(10.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Vy vedete zemi do hospodářské krize. Všechny okolní státy ekonomicky rostou, jenom česká ekonomika jde ke dnu. Tahle vláda svou politikou, ať už daňovou, hospodářskou, nebo sociální, vede tuto zemi k hospodářským problémům, k vážným hospodářským problémům a tváří se, jako že se nic neděje. Dokonce ani premiér ani ministr financí nemají tu odvahu, aby tady vystoupili a vysvětlili, jak je možné, že všechny okolní země ve střední Evropě zaznamenávají období hospodářského růstu navzdory tomu, co se děje v eurozóně, a jenom česká ekonomika hospodářsky klesá. Nikdo z nich nenajde odvahu, aby tady jasně v Poslanecké sněmovně přiznal chyby, které vláda ve své politice dělá. A to, že tady likvidujete schéma valorizace důchodů, to je tato vážná chyba! (V sále je neklid.)
Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, sociální demokracie nepodpoří návrh na destrukci valorizace penzí. My jsme přesvědčeni, že lidé, kteří celý život poctivě pracovali, si zaslouží důstojnost ve stáří. Důstojnost ve stáří! A významnou součástí této důstojnosti je také to, aby vláda kompenzovala zdražování, ke kterému dochází. Jestliže letošek je rokem vysoké inflace, tak příští rok by měl být také rokem valorizace penzí. Jestliže tento návrh projde, tak žádná skutečná valorizace penzí nebude, budou to jenom žebračenky, které budete příští rok důchodcům rozdávat. A u toho sociální demokracie žádným způsobem figurovat nebude! Děkuju. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní pan předseda Kováčik. Upozorňuji poslance, že není rozprava, ta byla skončena. Jsme po závěrečném slovu pana ministra. Mohou vystoupit pouze kolegové s přednostním právem. Pan poslanec Babák nedostane slovo, jenom upozorňuji.
Prosím, nyní pan poslanec Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážená vládo, paní a pánové, přej hezký dobrý den. To se nám to pěkně dopoledne rozjíždí. A myslím si, že je dobře, že se i ve třetím čtení, byť trošku omezeně, protože můžeme jenom někteří, diskutuje tak zásadní problém, jako je právě valorizace důchodů.
Já bych rád obrátil vaši pozornost na dva nebo tři problémy, které tady v podstatě tak trošku již zazněly, ale o u kterých máme my komunisté trošku jinačí mínění.
Především musím říci, že není pravda, že každý se jednou dožijeme důchodu. To, jak tady bylo řečeno, byť trošku obecně, se čím dál tím více méně přibližuje pravdě, protože jestliže se současně zvyšuje věk odchodu do důchodu a současně zhoršuje přístup občanů ke zdravotní péči, a zejména těch, kteří to nejvíce potřebují, a to jsou starší občané, tak logicky se ne každý občan může dožít důchodu, a někdy dokonce někteří říkají: "Možná za těch podmínek, které na nás tato vláda šije, tak ten důchod nebude žádný zasloužený odpočinek, žádné užití si zaslouženého odpočinku, ale bude to bědné přežívání." Pravda, ne u všech, ale u převážné většiny bědné přežívání z almužny, která se nazývá důchod. (Hluk v sále neutichá.)
Já bych teď rád obrátil vaši pozornost trošku jiným směrem, protože se říká, že máme koukat do minulosti, abychom se z ní poučili a pro budoucnost si utvořili lepší názor, aby se minulost nemohla opakovat. Před 22 lety, už je to taky minulost, před 21, před 20 lety, to už je taky minulost, to už je také jedna plnohodnotná generace, která tady mezitím vyrostla. Já bych rád připomněl, co se v souvislosti s tím převratem v českých, moravských a slezských městech a obcích slibovalo občanům, slibovalo důchodcům, o čem se hovořilo, a jen se chci zeptat možná trošku do prostoru, co z toho, z těchto slibů a z těchto očekávání, díky kterým také nějak dopadaly volby v té době, zůstalo. Co z toho se splnilo? A co z toho odvál čas, protože šlo pouze o předvolební vějičky, o lákadla na hlasy, které okamžikem vstupu do volební místnosti končí.
