(17.00 hodin)
(pokračuje Hanáková)
Ministerstvo kultury na základě svého zákonného zmocnění vedlo správní řízení o prohlášení budovy železniční stanice Ústí nad Orlicí č. p. 684, jak jste už tady řekla, za kulturní památku. Po složitém řízení se historická nádražní budova stala kulturní památkou a byla opravdu zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky pod číslem rejstříku ÚSKP 104023.
Díky složitosti správního řízení se zájem o budoucí osud této kulturní památky přenesl také na širokou veřejnost. Dne 4. března 2011 se uskutečnila společná návštěva představitelů Ministerstva kultury a Ministerstva dopravy této železniční stanice a byl zde učiněn příslib, že oba resorty v rámci svých možností přispějí k záchraně a obnově kulturní památky a prověří možnosti jejího budoucího využití.
Ministerstvo kultury může vlastníkovi kulturní památky poskytnout podle svých možností kompenzaci, která plyne z omezení vlastnických práv vzniklých v důsledku památkové ochrany. Ministerstvo kultury nabídlo vlastníkovi věci možnost odborné pomoci při obnově památky, a to prostřednictvím Národního památkového ústavu, a možnost čerpání finančního příspěvku z památkových programů Ministerstva kultury. Odborná pomoc již byla realizována, když Národní památkový ústav zpracoval jak předběžný, tak podrobný stavebně historický průzkum této železniční stanice. České dráhy, akciová společnost, doposud nepožádaly o podporu z památkových programů Ministerstva kultury.
Za účelem zajištění obnovy této kulturní památky byla zřízena neformální meziresortní pracovní skupina, a to za účasti zástupců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ministerstev dopravy, místního rozvoje a kultury, Českých drah, akciová společnost, Správy železniční dopravní cesty, Národního památkového ústavu, Pardubického kraje a města Ústí nad Orlicí pod vedením zástupce Ministerstva dopravy pana Marka Diana. Komise se věnovala prověření všech možností získání finanční podpory z evropských zdrojů a otázce budoucího využití nádražní budovy. Nedospěla však k jednoznačnému návrhu řešení. A to je vlastně poslední, v této fázi se celá ta situace nachází.
Jenom bych vám chtěla dát za pravdu, že skutečně tím, že Ministerstvo kultury udělí někomu status nebo nějaké budově kulturní památky, není na něm, na Ministerstvu kultury, aby - a nemá povinnost starat se o další chod této budovy, ale skutečně ze všech svých sil se snaží v rámci možností pomáhat právě při nejenom obnově, ale i zachování. Takže souhlasím s tím, co jste říkala, ale v této chvíli je to ve fázi, jak jsem popsala.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku, a než přijde k mikrofonu, tak vás seznámím s došlou omluvou. Omlouvá se paní místopředsedkyně vlády Karolína Peake od 17 do 18 hodin z pracovních důvodů.
Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Květa Matušovská: Jestli ještě můžu, bych se chtěla zeptat, co byste nám tedy poradila, abych třeba já mohla s tím pomoci nebo Pardubický kraj nebo třeba město Ústí nad Orlicí, protože občané se ptají pana starosty a pan starosta neví, co jim má odpovědět. A nechtějí tam mít nové nádraží a vedle toho zříceninu starého nádraží, kterou Ministerstvo kultury prohlásilo za památku.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ještě bude reagovat paní ministryně.
