(17.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, zda pan poslanec... Ne, pan poslanec si nepřeje položit doplňující otázku. Můžeme postoupit k následující interpelaci a tu bude podávat pan poslanec Antonín Seďa na ministra financí Miroslava Kalouska. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, při vyplňování daňového přiznání z příjmů fyzických osob za rok 2011 došlo ke snížení slevy na poplatníka z původních 24 840 korun na 23 640 korun. Takzvaná povodňová daň, jak jste ji nazval, měla přispět na likvidaci povodňových škod. Pominu-li skutečnost, že s povodněmi původně neměla nic společného, protože již před povodněmi vaše ministerstvo hodlalo snížit všem poplatníkům daňové slevy, chci se zeptat, kde skončily tyto vybrané peníze.
Vážený pane ministře, původně měla tato vaše povodňová daň skončit na zvláštní položce státního rozpočtu, ze které by stát platil protipovodňová opatření a odstraňování škod po záplavách. Zajímalo by mě, zda cca 5 mld. vybraných peněz bylo skutečně použito na tyto účely. A chci se, pane ministře, zeptat, jaká konkrétní protipovodňová opatření vláda provedla, co se skutečně postavilo, opravilo či jaké náklady byly vynaloženy z těchto financí na likvidaci povodňových škod. Děkuji vám za vaše odpovědi. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Na tuto interpelaci odpoví ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za dotaz, pane poslanče. Skutečně za rok, za účtovací období 2011, si daňový poplatník nemohl odepsat slevu na dani ve výši 24 840 korun, ale mohl si odepsat pouze 23 640 korun. Byl to v podstatě příspěvek těch, jejichž plat byl zhruba vyšší než 19 tisíc - nebyla to daň na hlavu, jak se někdy nesprávně říká - na škody působené povodněmi.
Pochopitelně tím, že se to rozpočtovalo dopředu, nemohli jsme naprosto přesně vědět výnos této daně. Bylo to o něco víc než 5 mld., ale prosím o pochopení, že je to sdílená daň, podílejí se tedy na ní také obce a kraje, takže přínos pro státní rozpočet byl nižší, o něco málo, než ony 4 mld., které byly souvztažně rozpočtovány na výdajové straně ve Všeobecné pokladní správě na rozpočtové škody. To znamená, v rámci bilance státního rozpočtu skutečně byly výdaje zvýšeny o 4 mld. korun a v kapitole Všeobecná pokladní správa byla rozpočtována - a ve státním závěrečném účtu je také vidět - položka 4 mld. korun na likvidaci povodňových škod. Z této položky byly na žádosti jednotlivých ministerstev, která se podílejí na likvidaci povodňových škod, tedy Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, přesouvány do rozpočtových kapitol dle požadavků těchto ministerstev.
Ne všechny peníze se vyčerpaly, což neznamená, že byly použity na něco jiného. Zdůrazňuji, že tomu tak není, že pokud nebyly vyčerpány, a to Ministerstvo financí nemůže nijak ovlivnit, protože to je otázka kapacit investorů, kapacit stavebníků, otázek stavebního rozhodnutí, tak zůstaly podle rozpočtových pravidel jako takzvané nespotřebované nároky, a to buď v kapitolách těchto ministerstev, nebo také něco zůstalo v kapitole Všeobecná pokladní správa, protože ne o všechno resorty požádaly. Je to možné čerpat až do roku 2013, protože to jsou prostředky převoditelné jako nespotřebované nároky a v okamžiku, kdy bude možné ty škody skutečně realizovat, tak z těchto prostředků, z těchto nespotřebovaných nároků, budou zaplaceny.
