(17.10 hodin)
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Rád bych proto zdůraznil, že není v zájmu žádného členského státu Evropské unie ratifikačnímu procesu bránit a prodlužovat jej s rizikem prohloubení krize eurozóny. Vzhledem ke zmiňovanému výraznému napojení české ekonomiky na trh eurozóny a enormnímu zájmu České republiky na jeho stabilitě není skutečně vhodné schvalování rozhodnutí Evropské rady již dále odkládat.
Na závěr mi dovolte připomenout, že pokud Česká republika v budoucnu přijme euro, pak její přístup ke smlouvě ustanovující stabilizační mechanismus bude předmětem separátních jednání a přístupová dohoda se stane předmětem řádné ratifikační procedury. Do té doby se Česká republika nebude tohoto mechanismu zúčastňovat, a nebude do něj tedy ani přispívat. Dnes se jedná pouze o to, abychom potvrdili, že evropský stabilizační mechanismus, který v případě potřeby poslouží ke stabilizaci eurozóny, není v rozporu s primárním právem Evropské unie.
S ohledem na nastíněný odklad předkládaného rozhodnutí Evropské rady si dovoluji navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s jeho ratifikací.
Děkuji vám za nepozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Bohužel za nepozornost.
Budeme pokračovat v rozpravě. Paní poslankyně Klasnová se mi přihlásila s přednostním právem, tak jí dávám slovo ještě před řádně přihlášenými. Prosím, paní poslankyně.
Já bych zase požádal Sněmovnu (zvoní) o klid. Opravdu bych chtěl, aby se Sněmovna uklidnila. Prosím.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hned úvodem opět stejně jako minule připomínám, že postoj k evropskému stabilizačnímu mechanismu neříká vůbec nic o postoji k Evropské unii. Lze evropský stabilizační mechanismus odmítnout a být přitom proevropský.
Již na předchozí schůzi Sněmovny jsem před vás předstupovala s varováním a výčtem věcných argumentů, které zdůvodňovaly, proč by se Česká republika neměla zapojovat do systému a závazků evropského stabilizačního mechanismu. Jednání o tomto bodu však bylo minule přerušeno, neboť v Poslanecké sněmovně nebyla přítomná dostatečná ústavní většina poslanců.
I na dnešním jednání ráda uvedu věcné argumenty, které považuji pro naše rozhodování za zásadní. Věřím, že je s plnou vážností zohledníte při svém konečném rozhodování. Jen připomínám, že dnes rozhodujeme a hlasujeme o kroku, který bude mít přímý dopad na závazky našich nástupců, rozpočty našeho státu a de facto i budoucí ekonomickou stabilitu naší země, firem a domácností. Jsem přesvědčena, že tyto závazky mohou nakonec i rozhodnout, zda vůbec přijmeme společnou měnu euro.
Hodna zvážení je už sama právní povaha evropského stabilizačního mechanismu. Jde ve své podstatě o akciovou společnost sídlící v Lucembursku, řídící se lucemburskou legislativou, požívající však pro sebe absolutní imunitu u všech zemí Evropské unie. Cituji ze smlouvy: "Evropský stabilizační mechanismus má plnou právní kompetenci zahájit právní řízení. Evropský stabilizační mechanismus, jeho majetek, financování a aktiva požívají imunity vůči všem formám soudního procesu, majetek, financování a aktiva evropského stabilizačního mechanismu požívají imunity vůči prohlídce, záběru, konfiskaci, vyvlastnění nebo jiné formě exekuce, odebrání nebo zabavení exekutivním soudním, správním nebo legislativním aktem." Před očima nám vzniká organizace, která je povýšena nad zákon, stojí mimo společnou evropskou legislativu, bude fungovat mimo unijní primární právo, přitom však bude mít přímý dopad a zásadní vliv na všechny členské země Evropské unie, včetně nás.
V případě evropského stabilizačního mechanismu zcela absentuje i zapojení do principů rozhodování Evropské unie, do systému unijních smluvních brzd a protivah. I fakt, že zástupci Evropské komise budou mít pouze pozorovatelský statut, je znepokojující.
