(10.10 hodin)
(pokračuje Drábek)
Součástí návrhu je návrh na sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení, zavedení nové dávky - příspěvku na náklady na bydlení. Tuto úpravu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Řešení dávkové podpory v oblasti bydlení vychází z úsporných opatření schválených usnesením vlády ze dne 11. dubna. 2012 č. 275 k přípravě státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 atd. To jenom na vysvětlení toho, co tady bylo před několika dny řečeno a co já už jsem také v průběhu druhého čtení komentoval, že ten návrh je překvapivý, bez projednání atd. Není tomu tak, protože vláda o něm jednala ještě před zpracováním vlastního návrhu zákona.
Navrhovaná právní úprava má pozitivní fiskální dopad, což je velmi důležité z hlediska vládní politiky zaměřené na postupné snižování schodků veřejných rozpočtů. Odhad říká, že počínaje rokem 2013 bude celková úspora prostředků státního rozpočtu dosahovat přibližně 1,4 mld. Kč ročně.
Kromě stabilizace veřejných rozpočtů existuje několik dalších důvodů pro nové řešení dávkové podpory v oblasti bydlení. V současné době jsou totiž sociální dávky, kterými stát přispívá nízkopříjmovým skupinám osob k úhradě nákladů spojených s bydlením, řešeny v rámci dvou samostatných systémů. Ze systému státní sociální podpory je poskytován příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení a pro každou z těchto dávek jsou stanoveny různé okruhy oprávněných osob, vlastní podmínky nároku, při rozhodování o nároku se posuzují a dokládají odlišné skutečnosti za odlišná časová období. Tyto rozdílné okolnosti kladou zbytečné nároky na klienty sociálního systému. Osoby, které mají problémy s úhradou nákladů na bydlení, mohou žádat o dvě dávky, což mnohým ztěžuje orientaci v podmínkách nároku, komplikuje např. také schraňování patřičných dokumentů potřebných k doložení určených skutečností. Sjednocení dávkové pomoci v oblasti bydlení je krokem směrem k žádoucímu zjednodušení a zpřehlednění sociálního dávkového systému a zvýšení komfortu pro jeho klienty.
Příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení, tedy ty současné dvě dávky, administrativně řeší a vyplácí tentýž státní orgán - Úřad práce České republiky. Vytvořením jednotného výplatního místa pro všechny nepojistné sociální dávky od ledna tohoto roku ztratilo opodstatnění posuzování nároku na finanční podporu v oblasti bydlení ve dvou samostatných dávkových systémech. Organizační hledisko je tedy dalším z důvodů, proč je racionální opustit dosavadní praxi dvou dávek na stejný účel a agendu dávkové podpory bydlení sjednotit procesně i věcně pod jednu dávku, kterou administruje Úřad práce České republiky.
Nová nároková dávka - příspěvek na náklady na bydlení - vzniká spojením principů obou sociálních dávek, poskytovaných dosud v oblasti bydlení. Konstrukce nové dávky primárně vychází z příspěvku na bydlení a jeho atributů v podobě komplexně pojímaných nákladů na bydlení a jejich zastropování, diferencovaného podle formy bydlení, velikosti obce, počtu společně posuzovaných osob.
Hlavním prvkem, který nová dávka přebírá z doplatku na bydlení, tedy z té dávky, která dosud byla v systému hmotné nouze, je cílenost podpory na skutečně potřebné osoby, u kterých se hodnotí celkové sociální a majetkové poměry, u některých také pracovní aktivita, respektive ochota zapojit se na trhu práce. O nároku se tedy rozhoduje nejen ve vztahu k příjmu, ale posuzuje se také, zda si osoby jsou, nebo nejsou schopny tento příjem zvýšit vlastním přičiněním kvůli svému věku, zdravotnímu stavu či z jiných vážných důvodů. Chci upozornit na to, že pracovní aktivita je bonifikována výhodnějších zápočtem pracovního příjmu, a také na to, že do konstrukce příspěvku na náklady na bydlení je rovněž zakomponována rychlejší reakce na změny sociální a bytové situace, než tomu bylo u příspěvku na bydlení, a to v podobě měsíčního dokládání skutečností a vyhodnocování plnění podmínek nároku.