Ministryně kultury ČR Alena Hanáková Já bych samozřejmě poradila, že úplně ten nejzákladnější krok je, že o jakoukoli památku nebo jakýkoli objekt se musí starat především vlastník, právě vlastník. A pokud vlastník chce příspěvek jakýkoli, především tedy finanční, v tomto případě na kulturní památku nádražní budovy v Ústí nad Orlicí, tak vlastník musí zažádat. A teprve až zažádá, teprve potom orgán k tomu určený, v tomto případě Ministerstvo kultury, může hledat všechny možné způsoby a cesty k tomu a vlastně říct ano, podpoříme tuto žádost, nebo ne, pokud splní všechny podmínky. Takže to je základní podmínka. Takže je to opravdu na vlastníkovi a pak se celý ten proces rozjede a má šanci k té podpoře.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji paní ministryni. Ukončíme projednávání této interpelace a přistoupíme k následující. Následující interpelaci pan poslanec Jan Florián s ohledem na omluveného ministra Martina Kubu vzal zpět a omluvil se dál z jednání. Takže přistoupíme k bodu číslo 11, to je interpelace pana poslance Víta Němečka a interpeluje ministra Petra Bendla. Tak prosím, pan poslanec Němeček má slovo.
Poslanec Vít Němeček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, v současné době český trh s potravinami bojuje s dovozem nekvalitních zahraničních výrobků. Můžeme se o tom přesvědčit prakticky denně, kdy média přinášejí zprávy o nedostatcích při prodeji potravin dovážených ze zahraničí, případně upozorňují na nižší kvalitu stejných potravin u nás a v zemích na západ od našich hranic. Za jednu z cest, jak do českých domácností znovu dostat kvalitní potraviny, považuji aktivní podporu českých kvalitních výrobků a také další formy přímého prodeje od našich farmářů, tzv. prodeje ze dvora.
Otázka na vás, pane ministře. Ptám se vás, jaká opatření činí resort zemědělství, aby se zvýšil prodej kvalitních potravin a například také podporoval přímý prodej produkce českých farmářů, tedy prodej ze dvora. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci a zvu k mikrofonu pana ministra zemědělství k odpovědi na tuto interpelaci.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, problematika kvality potravin je jedna z priorit resortu Ministerstva zemědělství, a proto také tomu věnujeme poměrně velkou pozornost. A nejen proto, že jsme vyprovokováni některými nekvalitními potravinami, které k nám přicházejí ze zahraničí. A největší trápení nám dneska způsobuje neinformovanost v oblasti kvality potraviny ze strany polských dodavatelů.
Ministerstvo přijímá nové právní předpisy a další legislativní požadavky, snaží se prostřednictvím různých kampaní a projektů upozornit spotřebitele a všechny zákazníky na výrobky, které mají jednak přidanou kvalitativní hodnotu, anebo tradiční regionální původ potraviny. Ministerstvo v podstatě jde čtyřmi směry. Jeden je podporování typu - administrujeme typ značky Klasa, snažíme se rozvíjet podporu a podporovat tzv. regionální potravinu, zeměpisné označení a zaručení tradiční speciality. Podporujeme farmářské trhy zjednodušováním pravidel pro přímý prodej ze dvora a řadu dalších aktivit, kterými Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s odbornými organizacemi, s nevládním sektorem, se snaží našim zejména zákazníkům a obyvatelům poskytnout informace a lepší orientaci právě v problematice kvalitní potraviny.
Projekt Klasa, který je realizován od roku 2003, je specifický v tom, že výrobce musí prokázat nadstandardní kvalitativní znak. Doposud bylo v České republice oceněno téměř 1300 výrobků od 220 výrobců. Jde o významnou aktivitu v oblasti podpory kvalitních potravin v České republice, zvýšená kontrola takto označených výrobků ze strany dozoru. Značku vnímá pozitivně, aspoň podle našich zjištění, které jsme si mezi českými občany učinili, přes 80 % spotřebitelů vnímá pozitivně označení značky Klasa. Téměř 90 % výrobců potvrzuje, že kampaň Klasa je zdařilá, a 72 % výrobců potvrzuje, že značka Klasa má vliv na vyšší prodejnost jejich výrobků. Počítáme i nadále nejen s tím, že bychom podporovali Klasu, ale musím tady potvrdit, že se snažíme u těch, kteří značku Klasa získali, znovu ověřovat, zdali kvalita trvá, a v případě, že netrvá, dochází i k tomu, že je značka Klasa odebrána. ***