Další má výhrada směřuje k rozložení zodpovědnosti a možnosti ovlivňovat rozhodování v tomto vznikajícím mechanismu. Pozice a váha každé účastnické země nebude stejná, nýbrž bude odvozena od výše částky vložené do evropského stabilizačního mechanismu. Upozorňuji, že vedení stabilizačního mechanismu bude složeno výhradně z guvernérů z řad ministrů financí států eurozóny, kde hlavní slovo budou mít finanční ministři zastupující velké ekonomiky eurozóny. K potřebné osmdesátiprocentní rozhodovací většině jim postačí prostá dohoda mezi největšími členy eurozóny.
Znepokojující je rovněž fakt, že každá země, která vyčerpala pomoc z evropského stabilizačního mechanismu, již nemusí pomáhat další zemi. V praxi to znamená, že poslední přistupující zaplatí pomoc ostatním, ale sám nic nedostane. Vstupem do evropského stabilizačního mechanismu přitom ručí jednotlivé státy za závazky ostatních zemí.
Stále více se ukazuje, že se jedná o politický projekt, který naprosto nerespektuje zákony ekonomiky a základy společné unijní legislativy. Smlouva předpokládá permanentní flexibilizaci pravidel ze strany evropského stabilizačního mechanismu a změny bez možnosti jakkoliv tyto změny ovlivnit a případně zablokovat ze strany účastnických států.
Podtrženo, sečteno, pro Českou republiku by dnešní souhlas mohl znamenat vyplacení až 40 miliard do evropského stabilizačního mechanismu a poskytnutí záruky za dalších zhruba 310 miliard Kč, přičemž tyto finance bude třeba uhradit v pěti splátkách, v rámci nichž opět nejsou dána pevná pravidla. Česká republika může být vyzvána fakticky kdykoliv k úhradě jednotlivých splátek bez možnosti se jakkoliv bránit, či je alespoň korigovat. Příspěvek navíc může Rada guvernérů kdykoliv zvýšit. Opět cituji z evropského stabilizačního mechanismu doslovně: "Členové ESM se tímto neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují zaplatit jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude učiněn, a to do sedmi dnů od obdržení požadavku." Horní mez závazků přitom tedy není stanovena. Navíc hrozí sankce komukoliv, kdo ESM přijme, ale jeho požadavky nesplní. Co se stane, když nezaplatíme?
Senátoři již schválili tuto mezinárodní smlouvu, která je plně imunní vůči veškerým kontrolám a legislativním procesům. V Evropě tak vzniká organizace, která má vůči zemím eurozóny podobné pravomoci, jako má soukromý exekutor.
Principem pomoci prostřednictvím evropského stabilizačního mechanismu je vydávání dluhopisů. Znamená to, že celá tato v uvozovkách hra skončí ve chvíli, kdy jedna země nebude schopna vydat dluhopisy. Není tedy otázkou, zda, ale kdy se tato loď potopí.
Jediným způsobem, jak můžeme předejít tomu, co se děje v Řecku, Španělsku a dalších zemích Evropy, není podpis smlouvy evropského stabilizačního mechanismu, ale neutrácet více, než kolik můžeme vybrat, nevybírat více, než snese naše ekonomika, šetřit na veřejných zakázkách a nedělat žádné zbrklé a nečekané ekonomicko-politické kroky.
Vážení členové Sněmovny, nebuďme farizejští. Není možné o této smlouvě uvažovat pouze v intencích toho, kdy Česká republika přijme euro a ESM začne doopravdy platit. Není možné hlasovat částečně pro a částečně proti. Apeluji zde najmě na kluby ODS a ČSSD. Smlouvu ESM lze buď ze zcela nepochopitelných důvodů plně přijmout a nést za to politické následky a odpovědnost, či zcela logicky v zájmu České republiky plně zamítnout.
Prosím všechny, aby stejně jako poslanecký klub Věcí veřejných odmítli tento nedopracovaný a v mnoha ohledech nevýhodný závazek, který skýtá mnohá nevypověditelná rizika pro naše nástupce a ekonomickou budoucnost naší republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď prosím prvního přihlášeného, pana poslance Michala Doktora.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Pečlivě jsem naslouchal panu ministrovi zahraničí. Snažil se nás přesvědčit o tom, že ESM není v rozporu s primárním právem Evropské unie. Chtěl bych jej ujistit, že to vím. To ovšem, pane ministře zahraničí prostřednictvím předsedajícího, neznamená, že smlouva ESM není v rozporu se zdravým rozumem. ***