(10.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
A dovolte mi na závěr, abych nikoliv náhodně skončil slovy, kterými jsem jako premiér žádal o podporu své vlády v létě roku 2010. Na těch slovech nemám co měnit ani dnes: "Svobodná, prosperující, vzdělaná, kulturní, konkurenceschopná a nezadlužená společnost - taková má být podle našeho názoru Česká republika na počátku dalšího desetiletí 21. století. Jsme přesvědčeni, že právě taková Česká republika obstojí vůči výzvám, které před naší zemí stojí a stojí před jejími deseti miliony obyvatel. Právě ve jménu takové země bych vás, dámy a pánové, chtěl požádat o vyslovení důvěry vládě."
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu předsedovi vlády. Dámy a pánové, zahajuji nyní rozpravu a musím oznámit Sněmovně, že je tady malý problém v pořadí řečníků s možností vystoupení přednostního práva. Klub sociálních demokratů předložil již včera odpoledne své přihlášky do rozpravy a zároveň je zopakoval dnes v brzkých ranních hodinách. Z toho jsem vyvozovala, že tedy tito zástupci poslaneckého klubu mají přednost. Pan poslanec Jiří Paroubek předložil před zahájením schůze žádost o přednostní vystoupení, pan kolega Filip mi přinesl tuto žádost ve chvíli, kdy jsem usedla k tomuto stolku.
Proto tedy navrhuji, aby pořadí těch, kteří mají přednostní právo vystoupení, bylo následující: nejprve tedy zástupci klubu ČSSD pan poslanec Sobotka, pan místopředseda Zaorálek, poté se přihlásil pan kolega Paroubek, poté pan kolega Filip, dále paní místopředsedkyně Peake a paní místopředsedkyně poslaneckého klubu Klasnová. Myslím si, že jsem se snažila zachovat pořadí, tak jak... Pardon, pan poslanec Paroubek nemá přednostní právo, to do této kategorie nepatří. Takže budeme postupovat takto: pan poslanec Sobotka, předseda klubu ČSSD, má slovo jako první, pan místopředseda Zaorálek jako druhý, pan kolega Filip jako třetí a paní místopředsedkyně Peake a paní předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová.
Slovo má pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji a hezké dopoledne. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu, který zde vyjádřil předseda vlády, totiž na vyjádření důvěry vládě Petra Nečase.
Všichni víme, že kdyby se nestalo něco podstatného v rámci vládní koalice, tak by vláda neměla žádný důvod, aby sem dnes do Poslanecké sněmovny s takovýmto návrhem na vyjádření důvěry přišla. Poměrně nedávno tady proběhlo hlasování ve Sněmovně, kdy sociální demokraté navrhli vyjádřit vládě nedůvěru, a vláda toto hlasování tehdy ještě ustála. Pak došlo k vládní krizi. Co se v této vládní krizi ve skutečnosti stalo? Rozpadla se jedna z vládních stran, shodou okolností to byly Věci veřejné, nejmenší a nejslabší vládní strana, která se rozdělila na dvě skupiny. Jedna z těchto skupin, tzv. fanklub Nečasovy vlády, jak ho nazvala místopředsedkyně vlády paní Peake, se rozhodla podporovat další vládnutí ODS a TOP 09, a druhá skupina, která zůstala součástí původního klubu a původní strany Věcí veřejných, nyní hovoří o tom, že přechází do konstruktivní opozice. Myslím si, že tudíž není pravdivé tvrzení, které zde přednesl na začátku dnešní schůze předseda vlády Petr Nečas, když hovořil o tom, že přeběhlíci přebíhají buď od vlády k opozici, nebo od opozice k vládě. Dneska jsme v jiné situaci. Tady se rozdělila jedna z vládních stran a v rámci této vládní strany dochází k diferenciaci její podpory současné vládní koalici. Myslím si, že v tuto chvíli máme plné právo, abychom o přeběhlících mluvili, a máme plné právo, abychom mluvili o odpadlících. Prostě mluvíme o lidech, kteří odešli z politické strany, za kterou byli zvoleni, prostě proto, aby nadále podporovali koalici ODS a TOP 09.
