(10.30 hodin)
(pokračuje Němcová)
Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 622/3 a já otevírám rozpravu ve třetím čtení. Ptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo, rozpravu tedy končím a přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. (Hluk v sále.)
Požádám nyní pana zpravodaje, aby nám - prosím o klid! - aby nám oznámil postup při hlasování. (Pan poslanec Látka se hlásí o slovo.) Pan kolega Látka se hlásí? Promiňte, já jsem vás... (Pan poslanec Látka opakuje, že se hlásí do diskuse.) Ale jsme před procedurou, už je uzavřena rozprava, pokud jste to nestihli včas, tak vás musím požádat, Sněmovnu ... (Námitky z pléna.) Prosím? (Pan poslanec Látka sděluje, že se hlásil před uzavřením do rozpravy a příslušné světélko svítilo celou dobu a že byl normálně přihlášen, projevy podpory z okolí.) Teď se objevil na displeji, takže já požádám Sněmovnu - tady na mém displeji mám teď pana Paroubka jako prvního. Ten se nehlásí, Jiří Paroubek? K jinému bodu. Takže pan kolega Látka. Požádám Sněmovnu tedy o shovívavost, že se budeme vracet do rozpravy ve třetím čtení.
Pan kolega Látka dostává slovo. Prosím.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za laskavost vám, paní předsedkyně i kolegům a kolegyním.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, úprava zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, sněmovní tisk 622, vyplývá z implementace evropské legislativy. Jedná se především o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU z května 2010, o energetické náročnosti budov a dále o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Původní směrnice o energetické náročnosti popisovala čtyři oblasti. Jednalo se o požadavky na zavedení kontroly účinnosti kotlů, požadavky na zavedení kontroly klimatizačních systémů, požadavky na energetickou náročnost budov a vydávání certifikátů energetické náročnosti budov, požadavky na nezávislé odborné osoby oprávněné provádět kontrolu kotlů, kontrolu klimatizačních systémů a vypracovat průkaz energetické náročnosti budov na nezávislý kontrolní systém.
Nová směrnice však také některé oblasti a požadavky popisuje podrobněji a zavádí některé nové prvky. Týká se to hlavně oblasti energetické náročnosti budov a vydávání certifikátů energetické náročnosti budov. Kontroly účinnosti kotlů potom nová směrnice přejmenovává technicky správně na pojem kontroly otopných soustav, který zahrnuje jak kontrolu kotlů v budově, tak kontrolu vnitřních rozvodů kotlů.
V oblasti požadavků na energetickou náročnost budov nová směrnice o energetické náročnosti budov oproti směrnici z roku 2002 zavádí především dva nové pojmy a požadavky. Jedná se o pojem nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost a pojem budova s téměř nulovou spotřebou energie.
Oblast kontroly otopných soustav. V případě požadavků na kontrolu kotlů nová směrnice uvádí požadavek pouze na pravidelnou kontrolu. Nově však je do pravidelné kontroly zahrnuto také posouzení dimenzování kotle ve vztahu k požadavkům na vytápění dané budovy. V tomto smyslu, jelikož se budou kontrolovat také příslušné vnitřní rozvody tepelné energie, směrnice již nehovoří o kontrole účinnosti kotlů, ale o kontrole otopných soustav.
Oblast kontroly klimatizačních systémů. V případě požadavku na kontrolu klimatizačních systémů nová směrnice uvádí takřka beze změny stejné požadavky jako původní směrnice z roku 2002. Do kontroly je nově zahrnuto, stejně jako u kontroly kotlů, také posouzení dimenzování klimatizačního systému, které však není nutné opakovat v případě, že v daném mezidobí mezi kontrolami nebyly provedeny žádné změny na technologii. Změna umožňuje také snížit četnost provádění kontrol klimatizačního systému, je-li na kotli instalován elektronický monitorovací systém a řídicí systém.
Oblast nezávislých odborníků a nezávislého kontrolního systému. Nová směrnice obsahuje některé části, které z důvodu splnění implementační povinnosti je nutné přenést do národní legislativy - zákona č. 406/2000 Sb. Jedná se především o ustanovení článku 9 směrnice, článku 12 směrnice 2010, o energetické náročnosti budov, s některými ustanoveními směrnice 2009/28, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, které zavádějí také požadavky na energetickou náročnost budov ve vztahu k využívání obnovitelných zdrojů energie u nových budov při větší změně dokončené budovy. V článku 12 odst. 1 písm. a) směrnice je uvedeno, že členské státy mají zajistit, aby certifikát energetické náročnosti budovy byl vydán při prodeji nebo pronájmu budovy. V případě prodeje nebo pronájmu celé budovy není a pravděpodobně nebude problém uplatnit tento požadavek směrnice. Problém nastává v případě pronájmu nebo prodeje ucelené části budovy, kde se například může jednat o prodej nebo pronájem jednoho bytu v bytovém domě nebo pronájem jedné místnosti v nebytové budově.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, 11. dubna 2012 jsem svolal 7. schůzi podvýboru pro suroviny, odpady, obnovitelné zdroje a ochranu klimatu, kde jsme se zástupci iniciativy Šance pro budovy a Ministerstva průmyslu a obchodu se zaměřili na legislativní rámec potřeby novely zákona na energetickou náročnost a budovy s nulovou spotřebou energie. Dne 9. května 2012 bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu předloženo vypořádání předložených pozměňovacích návrhů, 22. května 2012 se sešla 22. schůze výboru pro životní prostředí, která doporučila Sněmovně některé pozměňovací návrhy. S usnesením výboru pro životní prostředí jste již byli seznámeni.
Navrhovaná novela zákona zajistí vyšší energetický standard budov a zároveň nižší náklady na životní prostředí. Doporučuji proto přijetí pozměňovacích návrhů výboru pro životní prostředí a následně i celého návrhu novely zákona. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.
Pan zpravodaj Milan Urban. Prosím, aby přednesl návrh procedury.
Poslanec Milan Urban: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámil s návrhem hlasovací procedury k sněmovnímu tisku 622, tedy návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
Návrh na zamítnutí návrhu zákona podán nebyl, budeme tedy hlasovat o pozměňovacích návrzích. Já bych navrhoval, abychom hlasovali následovně:
Nejdříve bychom hlasovali o návrzích E1 až E 21, to jsou legislativně technické úpravy, které musíme odhlasovat jako první. Upozorňuji, že pozměňovací návrhy E20 a E21 legislativně technicky poupravují pozměňovací návrhy A10 a A11. Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu D1, který je v přímé kolizi s A1, tedy pokud bude přijato, je A1 nehlasovatelné. Dále bychom podle výsledku hlasování o D1 hlasovali buďto A1 až A18, nebo A2 až A18. Jedná se o usnesení hospodářského výboru, přičemž A3 až A18 jsou naprosto totožné návrhy jako B1 až B16, tedy usnesení výboru pro životní prostředí. V případě přijetí A2 je D2 a D3 již nehlasovatelné, po hlasování o A3 až A18 je automaticky B1 až B16 nehlasovatelné. Dále bychom tedy, pokud nebude přijato A2, hlasovali o D2 a D3, následně bychom hlasovali o D4, pak D5 až D8, kde D7 a D8 jsou pozměňovací návrhy k C1, je tedy nutné je hlasovat dříve než C1, přičemž v případě jejich přijetí bude o C1 hlasováno ve znění pozměňovacího návrhu D7, respektive D8. Dále bychom hlasovali en bloc o C1 až C4 a poslední hlasování by bylo hlasování o návrhu zákona jako celku, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.***