(14.50 hodin)
(pokračuje Braný)
No, a v čem je ten problém, když pominu věcnou stránku, že rozdělujeme virtuální peníze a ty koeficienty počítají s určitým růstem během tří let ekonomiky, a na to se vypočítávala v podstatě na setiny ta procenta, tak to už je otázka velmi diskutabilní, jestli to takto bude a nebude-li ten dopad ještě tvrdší, a mohli bychom ho vyjádřit možná jiným zlomkem, tak je tady pořád ten problém, že vlastně tímto znovu se hlásíme k důchodové reformě a hledání finančních prostředků na pokrytí toho vyvedení do toho pilíře, který je velmi diskutován. A pořád si stojím za tím, že těch 22 miliard, o kterých se hovoří, že je třeba do toho investovat, tak nejen že bude ztráta finančních prostředků z dlouhodobého pohledu, ale všechny země, které to měly, tak je to stálo ta dvě procenta. Takže u nás 60 až 80 miliard, žádných 20 miliard. Ale to je, říkám, jiná diskuse.
Takže tím, že se to dostává do tohoto materiálu, to opět dělá složitější posuzování této změny jako celku. Rozumím tomu, že řadě obcí se pomůže, očekávají, že jim to přinese, ono to přinese, myslím, České Budějovice jsou 7 milionů, do toho 1,5miliardového rozpočtu, mohli bychom hovořit o jiných, že to přinese nějaký ten podíl. Pozitivní je proti tomu, co předložili myslím zejména poslanci TOP, že se nesahá nějakým způsobem do daňové výnosnosti krajů. Takže to je také pozitivní a je to třeba vnímat. Ale na druhé straně - já jsem dával pozměňovací návrh k tomu, co předložili poslanci TOP, na těch 25 % sdílených daní, to dělalo těch 12 až 16 miliard navíc. Tady se našly jiným způsobem. A už nemám ambici to předkládat znovu do tohoto materiálu, protože to je za prvé komplikované touto tříletou dočasností do toho ještě vsunutou, a na druhé straně je mi známo stanovisko ministerstva, odpor skoro ve všech klubech k tomu navýšení, mimo klub KSČM, těch prostředků pod heslem je krize, tak nemůžeme přece rozdávat finanční prostředky. Na druhé straně ale toto řešení je velmi složité a za chvíli tady budeme mít zákon o financování školství, kde zase se bude narážet na to, že 1,5miliardy, která je zde přesunuta touto materií, tak jak se to odrazí v tom financování. Navíc financování školství je evergreen, kde se to tak jenom flikuje z roku na rok a není tam žádný hlubší systém podle mě. A vím, že jsou některé varianty v diskusi, které by asi diametrálně zasahovaly do té jedné a půl miliardy, která se teď rozpouští do rozpočtového určení daní.
Takže suma sumárum, ano, volá se po tom, řada obcí chce tuto změnu, nehledě na to ale pořád tady platí, jaký to má dopad a odkud se vlastně přerozděluje - z jedné kapsy do druhé. Ale říkám, je to pořád pod heslem když mně chcípla koza a nemůžete mi ji nahradit, tak budu spokojen, když sousedovi chcípnou dvě. A to tady pořád je vidět, pan zpravodaj o tom hovořil, a snaha je u těch malých obcí to nějak redukovat. To je snaha pro tento, nebo příští rok, pardon, ale uvidíme, jak ta snaha bude v období těch tří let. Proto říkám za sebe, je to velmi kontroverzní, je to kompromis, který ve svém výsledku neuspokojí nikoho.
Děkuji za pozornost a nepodávám žádný pozměňovací návrh v tomto smyslu. (Potlesk z řad KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To je pan poslanec Petr Braný, který vystoupil v obecné rozpravě ve druhém čtení. Ptám se ještě na další přihlášku v této rozpravě. Není-li žádná, končím tedy obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Nevím, jestli pan kolega Braný chtěl - avizoval jste pozměňovací... Ne.
Podrobná rozprava, pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolíte-li, navrhuji zkrácení termínu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. Ptám se na další návrh v rámci podrobné rozpravy. Pokud žádný takový není, tak podrobnou rozpravu končím.
Budeme hlasovat o návrhu, který zde zazněl, o návrhu pana ministra financí na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování, které ponese pořadové číslo 14. Je zde ještě žádost o odhlášení, čili prosím, abyste se všichni znovu přihlásili.
Zahajuji hlasování číslo 14. Táži se, kdo souhlasí se zkrácením lhůty mezi druhým a třetím čtením u této normy na 48 hodin. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 14, přítomno 160, pro 118, proti 14. Návrh byl přijat.
Poděkuji panu zpravodaji, panu ministrovi a končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Budeme se věnovat dalšímu bodu. Zahajuji projednávání bodu číslo
4.
Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů
v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 695/ - druhé čtení
Pana ministra financí požádám, aby z pověření vlády uvedl také tento bod. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Opět dovolte, abych nezdržoval, abych poděkoval rozpočtovému výboru za projednání v prvém čtením, kde proběhla velmi živá diskuse, a již se těším na příspěvky, které jsou hlášeny na tabuli. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru rozpočtovému. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 695/1. Slovo má nyní zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Pavel Suchánek. Prosím.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, rozpočtový výbor projednal tento tisk na své 33. schůzi a ve zkrácení, doporučil Sněmovně přijmout tento tisk ve znění pozměňujících návrhů přijatých rozpočtovým výborem. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Otevírám rozpravu obecnou, mám do ní zatím dvě přihlášky. První pan poslanec Ladislav Šincl, poté je přihlášen pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím, pan kolega Šincl má slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda opět předkládá balíček rozpočtových opatření, kterými chce dosáhnout v následujících letech konsolidace veřejných rozpočtů. Toto opatření se má tvářit, jako že rovnoměrně postihuje celou společnost. Ovšem pravda je někde jinde, jak už je u těchto vládních předloh zvykem. Opatření, která nám vláda předkládá společně se skokovým snížením valorizace důchodů, jen redukují sociální pomoc státu a zejména u zvýšení DPH postihnou především nízkopříjmové skupiny obyvatel, přičemž dopad těchto opatření na ekonomiku České republiky může být v současné době fatální.
Rozumím vládě, že chce zvyšovat daně, u kterých je velká efektivita výběru. Nicméně zapomíná se na sociální dopad na společnost. Vláda se zkrátka rozhodla jít nadále cestou snižování životní úrovně občanů naší země a pomocí nejjednodušších řešení rychle naplnit poloprázdnou kasu. Bez jasné koncepce, bez ohledu na současný hospodářský stav země i bez analýzy reálného dopadu na společnost.
Vláda opětovně navrhuje zvýšení DPH jako pověstný lék na všechno. Přitom již nyní na vlastní kůži můžeme zažít, jak takováto neodborná domácí léčba dopadá. Podle posledního údaje Českého statistického úřadu hospodářství kleslo meziročně o jedno procento. Je to zejména kvůli tomu, že se snižuje spotřeba domácností, za což můžou právě zvýšené nepřímé daně. Již v současné době se dramaticky zvýšil počet lidí, jimiž se vyplatí jet raději na nákup do Německa, Rakouska či Polska. Už i lidem, kteří bydlí nad 80 km od hranic, stojí podle nich za to jet na běžný nákup do zahraničí, protože se jim to vyplatí. Něco o tom vím, protože sám bydlím kousek od hranic. ***