(15.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Za druhé je třeba sdělit, že policejním prezidentem uváděné číslo 40 tisíc policistů nelze brát jako zaklínadlo, o kterém nelze diskutovat. Zajištění bezpečnostního standardu je představitelné i v jiném než pouze v současném modelu vnitřního uspořádání policie. Zejména pokud se k němu přidají chytře vybraná úsporná opatření s cílem posílit přímý výkon policejní služby, změny v prioritách práce policie a kvalitní řízení policie.
Vláda proto samozřejmě jako jednu ze svých priorit zajištění bezpečí občanů jistě má, nicméně odmítá tvrzení, že existuje jakési magické číslo počtu policistů, které je samo o sobě schopné zajistit bezpečí občanů. Ani při vysokém počtu policistů není výjimkou, že bezpečí nemusí být optimálně zaručeno, a naopak i při relativně nižších počtech policistů lze za podmínky kvalitního řízení policie dosáhnout uspokojivých výsledků a bezpečnostní standard občanů nesnižovat. Vláda proto bude jednoznačně usilovat o zachování bezpečnostního standardu občanů, nebude však zatím deklarovat nějaké konkrétní počty policistů. Ty je totiž potřeba řešit v návaznosti na celou řadu dalších otázek, především v rámci řešení otázky státního rozpočtu, respektive rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra.
Jak jsem byl informován, již před několika měsíci ministr vnitra Jan Kubice uložil policejnímu prezidentovi plk. Petru Lessymu vypracovat materiály vedoucí jednak k efektivnější systemizaci policejních míst na všech úrovních, které by vedly k úsporám v obslužných a administrativních činnostech Policie ČR, a naopak k posílení přímého výkonu služby, jednak materiál, který by identifikoval reálné dopady možného snižování rozpočtu Policie České republiky na oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. I na základě těchto materiálů pak budou realizovány nezbytné kroky v Policii ČR.
Stejnou analýzu úsporných opatření zadal ministr vnitra vypracovat také generálnímu řediteli Hasičského záchranného sboru plk. Rybovi. Na jejím základě vznikl materiál s názvem Informace o možných dopadech rozpočtového výhledu na akceschopnost Hasičského záchranného sboru v letech 2013 a 2014. Cílem předloženého materiálu je zejména předložit návrh ještě únosných, ale ne nevýznamných úsporných opatření, která umožňují zajištění funkčnosti systému.
Opatření jsou rozdělena do dvou skupin. První skupinou jsou opatření realizovaná s ohledem na maximální zachování podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. Do této skupiny patří navýšení příjmové části rozpočtu Hasičského záchranného sboru a úsporná opatření související s reorganizací Hasičského záchranného sboru. Vícezdrojové financování je pilířem náhrady části plánovaného výpadku příjmů Hasičského záchranného sboru pro roky 2013 a 2014 ze státního rozpočtu. To lze realizovat formou zapojení pojišťoven do financování jednotek požární ochrany, transformací Hasičského záchranného sboru Správy železniční dopravní cesty, výdělečnou činností, získáním příjmů za společnou jednotku, za společnou jednotku Hasičského záchranného sboru podniku s právnickou a podnikající fyzickou osobou, a ponecháním příjmů v rozpočtu Hasičského záchranného sboru České republiky vyjma udělených pokut.
Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby a práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti. Platba za výše uvedené činnosti je vždy kompenzací vynaložených nákladů, tedy není z pohledu zákonů hodnocena jako podnikání.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Na doplňující otázku se právě chystá pan poslanec Klučka.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. Víte, já jsem si přečetl odpověď, kterou jsem od vás dostal na svou ústní interpelaci, nebyl jste přítomen, týkající se rovněž bezpečnostní strategie. A vy jste v jedné větě řekl: Finanční krytí cílů bezpečnostní strategie bude záležet na fiskálních možnostech České republiky a bude vždy předmětem širší politické diskuse.
Pane premiére, ty dva materiály, které jste zmínil, opravdu existují, já jsem s nimi seznámen. Já bych vás moc poprosil, abyste jako představitel koaliční vlády, koalice, připustil tu širší politickou diskusi. Stav, do kterého se dostáváme ve vnitřní bezpečnosti, je skutečně stavem kritickým. Podle základních věcí krizového plánování při kritických stavech se dávají dohromady všechny síly, tedy i síly politické. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Pan předseda vlády již nebude - nebo bude reagovat? Jak si přejete. Pan předseda vlády ještě odpoví.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, nepochybuji, že všechny tyto otázky budou předmětem širší politické diskuse. Máme k tomu koneckonců ve Sněmovně příslušný garanční výbor, bezpečnostní výbor. Nepochybuji, že všechny tyto otázky tam budou velmi detailně a napříč politickým spektrem diskutovány. Nepochybuji mimo jiné ani o tom, že se stanou předmětem velice vyprofilované diskuse v souvislosti právě s přípravou rozpočtu. Koneckonců není výsostnější parlamentní půdy a parlamentního předmětu k diskusi, než je rozpočet, a to jak ve svém celku, tak v jednotlivých resortních kapitolách, které jsou opět projednávány i ve své struktuře a objemu jednotlivými garančními výbory. Takže určitě bude rozpočet kapitoly Ministerstva vnitra velmi bedlivě projednáván bezpečnostním výborem ve své celkové výši, ale i ve své struktuře, včetně možnosti návrhů redislokace nebo realokace finančních prostředků uvnitř rozpočtu Ministerstva vnitra ve prospěch té nebo oné politické priority. Koneckonců suverénem v oblasti rozpočtu je Poslanecká sněmovna, která nakonec rozhodne svým hlasováním, a samozřejmě nepochybuji, že rozhodne moudře a na základě široké politické diskuse.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tím ukončíme projednávání této interpelace. S další vystoupí pan poslanec Miroslav Váňa. Prosím.
Poslanec Miroslav Váňa: Vážený pane premiére, práce vlády, tak jak vaše vláda pracuje, tak se zdá, že jediným a hlavním cílem vaší vlády je totální ožebračování, soustavné ožebračování drtivé většiny obyvatel. Vláda nedokázala čelit hospodářské krizi. Naopak sama celou situaci svými nekompetentními vládními ekonomickými zásahy zhoršila. Vláda nevytvořila podmínky pro ekonomický růst. Nevytvořila podmínky pro vznik nových pracovních šancí, pro vznik nových pracovních míst pro naše spoluobčany. Zdálo by se býti, že pro vládu jsou neznámé pojmy, jako je solidarita, soudržnost, úcta, mezigenerační snášenlivost. Bohužel vláda se zcela otočila zády k jakékoli podpoře investic, investiční výstavby, k podpoře průmyslové stavební výroby, k podpoře výstavby nové infrastrukturální sítě. A tak výsledkem jsou statisíce stavebních dělníků, které buší na vrata úřadů práce. Obecně lze říci, že vláda nepodporuje růst životní úrovně našich obyvatel, naopak posílá lidi do pásma chudoby.
Jaké že jsou pro vládu ty zásadní, hlavní prioritní cíle? Je to omezování vlivu státu a urychlená privatizace, co ještě lze ze státu rychle, honem honem utrhnout. Je to slepá, až fanatická víra v neregulovaný trh a v jeho všemohoucnost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, váš čas na podání interpelace již uplynul. Prosím, abyste ji dokončil. (Poslanec Váňa odchází od řečnického pultu.) Tím pan poslanec dokončil tuto interpelaci a já mohu vyzvat pana předsedu vlády, aby na ni reagoval. ***