(15.00 hodin)
(pokračuje Kohoutová)
Tato debata ještě více zesílila spolu s úspornými opatřeními a zpomalením valorizace penzí. Možný další nárůst chudoby v České republice by s sebou přinesl řadu negativních důsledků pro celou naši společnost. Občané mají obavy o budoucí vývoj, což se samozřejmě projevuje na jejich spotřebním chování, a tedy zpětně na vývoji naší ekonomiky.
Moje otázka. Chtěla jsem se zeptat na to, jak je palčivý podle vás problém chudoby v České republice. Jaká jsou úsporná opatření vlády konstruovaná i s ohledem na ty vrstvy obyvatel, kterým hrozí propad do chudoby.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Kohoutové. Pan předseda vlády má nyní prostor pro odpověď.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, problém ohrožení chudobou je samozřejmě závažný sociální incident a závažná sociální otázka. Každá rozumná civilizovaná demokratická společnost se tomuto problému věnuje velmi intenzivně a má snahu riziko chudoby snižovat.
Je samozřejmé, že naše média jsou často zahlcena řadou informací, a proto je někdy dobré si zopakovat fakta a konkrétní čísla.
V prvé řadě je za míru chudoby označována míra ohrožení chudobou, což je ukazatel Eurostatu vyjadřující poměr osob ve společnosti, kterým hrozí pád do chudoby. Nejedná se tedy o osoby vyloženě chudé, i když to tak bývá interpretováno. Mezi tyto osoby patří lidé, kteří pobírají méně než 60 % mediánového čistého příjmu po zohlednění sociálních dávek. Mediánový příjem znamená, že polovina lidí má vyšší příjem a polovina má nižší příjem, čili je to objektivnější číslo než například takzvaný průměrný příjem nebo průměrná mzda. Hranice ohrožení chudobou je tak v každé zemi jiná. Ukazatel je ale ke každé zemi spravedlivý, protože poměřuje relativní ohrožení chudobou v rámci daného státu.
Málo se ale ví, že Česká republika byla v tomto ukazateli v roce 2010 nejlepší v Evropě. Potažmo to znamená i jednu z nejlepších hodnot na světě, to znamená měli jsme nejnižší míru ohrožení chudobou v celé Evropské unii. My jsme v roce 2010 dosáhli hodnoty 9 %, sousední Německo jen pro srovnání 15,6 %, Slovensko 12 % a například tak silný sociální stát, jako je Švédsko, téměř 13 %. Průměrná hodnota byla navíc významně vyšší než v těchto zemích a činila v rámci Evropské unie 16,4 %.
Data zatím můžeme srovnávat jen za rok 2010, protože za loňský rok nejsou na evropské úrovni zatím k dispozici. Není přitom pravda, že by se v České republice tento ukazatel zhoršoval. Naopak, v roce 2005 činil pro Českou republiku 10,4 %, takže jsme za pět let snížili počet ohrožených chudobou o 1,4 procentního bodu. Úmyslně uvádím rok 2005, poslední rok, kdy celý rok vládla sociální demokracie. Čili abych to řekl úplně po lopatě: od té doby, co sociální demokracie odešla od vlády, se míra chudoby v České republice snížila, nikoliv zvýšila. Průměr Evropské unie se přitom za stejné období nezměnil a zůstává stále na 16,4 %.
Žebříček Evropské unie vedeme i v nízké úrovni širšího ukazatele, takzvané míry ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, který zahrnuje i osoby materiálně strádající a osoby žijící v domácnostech s nízkou intenzitou práce. Míra ohrožení chudobou u nás s věkem klesá.
Co se týká míry ohrožení důchodců, podle Eurostatu je u nás ještě nižší, a to 6,6 % v roce 2010. Jedná se o čtvrtou nejnižší hodnotu v celé Evropské unii. Znovu to chci zopakovat: míra ohrožení chudobou důchodců v České republice je čtvrtá nejnižší z celé Evropské unie. Dle ukazatele míry ohrožení chudobou a sociálním vyloučením u osob nad 65 let je český výsledek ještě lepší, třetí nejlepší v Evropě, a to po Lucembursku a Nizozemsku. Není pravda, že jsou u nás důchodci vystaveni vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení než v jiných státech Evropské unie.
