(18.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Takže budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty k projednávání na 48 hodin, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 87, přihlášeno 148, pro hlasovalo 74, proti 21. To znamená, že zkrácení neprošlo.
Ale ještě je tady pan poslanec Laudát, který bude provádět kontrolu. (Krátká pauza na kontrolu). Pan ministr Heger:
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, pane místopředsedo. Já se omlouvám, chtěl jsem hlasovat pro, a mám na sjetině nehlasoval. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže musíte zpochybnit.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Dovoluji si zpochybnit hlasování.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zpochybňujete hlasování. Takže vás mám odhlásit. Odhlašuji. Musíte se přihlásit, kdo chce hlasovat.
Budeme nejdřív hlasovat o námitce. Námitka pana ministra Hegra.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro to přijmout námitku, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti přijetí námitky?
Hlasování má pořadové číslo 88. Přihlášeno je 125, pro hlasovalo 104, proti 9, takže námitka byla přijata.
Budeme tedy znovu hlasovat o návrhu zkrátit dobu projednávání na 48 hodin.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty projednávání mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 89. Přihlášeno je 127, pro hlasovalo 81, proti 31, takže zkrácení lhůty bylo přijato. Tím snad můžeme ukončit projednávání tohoto bodu.
A máme tady další bod, číslo
60.
Senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 576/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Tady bylo navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Bylo mi řečeno zástupcem klubu ODS, že kluby ODS a TOP 09 podávají veto. Potvrzuje to pan předseda Gazdík. Takže oba kluby podávají veto na rychlejší projednávání podle § 90. Takže sděluji, že rychlé projednávání nemůže být. Budeme tedy postupovat v té pomalejší variantě.
Stanovisko vlády nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 576/1. Vítám tady senátora Zdeňka Škromacha, který z pověření Senátu by nám měl předložený návrh uvést. Takže prosím, pane senátore, bývalý poslanče, ale nyní senátore, pane senátore, můžete uvést nám tady tento návrh rovnou. Prosím.
Senátor Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych uvedl návrh senátního zákona, kterým se mění zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh je poměrně jednoduchý. Reaguje na jednu ze změn, která byla v minulosti uplatněna v rámci tzv. balíčkových zákonů a která zanesla do systému určitou nespravedlnost, na kterou reagoval i pan ombudsman a která v praxi způsobuje určité paradoxy.
Změna, která byla v minulosti zavedena, spočívala v tom, že pokud zaměstnanec dostane vyplaceno odstupné, tak mu nenáleží po dobu toho měsíčního odstupného podpora v nezaměstnanosti. Tady jenom bych chtěl uvést pro zajímavost, že vzniká paradoxní situace, že v důsledku dalších změn, které proběhly, uchazeč o zaměstnání, který už od třetího měsíce by měl nastupovat na výzvu úřadu práce na veřejnou službu. Takže paradoxní je, že člověk, který dostane tříměsíční odstupné, tak de facto vlastně financuje ze svého odstupného svoji podporu v nezaměstnanosti, kterou vlastně nedostává, a de facto ještě potom ten třetí měsíc může být pozván na veřejnou službu paradoxně za vlastní peníze. A to si myslím, že není v pořádku. Navíc se to rozchází i s pohledem na filozofii toho, co by vlastně odstupné mělo řešit.
Je potřeba si uvědomit, že odstupné je vlastně jakási náhrada člověku, který měl podepsanou smlouvu na dobu neurčitou, dostává výpověď nikoliv proto, že pracuje špatně, nikoliv proto, že něco porušil, ale proto, že firma nemá zakázky nebo úřad nedostal peníze na další pokračování, a tudíž těmto poctivým zaměstnancům musí dát výpověď. K tomu sloužilo odstupné vždycky i v minulosti. A místo toho vlastně člověk, který si poctivě platí daně, platí pojištění i pro tento případ, tak vlastně po dobu tří měsíců nebude dostávat žádnou podporu ze strany státu, na kterou má i podle mezinárodních úmluv nárok. Paradoxní je, že člověk, který byl propuštěn z jiných důvodů nebo ukončil pracovní poměr, podporu v nezaměstnanosti dostane od prvního dne jenom proto, že nedostal odstupné.
Já bych si tady dovolil krátce ještě citaci k celkovému návrhu zákona. Návrh zákona uvádí platnou úpravu do souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Poskytování dávek v nezaměstnanosti ukládá České republice konkrétně Evropský zákoník sociálního zabezpečení vyhlášený pod číslem 90/2001 Sb., který vyžaduje poskytování podpory v nezaměstnanosti chráněným osobám v době sociální události a po celou sociální událost - článek 21 a 24. Touto dobou je doba ztráty zaměstnání a doba bezprostředně následující, nikoliv až odložená doba pozdější. Článek 20 této mezinárodní smlouvy stanoví, že krytá sociální událost zahrnuje zastavení výdělku, jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy, způsobené nemožností získat vhodné zaměstnání, pokud je chráněná osoba schopná práce a ochotná pracovat. Přípustná čekací doba, během níž dávka nemusí být vyplácena, je pouze doba prvních sedmi dnů po zastavení výdělku - článek 24, odst. 3. Toliko u sezónních pracovníků mohou být doba poskytování dávky a čekací doba přizpůsobeny podmínkám zaměstnávání - článek 24, odst. 4. ***