Snadnější přístup k dávce je oproti dosavadnímu stavu zajištěn osobám, které z různých důvodů využívají takzvané jiné formy bydlení, tedy bydlí např. v ubytovnách, v podnájmech nebo v zařízeních sociálních služeb, které poskytují pobytové služby. Zejména se to týká domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením, chráněného bydlení a azylových domů.
Vzhledem k těmto výchozím podmínkám je nová dávka začleněna do systému pomoci v hmotné nouzi. Nárok na dávku má osoba v hmotné nouzi, jestliže její náklady na bydlení jsou vyšší než 50 procent rozhodného příjmu a zároveň pokud jsou takzvaně přiměřené. Přitom např. čistý příjem z výdělečné činnosti se pro účely pomoci v hmotné nouzi započítává pouze ze 70 procent, příjem z podpory v nezaměstnanosti nebo nemocenského z 80 procent, a proto nelze mechanicky porovnávat dnešní hranici 30 nebo 35 procent příjmů a tu nově stanovenou hranici 50 procent příjmů, protože dosud se příjem v rámci státní sociální podpory, tedy v příspěvku na bydlení, započítává ze 100 procent. Ty redukované hranice platí pouze pro doplatek na bydlení, tedy pro dávku z hmotné nouze.
Upozorňuji a chci zdůraznit, že do nákladů na bydlení se obdobně jako dnes bude započítávat nejenom nájemné, ale také náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, případně srovnatelné náklady a náklady za energie. Zákon stanoví, kolik činí srovnatelné náklady na bydlení u družstevních bytů, bytů vlastníků i jiné formy bydlení za pevná paliva, a to v závislosti na počtu společně posuzovaných osob. Zákon také stanoví limitní výše přiměřených nákladů na bydlení, a to odlišně pro různé formy bydlení. Zatímco u nájemní formy bydlení limit výše přiměřených nákladů pro bydlení zohledňuje jak počet společně posuzovaných osob, tak velikost obce, pro ostatní formy bydlení, tedy pro družstevní, vlastnickou a jinou formu bydlení, se mění pouze v závislosti na počtu společně posuzovaných osob. A doplňuji, že tyto zákonem stanovené částky může vláda upravit, tedy zvýšit, svým nařízením.
Věřím, že tímto výkladem jsem vyhověl žádosti o podrobnější představení této části návrhu. Samozřejmě případně jsem připraven zodpovědět jakékoli dotazy vztahující se k tomuto tématu, ať už tady na plénu, či při jiných příležitostech.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi Drábkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Opálka, poté dostanou slovo další přihlášení do obecné rozpravy.
Oznamuji, že pan kolega Hašek má náhradní kartu č. 31.
Pan kolega Opálka. Prosím.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, pan ministr nám zevrubně vysvětlil, jak to bude dále s příspěvky a doplatky na bydlení. Já se přiznám, že s určitými opravami problém nemám, ale ten problém není tady v té transformaci. Ten problém je v tom, že se tam ušetří 1,4 mld. Kč, že dnes tento příspěvek využívá asi 164 tisíc občanů, a odhaduje se maximálně v budoucnu, že se to bude týkat pouze 75 tisíc občanů. To je ten problém, na který upozorňují nejenom ti, které to postihne, ale kupodivu i ti, které to postihne zdánlivě nepřímo, to jsou majitelé bytů, kteří mi v této oblasti vadí nejméně, a já bych vás odkázal na rozbory ombudsmana, který velmi podrobně tuto situaci vykreslil i na jednom laboratorním příkladu. A to si myslím, že z tohoto pohledu je opravdu velice varující. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak to byla faktická poznámka. Nyní s řádnou přihláškou tři kolegové, ale před nimi s přednostním právem paní předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová. Prosím. ***