(19.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Zvu k mikrofonu dalšího přihlášeného, je jím pan poslanec Petr Hulinský.
Poslanec Petr Hulinský: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říct, že pan premiér za mými zády má pravdu. Budu vystupovat proti.
Chtěl bych říct, že rozpočtové určení daní opravdu nemůže být spravedlivé, ale tak jak je postaveno, je nespravedlivé zejména pro Prahu. Předložená vládní novela by znamenala propad daňových příjmů pro hlavní město Prahu ve výši 650 milionů korun.
Co to je 650 milionů pro hlavní město Prahu? Těm, kteří by chtěli znát odpověď, bych si dovolil říct: Je to například polovina ročního rozpočtu kultury. Je to například více jak polovina ročního rozpočtu pro sociální oblasti. Jsou to tři roční rozpočty zdravotní záchranné služby. Jsou to tři roční rozpočty na všechny pražské knihovny. Jsou to roční investice ve zdravotnictví a v sociální oblasti. Jsou to dvoje roční investice do oblasti školství. Takto bych mohl pokračovat dál a dál, co vlastně 650 milionů pro Prahu znamená. Nicméně budu velmi stručný.
Navrhuji zamítnutí vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v prvním čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych vyzval pana poslance Paroubka, kterého tady mám jako posledního přihlášeného do rozpravy k tomuto návrhu zákona.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, nebo aspoň co z ní zbylo, dámy a pánové, chtěl bych se vyjádřit k tomuto zákonu, který je samozřejmě pro život obcí velmi důležitý, protože je to zákon klíčový.
Na rozdíl od svého předřečníka nebudu vybízet k zamítnutí tohoto zákona, ale k opatrnosti. Myslím, že stojí za to o něm diskutovat nejen v prvním, ale také v druhém čtení, přicházet s návrhy na jeho změny, vidět kalkulace, zažít ty kalkulace a pochopit, jaká může být konkrétní realita, i když realita čísel bude asi trochu jiná než ta kalkulovaná.
Rozpočtové určení daní je důsledkem posunu v české politice a myslím si, že posunu žádoucího. Posunu, kdy se do české politiky, do Poslanecké sněmovny dostalo více zástupců samosprávných celků, a to nejen z těch velkých měst, ale také z těch menších obcí, které si s sebou přivedla strana TOP 09.
Se základním záměrem změny - a musím říci, že ve straně Národních socialistů jsme se tímhle zákonem velmi zabývali, touto problematikou - souhlasíme. Jde o to posílit příjmy středních obcí, a jak jsem pochopil, i menších obcí. Zákon o zachování hmoty ovšem platí i ve veřejných financích. Když někdo někde něco navýší středním a menším obcím, tak se někde musí vzít, zejména není-li dostatečný růst hrubého domácího produktu a z toho vyplývající růst rozpočtových příjmů. V situaci klesajícího hrubého domácího produktu v tomto roce zatím o jedno, možná i o dvě procenta, a v příštím roce zcela nepochybně v důsledku tohoto poklesu se to projeví také v příjmech veřejných rozpočtů. Státní rozpočet - připomínám - v tomto roce počítá s růstem hrubého domácího produktu 2,5 %. Praze, Brnu, Ostravě, Plzni se krátí příjmy o 1,1 miliardy korun. Přiznám se, že jsem tady čekal trošku větší ohňostroj ze strany zákonodárců, kteří byli zvoleni v těchto městech. Zatím vystoupil jenom pan poslanec Hulinský.
Chtěl bych také říci, že v letech 1998 až 2004 jsem působil jako náměstek primátora pro finance Prahy a musím také říci, že kdybych byl v té funkci náměstka primátora dnes, tak bych asi více bojoval za Pražany. Ale samozřejmě protože jsem představitelem jiného regionu, ty věci vidím dneska už trochu jinak.
Pane ministře financí, pokud spustíte v příštím roce nebo v přespříštím roce tohle rozpočtové určení, obávám se, že to nikdo pozitivně moc nepozná. Rozpočtové příjmy nesporně v tom příštím roce budou klesat, v tom dalším roce budou spíše stagnovat. Chtěl bych také říci, že je to v posledních letech evergreen české politiky. Hrubý domácí produkt v roce 2011 byl o 10 miliard korun v běžných cenách, tedy v nominální hodnotě, nižší nežli hrubý domácí produkt, který byl docílen v roce 2008. Nižší o 10 miliard v běžných cenách. Když bych do toho promítl ještě inflaci nějakých pět šest procent, tak by ten propad byl ještě nižší.
Pane ministře, jako rozumnější bych považoval, a berte to jako můj příspěvek do budoucí diskuse, zachování koeficientů v těch nejbližších dvou letech u všech obcí a v čase hospodářského růstu - nechci se vás dotknout, ale toho už se, pane ministře, jako ministr nedočkáte, já si myslím, že k němu dojde v roce 2014 nejdříve, spíše v roce 2015 k nějakému výraznějšímu - pak posilovat koeficienty obcí mimo tato čtyři největší města. Ta ponechat se současnými koeficienty.
Samozřejmě zajímavou otázkou na vás bude - nevím, do jaké míry už je to promyšlené, nebo zatím je to velmi syrové - které dotační programy a v jakém rozsahu to postihne. Doufám, že to nebudou žádné programy, které ovlivňují regionální růst, které působí na regionální politiku, které mohou působit na hospodářský růst v oblastech, řekněme, které mají hospodářské problémy, které jsou s nejvyšší nezaměstnaností, to znamená Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Rád si také poslechnu kolegy poslance z Prahy - zatím jsem slyšel jenom poslance Hulinského - a dalších velkých měst, pokud jde o jejich argumenty.
Pan poslanec Hulinský tady vznesl jeden argument, ale moc ho nerozvinul. Pražská kultura je skutečně velký fenomén. Vzpomínám si ještě ze své funkce, i když ty kontury se mi trošku rozostřují, že Praha má patnáct divadel, která financuje. Má jedinečné divadlo, to je Hudební divadlo v Karlíně. Vzpomínám si, když jsem projednával v pražském zastupitelstvu první rozpočet města jako náměstek primátora, byl to rozpočet na rok 1999, a tehdejší starosta Prahy 3, dnešní senátor Bratský, se přihlásil a navrhl, aby dotace, která šla na Hudební divadlo v Karlíně ve výši 50 milionů korun, šla na něco jiného - třeba na rozvoj sídlišť. Já jsem mu jinými slovy řekl, že je misomus - nepřítel umění - a že takovéto jedinečné divadlo s muzikálovým a operetním charakterem je potřeba zachovat. Nedivil bych se, kdyby Praha sahala pak do takovýchto výdajů a omezovala takovéto výdaje. Chtěl bych upozornit, že do takovéhoto typu divadla jezdí lidé z celé republiky. Je potřeba o těchto věcech zkrátka šířeji diskutovat.
Dámy a pánové, obávám se, že pokud bude uplatněn ten návrh tak, jak je zatím v těch syrových konturách, nikdo nepozná zejména v čase hospodářské recese nebo stagnace hospodářství, že je to přínosné. Už vůbec ne ty středně velké a menší obce, a zcela nepochybně to velmi negativně přijmou ta největší města v republice.
Děkuji. ***