Já si pamatuji, že se slibovalo, že český, moravský a slezský důchodce na tom v tom novém řádu bude tak jako ten německý, který v létě pobývá v Německu, protože je tam příjemně teplo, užívá si své penze, a protože v zimě je tam nepříznivé počasí, tak odjede na dovolenou do Thajska či jiných teplých krajin, a že tedy tak jak tehdy v Československu, a to volně cituji Václava Havla, se mají bohatí, tak se v Německu mají chudí, a že tedy je třeba, aby i to Československo se dostalo na úroveň Německa. Dnes tu to v uvozovkách Německo máme už 22 let a nevšiml jsem si, že by, až na výjimky, český, moravský a slezský penzista jen tak mírnix týrnix, protože se mu chce, nebo to dokonce zdravotně potřebuje, si odjel na dovolenou do teplých krajin, ale zato jsem si všiml, a vy kolegyně a kolegové, mnozí se mnou také, protože to je očividné, že nám penzisté chudnou, ne že by rozhazovačným životem jaksi zacházeli se svými finančními prostředky, ale že nám penzisté chudnou, že se rozhodují, jestli mají zaplatit byt, anebo jestli mají na léky, co se jim pořád zvyšuje spoluúčast, nebo jestli si mohou dovolit alespoň jednou za měsíc koupit také kvalitní potraviny. To řeší ten důchodce. Ne to, jestli má jet na zimu do teplých krajin, jak se mu před 20 a možná trochu více lety slibovalo.
Já jsem přesvědčen o tom, že i tohle má rozhodovat, když už se tady mluvilo o tom, že občan za to může, protože si špatně zvolil. Já si nejsem jist, že je možné obviňovat voliče z toho, že za něco mohou, to je velmi volný výklad situace, ale že i k tomuhle je třeba přihlížet, že sliby, které tady byly, a speciálně důchodcům nebo lidem v předdůchodovém věku, dávány, vějičky, na které byli lákáni, že jsou dávno pryč. A zkuste se, přátelé, zamyslet nad tím, jestli navzdory tomu, že vás tlučou po hlavách a škrtí vám opasky ne kolem pasu, ale kolem krku, zase opět půjdeme a zase opět naskočíme na sliby o tom, že tady jednou bude za tohoto režimu lépe.
Vláda tímto návrhem obírá důchodce! Já jsem tady v uplynulých dnech slyšel velmi často heslo, a nejen dnech, letech a desetiletích, heslo o tom, že co bylo ukradeno, musí být také vráceno, a tak se také ptám, kdy to, co teď vláda důchodcům bere, kdy jim také vrátí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ještě pan kolega Sobotka se hlásí. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, někdy se stane, že musím polemizovat i s kolegou Kováčikem, předsedou poslaneckého klubu KSČM, a já si myslím, že teď je právě ta chvíle.
Za prvé si myslím, že řešení není ve vzpomínání na dobu, která byla. Já si myslím, že to řešení nebude. My bychom tady jako sociální demokraté také mohli vzpomínat na to, že za vlád sociální demokracie se uzákonilo schéma valorizace penzí, které tahle vláda mění, že jsme to tehdy uzákonili právě proto, že jsme se obávali, že jednou přijdou pravicové vlády, ve kterých se najde nějaký takový ministr Drábek, který samozřejmě bude chtít na důchodcích ušetřit, takže proto jsme to schéma dali do zákona. A mohli bychom také vzpomínat na to, že za vlády sociální demokracie se to schéma dodržovalo. Ale já myslím, že to není řešení. Řešení je podívat se dopředu. Řešení je podívat se na to, jak změnit fungování státu, abychom měli finanční zdroje na vyjádření mezigenerační solidarity. ***