen. Bohužel, nedostalo se mi žádné odpovědi. Ptal jsem se na to i při projednávání v rozpočtovém výboru. Přítomný pan náměstek také nebyl schopen odpovědět konkrétně. Řekl pouze: tak bude to z kapitol Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství. Ale to je všechno, co jsem se asi tak dověděl. Já to považuji ale opravdu za zásadní věc, protože to může ohrožovat investiční záměry řady obcí.
Dámy a pánové, tento návrh změny rozpočtového určení daní jistě není optimální. Je třeba říci, a to říkáme, že žádné rozpočtové určení daní nebo žádná konstrukce rozpočtového určení daní nemůže být úplně spravedlivá pro všechny obce, nikdy se tu zřejmě nepodaří vytvořit naprosto spravedlivý model. Je však ale určitým posunem v posílení daňových příjmů menších a středních obcí a také toto posílení svých rozpočtů řada obcí, především těch menších, očekávala. Uvidíme ovšem, jak toto očekávání bude naplněno.
Takže i přes výhrady, které jsem uvedl, zákon já, a věřím, i většinově poslanecký klub sociální demokracie také podpoříme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jestli dovolíte, tak já bych se teď vyvolal sám a požádám paní předsedkyni.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím tedy o slovo místopředsedu Sněmovny Lubomíra Zaorálka.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Přeji vám dobré odpoledne. Od předešlého řečníka se budu lišit zásadně v tom, že tady sdělím, že já ten návrh nepodpořím ani v té kompromisní poloze, a jenom velmi stručně řeknu, proč.
Ten původní návrh - jak už to tady za mnou řekl pan premiér, to není tajemství, že žiji v Ostravě a v Moravskoslezském kraji - ten původní návrh, tak jak byl předložen, mi připadal naprosto absurdní, kde Ostrava byla mezi těmi městy, která přicházela o jednu miliardu, podobně jako třeba Brno. Víte dobře, jak ten původní návrh vypadal. A ani ta kompromisní poloha není samozřejmě něco, s čím bych tady dokázal souhlasit. Důvod je jednoduchý, já vám ho řeknu velice v krátkosti.
Moravskoslezský kraj je kraj, který v daňové výtěžnosti je na posledním místě ze všech krajů, a město Ostrava přebíralo celou řadu toho, co chybí v prostředcích kraji, kdy není schopen financovat potřeby toho kraje. To přebírala Ostrava jako metropole a financovala dětské domovy, domovy důchodců, nemocnice, kulturu, čtyři divadla.To znamená, je to specifická situace, ve které jsou některá města a Ostrava mezi nimi, kdy prostě přebírala a převzala od určitého okamžiku celou řadu významných funkcí, které zajišťuje vlastně jako metropole celého kraje. Připadá mi, pokud se zpracovává takováto daňová úprava, tak tohle jsou věci, které se v podobné situaci musejí vzít v potaz. Tady se jedná o aglomeraci, která čítá, podle toho, jak to budeme měřit, ta aglomerace sama 800 tisíc, celá přes milion obyvatel a celý ten kraj má ještě víc. Je to významná část České republiky a tady prostě někdo sestavoval rozpočtové určení, ve kterém celou tuto oblast vlastně hodil za hlavu z hlediska jejích potřeb, které v současné době bohužel jsou stále v něčem tísnivější.
Podívejte se, město Ostrava, o kterém mluvím, je dnes jedno z těch míst v republice, které je vážně postiženo problémy, které souvisejí s ekonomickou a finanční krizí kolem. U nás je poměrně vysoká nezaměstnanost. Velmi velké problémy jsou s bezpečností. To jen vlastně silou vůle a nasazením se tam daří udržet bezpečnost na úrovni. Podle mě to probublává, ta situace je vážná. Nechci se tady teď šířit o důvodech, ale podle mě je tady dnes celá řada faktorů, které by spíš měly vést k tomu, aby se regionu takto postiženému stále ještě těmi strukturálními problémy, které se v čase krize samozřejmě násobí, aby se mu naopak hledalo pomoci. Místo toho přichází úplně opačné opatření. Bum! Nejdřív miliarda, a teď 160 mil. se naopak vezme. Já v tom prostě žádnou logiku nevidím a nevidím v tom žádné státnické rozhodování. Připadá mi, že ten návrh, tak jak byl vržen už v té původní podobě mezi malé obce na jedné straně, mezi čtyři velká města na druhé, byl jako mina, která měla vybuchnout s tím, porvěte se teď mezi sebou. Takže se prostě státnická politika nedělá. Já naprosto nesouhlasím s tím, že na to nakonec doplatí nejenom některá města, ale ono vlastně vzhledem k tomu, že jsem řekl, že Ostrava plní metropolitní funkce, tak na to doplácí ještě daleko víc lidí, než jen v té samotné Ostravě žije. Já si myslím - nechci se tady vyvyšovat nad ostatní -, že je to významný region, jeho prosperita je vlastně důležitá pro celou Českou republiku, protože ve chvíli, kdy se tomuto regionu nebude dařit, tak se stává samozřejmě koulí na noze všech. Takže zájem na tom, aby se tady nepodvazovaly věci, aby se respektovaly potřeby a aby se zohledňovaly, ten by měl mít podle mě každý, kdo má zájem na tom, aby Česká republika byla prostředím, které se vyvíjí v určité rovnováze a kde se bere lokální situace jako významný faktor, který se bere v potaz. To bych pravděpodobně po Miroslavovi Kalouskovi musel chtít příliš.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zeptám se, zda ještě někdo. Přednostní právo chce pan kolega Tejc? Nikoli, takže pan kolega Petr Braný. Připomínám, že jsme v obecné rozpravě.
Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já nebudu už nijak zatěžovat vaši pozornost a zejména čerpat čas v tomto tématu, protože jsem podrobně hovořil v prvém i druhém čtení, ale nejdříve poznámku, co bude následovat po podrobné rozpravě, a to je předložená procedura. Tam avizuji, když to nebude zakomponováno, že budu žádat u pozměňovacího usnesení rozpočtového výboru, aby zvlášť byl hlasován bod 3.To je ten koeficient 3 hektary - 10 hektarů, ano?
Uvedu proč. Ta část první zejména, první, druhý bod, a potom je to v těch dalších zase vrácení po třech letech, vlastně reaguje, když to zjednoduším, na druhý pilíř a shromažďování prostředků na tento druhý pilíř. Postoj klubu KSČM k tomuto je znám. Je to vlastně vyvedení prostředků i z toho nárůstu pro obce a po třech letech by se to asi mělo vrátit do normálu. Podrobně jsem to komentoval ve druhém čtení, dál o tom hovořit nechci. To je jedna poznámka.
Tady byla debata o tom, že je to kompromis. Já tomu pro sebe říkám vnitřní Gazdíkův kompromis, protože pan Gazdík tady vystoupil několikrát k tisku a zejména zaznělo, já jsem o tom hovořil v prvém čtení, že nebude-li změna rozpočtového určení daní, tak vláda končí. Pak to tady opravil a řekl, že je k diskusi, a výsledek té diskuse tady vidíme.***