(11.00 hodin)
(pokračuje Filip)

Jsem přesvědčen, že osobní mandát poslance Poslanecké sněmovny nesnese onu hru, kterou tady s námi vládní koalice od úterka hraje. Jaké to bylo přesvědčování, pane premiére, které jste potřebovali od úterka? Bylo programové? Vysvětlili jsme si, jaký program bude tato vláda zastávat? Její poslanci, kteří jí dají důvěru? Nebo to bylo přesvědčení tou nebo onou funkcí?

Jsem přesvědčen, že tato vláda, když žádá o důvěru, si důvěru nezaslouží. Vaší žádosti o vyslovení důvěry, pane premiére, nelze vyhovět. Nelze vyhovět proto, že vláda se odchýlila od svého programu, dělá něco jiného, než slíbila ve svých volebních programech svým voličům. To nakonec vedlo i k té současné vládní krizi. Protože chápu, že část - alespoň část - poslanců Věcí veřejných se chce vrátit, když už ne zcela, tak alespoň v některých částech, ke svému volebnímu programu. Je to možná pozdě, protože kdyby tady vznikla taková koalice, která by měla programovou shodu, nedostali bychom se do situace, že České republice jste, pane premiére, vy a váš vládní tým způsobili jednu z největších krizí politiky. Nedůvěra nezasahuje jenom vládu České republiky. Nedůvěra zasahuje demokratické instituce státu. Vy jste způsobil stav, kdy lidé ztratili naději, kdy lidé cítí více bezmoci než schopnosti svým aktivním konáním změnit tuto situaci. Vy bráníte tomu, aby se Česká republika dál rozvíjela. Vedete Českou republiku k stagnaci, a proto si důvěru nezasloužíte.

Pane premiére, vaší žádosti nelze vyhovět.

Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní prosím o slovo místopředsedu Sněmovny Lubomíra Zaorálka. Po něm dostane slovo místopředsedkyně vlády Karolína Peake.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dámy a pánové, dovolte, abych také reagoval na vystoupení premiéra Petra Nečase. On tady vystupoval jako někdo, komu leží na srdci osud státu, a mluvil o tom, že důvod k pokračování vlády je myšlenka na rozpočtovou odpovědnost. A uváděl tady příklady, na kterých tvrdil, že vláda je schopna odvést to podstatné, co zajišťuje stabilitu. Domnívám se že jeho obraz premiéra a vlády, která je dobrým hospodářem a stará se o občany, je falešný. Já se to pokusím ukázat na několika vzorových příkladech chování ministrů této vlády, které mi připadají, že ukazují nejlépe, jak to vláda s lidmi myslí.

Viděl jsem v televizi, přátelé, takový šot, ve kterém vystupoval ministr Heger. Jeho je také jeden z klíčových resortů vlády. A dnes o tom shodou okolností píše Jan Keller v denním tisku tam vlastně jenom cituje vyjádření pana ministra, které se týká prostředí v Moravskoslezském kraji, ve kterém žiji. A pan ministr, když reaguje na to, proč je tam špatná úroveň zdraví, řekne, že je třeba si uvědomit, že v Moravskoslezském kraji je větší procento lidí s nižším vzděláním, více lidí se tam chová špatně, holdujeme tam alkoholu, více kouříme. Ano. To je citace toho, co říká pan ministr Heger. Já si nevymýšlím.

