(17.20 hodin)
(pokračuje Tejc)
Hlasoval jsem i na jednání mandátového výboru. A rozdíl mezi těmi dvěma případy, které tady pan poslanec Polčák srovnal, je značný. Za prvé, v případě pana poslance Humla, přestože já jsem na jednání mandátového výboru hlasoval pro vydání, tak výbor žádné usnesení nepřijal, tedy nedoporučil vydání. V tomto případě výbor 10 z 15 hlasů doporučil vydání. A při vší úctě k tomu, že nelze srovnávat nesrovnatelné, tak v tomto případě bych chtěl upozornit na to, že v případě pana poslance Chaloupky se jednalo o podezření z nějakého zisku v řádu desítek tisíc korun, v případě pana poslance Humla o to, že ten posudek neměl být správně vypracován, a pak se ukázalo, že ani ten druhý stíhaný nebyl u soudu odsouzen. Ale v případě této věci se jedná o 3,5miliardovou zakázku. Já si myslím, že tady už si nelze hrát na to, že někdo neviděl, nekontroloval. Tady ministr vlády měl rozhodovat o 3,5 miliardě korun českých, které byly z veřejných peněz, a to si myslím, že si zaslouží skutečně zkoumání důkladnější a zkoumání u státního zástupce a zkoumání u soudu, pokud si policie myslí, že se jedná o trestný čin. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Křeček už tedy nebude? (Nepřeje si vystoupit.) Ten to ruší, takže tím pádem jsme to zvládli a nyní požádám pana poslance Filipa, ten se může vrátit do své řádné... V poklidu, ano.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Paní a pánové, to, co jsem předeslal, platí pro mé vystoupení. Já nebudu opakovat známá fakta, která tady řekli jiní, a dovolím si jenom upřesnit to, co tady někteří nazývali lží a co lží není a co někteří zpochybňovali a ke zpochybnění opravdu není.
Není pravda to, co tady bylo řečeno, že není potřeba znaleckého posudku. Není to pravda z jednoho prostého důvodu, protože ještě 8. 8. 2008 Ministerstvo obrany, když vydalo registrační list k nákupu, Ministerstvo financí, konkrétně ministr financí Miroslav Kalousek s tím registračním listem nesouhlasil a chtěl expertní posudek. Tak si ti, kteří tady hovoří, musí pamatovat, co řekli, co podepsali, a nebudu jim to připomínat, protože je to v oněch protokolech, včetně těch protokolů, které tady byly zpochybněny, a to jsou protokoly Nejvyššího kontrolního úřadu, kde došlo na základě námitky Ministerstva obrany k opravě, a tato oprava se ale týkala jenom toho, že 16. 4. 2009 byl vyjmut z toho obchodu ještě zahraniční servis, a že tedy ono obranné zařízení, které dělalo z civilního letadla vojenský letoun, v podstatě má být dodáno jinak, a civilní letoun znamená, že tam muselo výběrové řízení být. Tak já bych byl rád, kdyby si ti, kteří se pokoušejí vytrhávat text kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu, uvědomili, že je to opravdu veřejná listina a že jejich slova mohou být kdykoliv kontrolována nejen těmi, kteří se tím musí profesionálně zabývat, ale i těmi, kterým bude celá tato kauza možná velmi trpkým oříškem. A to, že bylo v rozporu se zadávací dokumentací nakoupeno to ochranné zařízení pro letadla CASA, je fakt a zůstalo v kontrolním závěru.
A nyní mi dovolte říct něco úplně jiného, co se týká vydání Vlasty Parkanové k trestnímu stíhání. Víte, já hlasuji, protože jsem zastáncem poslanecké imunity, protože si dovedu představit a v mých spisech advokátní kanceláře z 90. let jsou zajímavé případy o zneužití policejní moci vůči soudcům, kdy jeden policista, aby konkrétní soudce se nedostavil na projednávání soudního případu, kdy soudil jiného policistu, ho tak dlouho držel pod policejní kontrolou, kontroloval mu, řekl bych, od výstražného trojúhelníku po nafoukání pneumatik úplně všechno, takže on se zpozdil na to jednání, jednání se nekonalo. To se stalo dvakrát a myslím si, že ten spor mezi těmi mocemi prostě vždycky reálně existuje, a musí to tedy být jenom dáno tak, aby nemohla jedna moc druhou moc, řekl bych, ponížit a zneužít své postavení vůči té druhé. A v tomto ohledu si nemyslím ale, že jde o princip imunity, protože paní Vlasta Parkanová v podstatě je vydávána z poslanecké imunity za své působení v exekutivě a je to požadavek exekutivy.
