(18.10 hodin)
(pokračuje Emmerová)
Znovu opakuji, spějeme k dvojímu typu zdravotní péče, k eutanazii, k vydírání nemocných občanů, k pořádání sbírek na financování rehabilitace poškozených dětí, jak jsme nedávno viděli v televizi, k omezení dostupnosti lékové terapie atd. Vskutku nedůstojný stav. A věřte mi, že proto jsem medicínu nestudovala.
Podporuji proto návrh, který by měl významně zlepšit příjmovou stránku VZP. Stranu by však neměl zůstat ani stát. Měl by zvýšit pojistné za státem placené pojištěnce a případně počítat s intermitentní finanční injekcí, pokud nedojde k pozitivním a racionálním změnám v organizaci zdravotní péče. O tom však nemohou sólově rozhodovat zdravotní pojišťovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Požádám pana poslance Antonína Seďu jako dalšího. Připraví se Boris Šťastný,.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, novela zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění reaguje na nedostatek finančních prostředků ve zdravotnictví a zároveň apeluje na zajištění větší míry solidarity těch nejbohatších v době ekonomické recese v naší zemi.
Vláda podle očekávání vyjádřila svůj nesouhlas, a to přesto, že sama konstatuje špatnou finanční situaci ve zdravotnictví a že zrušením vyměřovacího základu by došlo k navýšení příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Vláda má dokonce pravdu v tom, že institut maximálního vyměřovacího základu existuje i v oblasti pojistného na sociální zabezpečení.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, to, co nemohu pochopit, je, že namísto řešení nedostatku finančních zdrojů opatřeními, která by navýšila veřejné příjmy a která by stabilizovala situaci ve zdravotnictví, vláda hodlá nadále řešit nedostatek financí škrty a opět škrty. Například pan ministr zdravotnictví, tak jak o tom hovořila paní kolegyně Emmerová, podepsal memorandum se zdravotními pojišťovnami o rušení nadbytečných nemocničních lůžek a zdravotní pojišťovny toho využily k ukončení smluv s nemocnicemi a vyvíjejí obrovský tlak na snížení nemocničních lůžek. Existuje dokonce obava, že se nemusí rušit pouze lůžka, ale i celá oddělení, ba i nemocnice, což by ovšem snížilo dostupnost zdravotní péče pro občany.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, novela zákona jde cestou, která může umožnit zastavit zvyšování spoluúčasti pacientů ze současných 17 % na ministerstvem připravovaných 23 %. Dovedu si představit jisté časové omezení navýšení zdravotního pojištění do doby ukončení recese našeho hospodářství. K tomu je ovšem nutné postoupit návrh zákona do druhého čtení, a proto podporuji jeho propuštění k projednání k výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Heger mě požádal. Upozorňuji vás, že můžete vystoupit jako první. Pan poslanec Boris Štastný je teď v pořadí. Záleží na tom, jak se domluvíte. Prosím, pan ministr Heger bude mít slovo jako další vystupující. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji pěkně, pane místopředsedo. Omlouvám se panu předsedovi zdravotního výboru, nechtěl jsem uplatnit svoje právo, ale když už to takhle je, tak řeknu názor jménem Ministerstva zdravotnictví, které s předloženým návrhem nesouhlasí vzhledem k tomu, že v balíku, tak jak o tom říkal pan zpravodaj, o změně pojistných a dalších zákonů je v podstatě totéž pro období let 2013 až 2015 obsaženo a podle našich právníků je to uděláno způsobem, který je legislativně čistší.
Musím konstatovat, že v jedné věci má paní předkladatelka paní poslankyně Marková pravdu, tj. ve věci, že sociální pojištění není úplně stejný typ pojištění nebo pseudodaně jako pojištění na zdravotní péči. Hlavní rozdíl není v solidaritě, ale hlavní rozdíl je v míře čerpání. Z principu sociálního pojištění je jasné, že kdo platí méně, čerpá potom méně. Takže ti lidé, kteří jsou zastropováni také podobně, jako to jsou osoby samostatně výdělečně činné, platí-li méně, tím, že si snižují různými způsoby svůj daňový základ, tak potom také musí počítat s tím, že ve svém pozdějším věku budou čerpat menší dávky.
Pokud jde o solidaritu ohledně zdravotní péče, tak tam já musím velmi důrazně protestovat proti určitému modelu solidarity, který zde byl předestřen ve formě černo-bílé: buďto odvody pro bohaté lidi zastropovány nebudou, a potom solidarita je, anebo zastropovány budou, a ta solidarita není. To samozřejmě není vůbec přesná interpretace. Velká většina pojišťovenských systémů, zejména v evropském prostoru, je postavena na vysoké míře solidarity, a přesto v řadě zemí solidarita bohatých s chudými je limitována. Ale není to jenom tato solidarita. Systém je založen na celé další plejádě dalších solidarit. Systém je solidární, pokud jde zejména, a to je to nejpodstatnější, o zdravé a nemocné. Zdraví jsou solidární s nemocnými. A samozřejmě jsou lidé, kteří jsou staří a bez příjmů, s nimi jsou solidární lidé, kteří příjmy mají. Jsou solidární lidé bez zdravotních rizik s lidmi, kteří zdravotní rizika mají, a to zdůrazňuji, i v tom případě, že si ta zdravotní rizika uplatňují sami.
Zastropování je možná zajímavé vyčíslit. To zastropování, které odpovídá šestinásobku průměrné roční mzdy, znamená, že lidé, kteří jsou dostatečně bohatí a pobírají mzdu okolo 1,800 milionu korun, tak ti lidé platí zhruba desetkrát více do systému, nežli je průměrný náklad na průměrného občana ročně. Samozřejmě zdaleka nejméně platí stát, zhruba třikrát méně, nežli je u průměrného občana, který vydělává.
Tohle vše jsem chtěl zdůraznit proto, že samozřejmě míra solidarity je věcí jakéhosi politického rozhodnutí, a ten desetinásobek, který ti nejbohatší mají dneska zaplatit při omezení, je mimořádně vysoká míra solidarity. I přes to všechno se podařilo koaličně dohodnout to, že zastropování bude, jak už tu citoval pan zpravodaj poslanec Šnajdr, zrušeno pro léta, nebo bude navrženo jeho zrušení pro léta 2013 až 2015, což předpokládáme, že jsou léta, kdy hospodaření této země je ohroženo nejvíce, a na základě termínu, který uběhne, je možno očekávat, že přísun peněz do zdravotního pojistného bude po roce 2015 zase vyšší, tak jak bychom si samozřejmě přáli, aby to bylo co nejdříve. Děkuji. ***