Když se na to podíváte, tak zjistíte, že počet lidí se základním vzděláním v Moravskoslezském kraji je, pravda, o 1,9 % vyšší než v kraji Královéhradeckém, který je blízký panu ministrovi, ale kupodivu procento vysokoškoláků v našem kraji je o 1 % vyšší než v kraji Královéhradeckém. Takže že bychom tam byli úplně nevzdělaní, se říct nedá. A tvrdit, že si za to můžeme sami, protože prostě chlastáme a ničíme si zdraví, je podle mě urážlivé vůči mým spoluobčanům! A řeknu vám proč. Protože v našem kraji, v ostravské aglomeraci, je situace taková, že v šesti městech tohoto kraje už jsme si vyčerpali v této chvíli celoroční normu toxických látek, dokonce v Mariánských Horách a některých vybraných místech už v polovině února. Takže kdyby alespoň pan ministr řekl "nekuřte, nepijte a nedýchejte", tak by to více odpovídalo situaci, ve které žijeme. Ale rozumíte, říci takovýmto způsobem, že si to vlastně způsobujeme sami, to je podle mě pohrdání těmi lidmi. Docela nehorázné. A mně připadá úplně charakteristické pro to, jak vláda o lidech uvažuje.

Podobné pohrdání lidmi je podle mě to, co tady předvedl pan ministr Drábek a jeho revoluční reforma úřadů práce. Já jenom připomenu charakteristiku, kterou použil jeho vlastní ředitel jeho úřadu, litoměřického úřadu práce, jak jsme měli možnost se v tomto týdnu seznámit, který sám panu ministrovi vzkázal a řekl do očí, že se mu podařilo rozvrátit slušně fungující systém. Že pohrdá prací lidí a podílí se na tom, že lidé ztrácejí důvěru ve stát a státní instituce. Dokonce mu řekl, že takovéto vládnutí, jaké představuje tato vláda, posiluje extremismus a fašizující skupiny v zemi. A to jenom opět cituji ředitele Úřadu práce v Litoměřicích, slova, která řekl do očí panu ministrovi. Slova nejsou samozřejmě nepodobná tomu, co tady říkáme už delší dobu a na co jsme upozorňovali už před tím rokem a půl, když tady poprvé návrh na bolševickou revoluci úřadů práce byl předložen. A tak se podařilo této vládě, kterou představil pan premiér jako vládu, která je tím starostlivým hospodářem, takto zničit systém, který pomáhal a zvláště v čase krize byl samozřejmě nesmírně potřebný.

Já v tom také vidím pohrdání lidmi. Rozumíte? Tady je prostě vidět, že těm, kteří dnes jsou ve vládě, kolem ministrů, na tomhle nezáleží. To, že nejsou schopni dnes pomoci těm, kteří na úřady práce přicházejí, že dokonce už tam ani neshromažďují informace, že to všechno se prostě zhoršilo zásadním způsobem, že došlo k destrukci, to jim zřejmě nevadí, protože platí to, co říká a co naznačuje pan ministr Heger: Způsobili jste si to sami. Jste nemocní? Způsobili jste si to sami. Nemáte práci? Způsobili jste si to sami. Vláda vlastně jen předstírá, že se stará. Myslím, že tahle falešnost a dokonce i falešnost vystoupení premiéra, jak tady dnes zaznělo, je podle mě to, co mi připadá jako charakteristické a co je důvod toho, proč nespokojenost s vládou roste.

To, co mi připadá jako jádro celé falše, je, když se tady neustále opakuje, že se musí šetřit a škrtat, a ve jménu krize se dají, jak se ukazuje v této zemi, napáchat pěkné škody a hodně toho pokazit. Protože - rozumíte? - na jedné straně se říká lidem, že musí šetřit. A dokonce úpravy daní a škrty, které vláda chystá v roce 2014, by měly vynést 100 mld. korun. Komu ty peníze půjdou? Z největší části to budou banky, jimž stát plánuje poslat 20 mld. korun na penzijní pilíř. Plus fondům. 15 mld. v rámci třetího pilíře penzijního pojištění fondům. To znamená - základní prostředky.

Ten, kdo je skutečným klientem vlády, jsou banky, finanční společnosti a penzijní fondy. A to není jenom v tomto případě. To je i sociální karta pana Drábka, která je také připravena, miliardy pro ty hlavní finanční domy, tři největší finanční domy v zemi. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP