(16.50 hodin)
(pokračuje Bárta)
Já se ptám, kde jsou garance, že onen transfer majetku skončí v bohulibém úmyslu, který nám tu byl prezentován. Já se ptám, že jestliže se církevní restituce nepovedly v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, v zásadě v žádné zemi ve střední Evropě, kde restituce byly provedeny, a ve všech těchto zemích to skončilo velkým skandálem a velkými krádežemi majetku, já se ptám, proč nyní v České republice jsou garance za této situace, že tomu bude jinak. A já si dovolím v rámci debaty, kterou ještě vedla koalice s Věcmi veřejnými, připomenout právě v tomto kontextu zodpovědnosti jednu konkrétní dohodu. Ta konkrétní dohoda byla na tom - a byla uzavřena s panem premiérem, byla uzavřena s Karolínou Peake -, že v momentu vydávání majetku, když už údajně - a slovo údajně třikrát podtrhávám - není možné udělat výčtový zákon, tak že alespoň vydávaný majetek bude na vládě schvalován. Připomínám, že vydávání, respektive jakákoliv majetkové rozhodnutí díky Věcem veřejným byla v jednacím řádu vlády změněna na takzvané hlasování po jménech. To znamená, že každý ministr je jasně evidován o tom, jak hlasoval v momentu, kdy vláda rozhoduje o jakékoli konkrétní majetkové kauze.
A v tomto kontextu je dobré připomenout to, že i když vláda původně měla o všem vydávaném majetku takto jednotlivými ministry po jménech hlasovat o tom, jaký konkrétní les, jaký konkrétní pozemek bude vydán, tak tato konkrétní dohoda Věcí veřejných s koalicí je Karolínou Peake zrazena, není naplněna a vláda nebude o majetku jmenovitě rozhodovat. Toto je jednoznačně netransparentní, je to jednoznačně prokorupční, je to jednoznačně v rozporu s tím, co Věci veřejné v koalici domlouvaly. A já vřele doporučuji se ptát, proč Karolína Peake zradila nejenom Věci veřejné, ale proč Karolína Peake zradila i pravidlo transparentnosti v pozici protikorupční vicepremiérky. (Potlesk ze středu sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní je přihlášen pan poslanec Stanislav Křeček, po něm pan poslanec Jaroslav Škárka. Prosím.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, pan kolega Jandák tady začal ráno tuto diskuzi sdělením, že má církevní sňatek z 80. let. Mohu vám sdělit, že já jsem uzavřel církevní sňatek v době, kdy někteří členové této Sněmovny ještě nebyli na světě, v roce 1971, takže mě nikdo o církvích, víře a morálce z toho plynoucí poučovat nemusí.
Jeden významný český politik přirovnal církve k zahrádkářům. Toto jistě nepřijatelné srovnání však napomůže zamyslet se nad odpovědností za tento majetek. Má stát nějaký zájem na tom, aby zahrádkáři si uchovali svůj majetek? No samozřejmě žádný nemá. Jestliže se nějací zahrádkáři rozhodnou prodat sekačky na trávu a hrabičky a peníze si rozdělit a odejít jinam, je to každého věc. A je v této situaci církev? Jestliže se bude několik tisíc uchazečů o církevní majetek ucházet o ten majetek, není tady nějaký zájem státu na tom, aby ten majetek byl v rukou této církve, aby byl stabilní, aby sloužil těm kultovním účelům? Samozřejmě že je. Ale kupodivu nikdo nepředpokládal, že by tuto dohodu nebo tento nějaký - nechci říct zrovna dozor měl vykonávat český stát. Jak pan arcibiskup Duka, mám tady jeho vyjádření, tak Ing. Štícha, ekonom - všichni předpokládají, že tento dozor bude vykonávat Vatikán. Že přímo stát Vatikán dohlédne na to, aby církev nedělala s tím majetkem nějaké velké změny, bude na tento majetek dohlížet. To se mi zdá zvláštní. My odmítáme jakoukoli ingerenci českého státu, ale všichni počítají s tím, že k tomu, aby ten majetek sloužil církvi, sloužil těm účelům, pro které je vydáván, vykonával jiný stát.
Z tohoto důvodu se mi ten zákon zdá vadný, zdá se mi, že to první republika, která vykonávala dozor - a znovu prosím vás říkám, netýká se to majetku. Lidé, kteří mají nezpochybnitelný majetek, mohou podléhat určitému dozoru státu, například vlastníci památkových objektů. Čili nic nebrání tomu, aby církev podléhala v tomto smyslu nějaké ingerenci státu tak, jak to bylo za první republiky. Tady od toho zcela tedy upouštíme.
Jeden významný církevní publicista nedávno napsal, že církevní restituce budou mít vývoj ve třech fázích: Za prvé, církve ustoupí a majetek dostanou, za druhé, církve svou neschopností a dalšími vlastnostmi o tento majetek přijdou - znovu, za třetí, teprve potom nastane duchovní obroda v České republice. Doufám, že ta duchovní obroda nastane dříve.
Když už tady pan kolega Polčák přinesl k tomuto stupínku ono zařízení, jak nazval počítač, a ukazoval nález Ústavního soudu, byl bych velmi rád, kdyby mi v tomto nálezu ukázal, kde Ústavní soud řekl, že se mají vyplácet církvím mnohamilionové náhrady. Děkuji. (Potlesk se středu sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní je přihlášen pan poslanec Jaroslav Škárka, poté zde je přihláška pana kolegy Radka Johna. Prosím.
Poslanec Jaroslav Škárka: Paní předsedající, děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové.
Já jsem původně nechtěl vůbec k tomuto návrhu zákona vystupovat, ale vyprovokoval mě projev pana ministra Schwarzenberga. Já nejsem věřící, církvím moc nefandím, považuji je spíše za ty zájmové organizace, ale i přesto vnímám jako naprosto nezbytné vypořádání majetku církví a hlavně odluku státu od církve. A ta odluka podle mého názoru nejde bez toho, aby došlo k majetkovému vypořádání.
Nicméně pro tento návrh ruku nezvednu. Ne proto, že bych ty církve neměl rád, ale protože samotný návrh považuji za špatný. Tento návrh totiž není vyvážený. Námitky zde zazněly, takže určitě je nebudu všechny opakovat, ale jenom zmíním to, kdy bych pro uvedený návrh mohl zvednout ruku. A to by bylo tehdy, pokud by došlo k upřesnění vraceného majetku. Za druhé, pokud by došlo tímto návrhem k jasnému upravení vztahu stát-církev. Pokud by tímto návrhem - a to je za třetí - došlo ke zhodnocení investic státu do majetku církví. Za čtvrté, pokud by tímto návrhem došlo k striktnímu dodržení nepřekročitelnosti roku 1948.
Děkuji za pozornost.***