Já si dovolím jenom - já jsem pro rychlost nebyl schopen vám vypsat přesnou strukturu toho, co v jednotlivých kapitolách bylo realizováno a co tam zbylo. Rád vám to nechám zpracovat. Jenom připomenu, že jsme přehled k 27. 7. 2011 už jasně zveřejnili na webových stránkách Ministerstva financí. Můžeme ho pochopitelně aktualizovat. Rád vám ho doručím. A jenom zdůrazňuji, že byť do dnešního dne se opravdu neutratily 4 mld. na likvidaci povodňových škod, tak to neznamená, že ty peníze byly použity na něco jiného. Stále jsou na výdajové straně bilance státního rozpočtu jako nespotřebované nároky a na likvidaci povodňových škod mohou být používány - a také budou používány - až do roku 2013.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance. Ano, ten si přeje položit doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, děkuji za odpovědi. Vy jste mě ujistil, že opravdu vybrané peníze - to znamená ty, které jste vybíral jako ministr financí, tedy vaše ministerstvo, ze slevy na dani - skončily tam, kde bylo požadováno. To je v pořádku.
Já jsem se jenom chtěl ujistit, že i ty nespotřebované nároky, o kterých hovoříte, budou použity na likvidaci povodňových škod. A proč to říkám? Protože řada měst, třeba na jižní Moravě - příklad, jsem z Uherského Hradiště - chystá protipovodňová opatření. A já doufám, že i na město Uherské Hradiště, resp. na Povodí Moravy, které je investorem, tyto peníze zbudou.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: I na tuto otázku bude reagovat ministr pan Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Ujišťuji, že rozpočtová pravidla neumožňují ten nespotřebovaný nárok použít na něco jiného, než na co to bylo rozpočtováno. Ono to tedy nejde ani utratit na něco jiného ze zákona. Takže opravdu to bude utraceno na povodňové škody.
Jenom prosím, abychom si nepletli program Protipovodňová opatření, což je zhruba 13miliardový program realizovaný někdy od roku 2006 nebo 2007, teď si nejsem úplně jist, a likvidace povodňových škod, protože z této částky, z těch 4 mld. korun, která byla ve Všeobecné pokladní správě, může být placena jenom likvidace reálných povodňových škod, které byly způsobeny povodněmi v roce 2010. A nejsem si jist, jestli to bylo v Uherském Hradišti. To znamená, že Uherské Hradiště může čerpat jenom z programu Protipovodňová opatření. To je jiný program, realizovaný Ministerstvem zemědělství, na kterém se podílejí národní zdroje, půjčka Evropské investiční banky a fondy Evropské unie. Dohromady je to asi 13 mld.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi a končím projednávání této interpelace. Budeme pokračovat následující, kterou podává paní poslankyně Marta Semelová na omluveného ministra školství, pan Petra Fialu.
Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den. Dámy a pánové, svým usnesením o vázání výdajů státního rozpočtu na rok 2012 rozhodla vláda o škrtech ve školství ve výši 2,5 mld. korun. Pro učitele, kteří nesou zodpovědnost za vzdělání a často namísto rodiny i za výchovu, to znamená snížení platů až o tisíc korun měsíčně. Jako by nestačilo, že byl zrušen takzvaný věkový automat, takže kantoři nemohou počítat se zvyšováním platu v souvislosti s odpracovanými lety za katedrou. Jako by nestačila nejistota zaměstnání v souvislosti s návrhem na propuštění 17 tisíc učitelů. Vládní priority, jako je například právě oblast vzdělávání, jsou zřejmě trhacím kalendářem.
Do velmi těžké situace dostává vláda i nepedagogické pracovníky. Ti mají měsíčně přijít až o 600 korun. Přitom už dnes mají naprosto nedostačující platy. Nedovedu si představit, z čeho budou žít v případě jejich dalšího snížení. Za naprosto šokující pak považuji stav, kdy družinářky a učitelky mateřských škol mají přijít až o 5 tisíc korun měsíčně. Přitom předškolní výchova, to není jenom nějaké hlídání. Má velký význam pro rozvoj dítěte, vytváří základy vzdělávání, pomáhá rozvíjet a napravovat řeč a zároveň má i význam sociální, neboť pomáhá vyrovnat sociálně-ekonomické rozdíly jednotlivých rodin. Navíc do mateřské školy dnes mohou být přijímány už děti od dvou let věku. ***