V tomto ohledu mně ale vadí jiná věc. Všimněte si, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, jak dlouho a kolikrát se v tomto volebním období zabýváme sami sebou! To znamená sami sebou jako poslanci. Místo toho, abychom se zabývali potřebami a problémy občanů ČR, abychom řešili to, co je k řešení, tak tady většinu času, často celé dny, věnujeme tomu, jestli má být, nebo nemá být vydán poslanec k trestnímu stíhání. Pamatuji si takové žádosti, které se obešly, promiňte mi, téměř bez diskuse, kdy ona debata na mandátovém a imunitním výboru stačila Poslanecké sněmovně k tomu, aby se Poslanecká sněmovna rozhodla o tom, jestli vyhoví tomu konkrétnímu orgánu činnému v trestním řízení, aby poslanec vydán byl. Pamatuji si případy nevydání i případy vydání a pamatuji si i ty výsledky. Chápu, že ona dehonestace prostřednictvím mediokracie je obrovská a její vymazání z paměti lidí je téměř nemožné. Ale myslím si, že tím, jak dlouho takovou věc projednáváme, té věci spíše škodíme, než abychom se přiblížili tomu, abychom řekli, ano, jsou tady dány důvody pro to, aby se tím zabýval nezávislý soud, a nezpochybňoval bych to. Problém jsem viděl v samotném úvodním vystoupení paní místopředsedkyně Vlasty Parkanové. Neočekával jsem od ní vzhledem k jiným projevům v této věci v minulosti, že se takto zachová. Očekával jsem přístup opačný.
Stejně jako ostatní členové poslaneckého klubu KSČM budu hlasovat pro vydání. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní bych požádal pana poslance Antonína Seďu a připraví se František Laudát. (Z opozičních lavic se ozývají námitky, že v sále není přítomen žádný člen vlády.) A, vláda! Kdepak je vláda? Já bych požádal, aby byla zajištěna nějaká přítomnost člena vlády. (Do sálu právě vchází ministr Leoš Heger, následuje potlesk.) Ano, vítáme pana ministra. Prosím, pane poslanče, můžete začít. Lékař je přítomen. (Pobavení.)
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, jsem dalek toho, abych jako poslanec vynášel jakékoliv soudy, protože ani mandátový a imunitní výbor ani Poslanecká sněmovna neposuzují vinu či nevinu, ale zkoumají, zda nedošlo ke zneužití výkonné moci proti moci zákonodárné. Zda je kolegyně Parkanová nevinná, může prokázat pouze soud. Přesto, či právě proto mi dovolte několik poznámek ke kauze nákupu vojenských transportních letounů CASA.
Z důvodu ukončení životnosti dosluhujících transportních letounů AN-26 se začalo uvažovat o vypsání výběrových řízení na nákup letounů nových. Transformace resortu obrany ČR z října 2007 a její rozpracování směrnicí Ministerstva obrany hovoří o pořízení transportních letounů pro přepravu materiálu, sil a prostředků armády s cílem posílit expediční schopnosti letecko-technického zabezpečení. Velitelství vzdušných sil vydalo specifikaci základních technických požadavků na tyto letouny, zejména co se týče doletu, výkonu a přepravní kapacity. Ministerstvo obrany podepsalo v dubnu roku 2008 memorandum o porozumění s firmou EADS týkající se možné směny podzvukových taktických letounů L-159 Alca vyřazených z výzbroje a užívání za jeden taktický transportní letoun CASA C-295M. Obsahem memoranda je směna pěti letounů L-159 za jeden letoun C-295M s možnou opcí na další dva letouny CASA. O tom, že se plánovalo pořízení těchto letadel, svědčí požadavek Ministerstva obrany na rozpočtové opatření, které schválil rozpočtový výbor dne 12. 6. 2008. Toto rozpočtové opatření schválilo vyčlenit mj. 2,25 mld. Kč právě na nákup transportních letadel.
Firma Alenia Aeronautica, výrobce konkurenčního letounu C-27J Spartan, se obávala, že podpisem memoranda se schyluje k netransparentnímu a diskriminačnímu obchodu, jehož součástí kromě směny má být i nákup minimálně tří dopravních letounů C-295M. ***