(10.20 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, děkuji. Pan poslanec Ohlídal chce ještě vystoupit? (Ano.) Vážení kolegové, já se omlouvám, jsem tady teď sám. Doufám, že mě pochopíte, potřeboval bych tříminutovou pauzu. Budeme pokračovat v 10.23 hodin.
(Jednání bylo přerušeno od 10.20 do 10.24 hodin.)
Vážení kolegové, jsem rád, že jste víceméně zůstali na svých místech. Pan poslanec Ohlídal se hlásil o slovo, takže prosím, nyní můžete zase vy pro změnu. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji, vážený pane místopředsedo, za slovo. Pane premiére, já mám samozřejmě na dialog mezi opozicí a koalicí úplně opačný názor než vy. V tom se zřejmě, co se týče minulosti, neshodneme, ale uvidíme, jak nový ministr školství pan Fiala bude postupovat a jak se pokusí o dialog mezi koalicí a opozicí. Nechme se překvapit. To je tak zhruba všechno, co jsem chtěl říci. Zároveň akceptuji to, co říkal pan premiér ohledně představení nového způsobu reformy terciárního vzdělávání. Počkáme si. Já se už velmi těším na to, až pan ministr nejen před akademickou veřejností, ale i před celou Sněmovnou - což je stejně důležité - představí svoji reformu, nebo vaši reformu, vládní reformu. Doufám, že to bude velmi brzo.
Na závěr této interpelace bych znovu oznámil, pane předsedající, že opět nebudu navrhovat usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá, takže to můžeme tím pádem ukončit a rovnou přejít k poslední třetí interpelaci, která se týká Radějovské obory. Já bych požádal pana poslance, aby uvedl své důvody, proč trval na projednávání ve Sněmovně, aby nám je shrnul nebo objasnil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Úvodem bych řekl, že jsem z Veselí nad Moravou, které spadá do okresu Hodonín. Už několik let veřejností v okrese Hodonín hýbe takzvaná kauza Radějovské, nebo někdy se také říká Strážnické, obory. Je to záležitost, ve které jsem už několikrát interpeloval, dokonce poprvé někdy za vlády Jana Fischera. Interpelovali i jiní poslanci. Efekt těch interpelací byl však nulový, protože v té věci, ve které jsme interpelovali, se vůbec nic pozitivního nestalo. Naopak, vývoj s Radějovskou oborou byl velmi negativní z hlediska veřejnosti i z hlediska státu. O tom jsem naprosto přesvědčen.
Oč v této věci šlo? Před několika lety - musel bych teď vzpomínat, ve kterém roce, to teď není podstatné - došlo ke směně Radějovské obory s pozemky pana Novotného. To byl majitel nescelených pozemků rozmístěných po celém území České republiky, které byly směněny s českým státem za zmíněnou Radějovskou oboru. Tato Radějovská obora je velmi cenná, nachází se v chráněné oblasti Bílé Karpaty, přiléhá k hranicím se Slovenskem a další takové významné aspekty jsou s touto oborou spojeny. Tehdy ta směna byla napadána z mnoha stran, ze strany veřejnosti, ze strany odborníků, a to především proto, že tato směna evidentně byla pro stát nevýhodná, podle mého přesvědčení.
Tuto skutečnost potvrdila i kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. V rámci této kontroly byly zaznamenány některé velmi negativní skutečnosti. Proto jsem se rozhodl interpelovat pana premiéra. Proč jsem neinterpeloval pana ministra Bendla? Neinterpeloval jsem ho, protože jsem se dozvěděl, že v této záležitosti, v záležitosti Radějovské obory, má jednat vláda České republiky a vydat jakousi reakci, jakési stanovisko k hodnocení, k hodnoticím závěrům kontroly ze strany NKÚ.
Ve své odpovědi se pan premiér pokoušel odpovědět na některé mé otázky, a to na základě, jak jsem pochopil, vyjádření ministra zemědělství Petra Bendla. Pan premiér píše, volně citováno, že ministr Bendl označil tvrzení ve zprávě NKÚ za vytržená ze souvislostí, a proto se domnívá, pan ministr a tím pádem asi také pan premiér, že tato tvrzení vyznívají tendenčně a účelově. Podle ministra se v kontrolním závěru NKÚ, o němž jsem se zmiňoval, sice uvádí, že směna tohoto majetku, myslí se Radějovské obory, včetně předchozích prodejů byla pro stát nevýhodná. Na žádném místě však NKÚ neuvádí, že došlo k porušení zákona, což já jsem právě také ve své interpelaci zmiňoval. ***