Podle předběžných dat Českého statistického úřadu ale skutečně došlo v loňském roce k nárůstu míry ohrožení chudobou, a to na 9,7 %, čili v řádech desetin procenta. Obrat v předchozím trendu snižování je podle Českého statistického úřadu důsledkem zpomalení růstu příjmů domácností počínaje rokem 2009 v souvislosti s dopady světové finanční krize.
Růst míry chudoby v loňském roce pocítí s největší pravděpodobností naprostá většina evropských států. Pokud ale nedojde v členských státech na předních místech žebříčku chudoby k výrazné změně směrem dolů, Česká republika opět skončí i pro rok 2011 mezi nejlepšími evropskými státy.
Podíl materiálně deprivovaných osob, tedy těch, které si nemohou dovolit některé z daných položek, věci, služby či požitky, například myčku, dovolenou mimo domov atd., ale zůstal zhruba na stejné úrovni jako v předcházejícím roce šetření.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu předsedovi vlády. Paní poslankyně Kohoutová může využít šance na doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Pane premiére, vláda České republiky sáhla v rámci úsporných opatření po zpomalení valorizace penzí. Mě by zajímalo, jestli k podobnému kroku přistoupily i vlády jiných evropských zemí.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Doplňující dotaz byl vznesen. Prosím tedy o reakci na něj.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, chci zdůraznit, že problém chudoby rozhodně nepodceňuji. Úsporná opatření jsou navržena tak, aby byl jejich dopad rovnoměrně rozprostřen v celé společnosti, a pocítí je tedy všechny vrstvy bez výjimky. Opatření, která by měla dopad jen na nejchudší vrstvy obyvatel, by nejen neřešila současné problémy veřejných financí, ale byla by pro nás i nepřípustná.
Zpomalení valorizace penzí nás netěší, nikdo ho nedělá rád, ale je v dané situaci nutným a pouze dočasným krokem. Je třeba si uvědomit, že stále patříme mezi ty šťastnější země, které nemusely důchody zmrazit, proti tomu jsem také jako předseda vlády bojoval, či dokonce důchody snížit. Nemyslím teď příklad států jižního křídla, kde penze klesaly až o desítky procent a kde nás to nepřekvapuje. Ale například Švédsko, velmi silný, ekonomicky zdatný a sociálně budovaný stát, snížilo důchody v roce 2010 o 3 % a v loňském roce dokonce o další 4,3 %. Ano, slyšíte dobře: sociální stát Švédsko za dva roky snížil důchody o více než 7 %. Dva poslední roky nejenže nevalorizovali, nejenže nezmrazili, ale snížili důchody. České penze oproti tomu dále rostou. Porostou o třetinu výše inflace a třetinu růstu mezd.
Řada zemí Evropské unie, například Německo, Švédsko, Dánsko, vyplácí mzdy s ohledem na vývoj důchodového účtu. Výplata mezd se pak může snižovat a skutečně se tak děje. Nizozemskou vládu například nezavazuje k valorizaci žádný právní dokument. Belgie nevalorizuje penze o celou inflaci, ale v souladu s vývojem spotřebitelských cen bez některých položek, čili ne o celý inflační koš.
Je třeba zdůraznit, že zpomalení valorizace penzí byl nepříjemný, ale nutný krok. Počítáme také, že je dočasný a že nebude zaveden natrvalo. Ale prioritou je zodpovědné hospodaření se státními financemi.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak, to byla závěrečná odpověď na čtvrtou interpelaci. Nyní vznáší svou interpelaci pan poslanec Jiří Paroubek. Obrací se na předsedu vlády ve věci situace na nejvyšším státním zastupitelství. Prosím. ***