Jestliže tady v Poslanecké sněmovně dnes vláda získá důvěru, myslím, že je důležité, abychom si odpověděli na otázku, jakým způsobem se vlastně tato koalice bude udržovat při životě. Budou ji podporovat odpadlíci, kteří odešli ze strany, za kterou sem byli občany zvoleni. Poslanci, kteří před volbami slíbili v rámci etického kodexu, že pokud opustí Věci veřejné, vzdají se poslaneckého mandátu, dnes písemně slibují podporu Nečasovy vlády.
Vláda se bude opírat o tzv. platformu. Já myslím, že je dobré si všimnout, že se tady před čtrnácti dny objevil zcela nový pojem. Vedle poslaneckých klubů, vedle politických stran, které kandidovaly ve volbách a musely se prosadit sem do Poslanecké sněmovny tím, že získaly alespoň 5 % hlasů voličů, se nám tady najednou objevuje pojem platforma. Platforma nemusí kandidovat ve volbách, platforma nemusí mít jednoho jediného živého voliče, ale platforma je něco, o co se bude opírat stávající koalice ODS a TOP 09, aby ještě udržela vládu. A platforma má dokonce rovnou členy vlády, aniž by kandidovala. Aniž by měla jediného voliče, tak už má rovnou zastoupení ve vládě.
Já myslím, že tato vláda se nepochybně dostane i do učebnic politologie, protože obohatila naše fungování demokracie o něco, co jde zcela mimo možnosti ovlivnění ze strany voličů. A věřte mi, že lidé se ptají, jak je něco takového možné, jak je možné, že se tady najednou zakládá nová politická strana ve Sněmovně, že tato strana má své ministry, a že se dokonce všichni tváří, že se vlastně vůbec nic neděje, že to je normální a že to je v pořádku. Takže vláda se tady bude opírat o platformu, kterou nikdo nevolil a nikdy nekandidovala v žádných volbách.
Nečasova vláda se bude opírat o poslance, kterým hrozí trestní stíhání. Nečasova vláda se bude opírat o poslance, kteří se bojí nových voleb. To je myslím také moment, u kterého stojí za to, abychom se zastavili. Skupina poslanců, ať už přeběhlíků, nebo těch, kteří zůstali v původních Věcech veřejných, se v důsledku destrukce své původní politické strany obává, že už v příštích volbách nemají žádnou šanci, aby získali poslanecký mandát. A takto zastrašení poslanci teď vládě vlastně schválí každou reformu, schválí jí každé zdražení, schválí jí jakékoli zvyšování daní. Prostě udělají všechno pro to, aby nebyly nové volby, udělají vše, co vláda bude chtít, vlastně aniž by nad těmi návrhy jakýmkoli způsobem přemýšleli, aniž by je posuzovali, jestli jsou v souladu s tím, za co do Poslanecké sněmovny kandidovali a za co byli zvoleni.
Víte, dámy a pánové, vláda možná dnes získá při hlasování v této Poslanecké sněmovně většinu, ale legitimita v demokratické společnosti vypadá opravdu jinak. (Potlesk vlevo.) Přece všichni víme - a já myslím, že je potřeba to tady říci na rovinu, nahlas a jasně -, že jestliže se tato vláda bude dále udržovat při životě, tak to bude jenom za cenu absolutního pošlapání principů politické kultury. Premiér nám tady jinými slovy řekl, že on se teď bude řídit zásadou "účel světí prostředky". A už jsme to tady jednou v Poslanecké sněmovně zažili. Koneckonců pan premiér Nečas byl tehdy u toho, byl také členem Topolánkovy vlády. Už jsme tady v Poslanecké sněmovně zažili, jak Topolánkova vláda přežívala díky přeběhlíkům Pohankovi, Melčákovi a Wolfovi. Poradce tehdejšího předsedy vlády Mirka Topolánka se jmenoval Marek Dalík a tento Marek Dalík se v jednom rozhovoru pochlubil tím, že pro udržování politické podpory vlády používají tzv. pozitivní a negativní motivaci. ***