(11.40 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan ministr Jiří Pospíšil.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Já musím jednu poznámku říct tady k panu kolegovi Farskému, protože to vystoupení nebylo korektní.
Jediný rozdíl mezi mediátory advokáty a ostatními mediátory, který jaksi Ministerstvo spravedlnosti prosazuje - byť jsou tady různé jiné varianty, viz varianta z ústavněprávního výboru, se kterou Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí - je to, zda mediátora advokáta má trestat někdo jiný než stát. To není o tom, jak to tady říkal pan kolega, za stejné provinění jiný trest. To je o tom, že někdo jiný je subjektem trestajícím. A podle mého názoru je to správně.
Advokát je svobodné povolání, které má být pokud možno izolováno a chráněno před státem. Proto také historicky advokátní komory v Evropě vznikly - aby chránily nezávislého advokáta, který často zastupuje zájmy klienta i proti státu. A stát by tedy advokáty neměl dohledovat a neměl trestat a měl by respektovat, že toto advokáti dělají sami sobě ve své komoře. To má hluboký filozofický a historický význam. Advokátní komora nevznikla jenom proto, že stát si chtěl ulevit a nechtěl určitou část činnosti dělat. Tato komora na rozdíl třeba možná od jiných komor s právnickými profesemi je historická a důležitá. A já se tedy domnívám, že máme-li zachovat absolutní nezávislost advokátů na státu - nikoliv na zákonu, zdůrazňuji -, je správné, aby dohled nad činností advokáta v širším slova smyslu, protože vždycky to není pouze ona advokátní činnost, vykonávala advokátní komora. Jakmile to prolomíme a dohled přeneseme na stát, otevíráme tím Pandořinu skříňku, která může být dlouhodobě zneužitelná. A já to tady veřejně říkám - může být zneužitelná a může vést k tomu, že za chvíli přijde někdo s tím, že bychom měli nad advokáty udělat další a další změny. Takže to je ten důvod, proč my jsme s tímto návrhem souhlasili.
A dodávám k tomu pouze B - že opravdu cílem není privilegovat a někoho méně trestat. Nechť za stejné pochybení přichází stejný trest, ale prosím, rozdíl má být v subjektu, nikoliv v tom, že by advokát mediátor, který poruší zákon, byl beztrestný a byl jinak privilegovaný. Přece není dvojí kategorie mediátorů. Dvojí kategorie mediátorů - podle nás, zdůrazňuji, podle našeho pohledu - nastane ve chvíli, kdy důsledky mediace, kterou realizuje advokát, budou jiné, tzn. například ona přímá vykonatelnost, na rozdíl od mediace, kterou dělá mediátor neadvokát, mediátor neprávník. Ano, to zasívá dvojí pohled a dvojí výsledky mediačního řízení. Ale způsob dohledu podle mého názoru nikoliv.
Kdybych přijal filozofii, která zde byla řečena, pak bych za chvilinku musel říci, že není možná "propustnost" a uznávání právnických zkoušek, že není možné, aby advokát například byl člověk, který vykonával soudní funkci a má pouze justiční zkoušku, nebo naopak notářskou zkoušku atd. Ta propustnost a uznávání zkoušek, které se v rámci právních profesí dělají - část se jich dělá pod záštitou Ministerstva spravedlnosti, část pod záštitou jednotlivých komor - je už dneska běžná. Podle tohoto hesla ten, kdo má zkoušku, je advokátem, u advokátní komory, by se nemohl stát nikdy soudcem. Ale to přece není pravda. Propustnost už je dneska v jiných parametrech a kritériích nastavena. Důležitá je ta zákonná úprava.
Já to nechci v tuto chvilku hrotit, ale prosím, neříkejme to, že je-li rozdělen dohled nad mediátory mezi advokátní komoru a stát, že tím zasíváme dvojí kategorii mediátorů, co se týče výkonu. Co se týče výkonu a jejich činnosti, tak zde opravdu dvojí kategorii mediátorů nezasíváme a nevytváříme. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka. Pan poslanec Stanislav Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážená paní předsedkyně, já budu velmi stručný. Chci poděkovat panu ministrovi za toto vystoupení, protože my se lišíme pouze v jedné věci. To, co teď řekl pan ministr, je bezesporu správné. To moje odlišení - a v tom se liším i od kolegů, kteří podali pozměňovací návrh: skutečností prostě podle mého názoru zůstává, že pokud mi někdo dluží a já se před mediátorem, který je zvolen z řad advokátů, dohodnu na tom, že mi dlužník zaplatí, pak opravdu netuším, proč bych měl jít ještě za dalším orgánem k tomu, abych takovouto dohodu měl vykonat. Prostě toto je základní rozpor. Nebo základní? Já si myslím, že to je relativně drobný rozdíl v té vizi. Jinak to, co řekl pan ministr, je bezesporu správné. Já si prostě nemyslím, že je vhodné nechat občany, když se dohodnou na řešení svého sporu, jít ještě k dalším orgánům.
K nerovnému postavení, o kterém zde hovořili mí předřečníci, resp. pan kolega Farský. Já si myslím, že není správné i to, co navrhuje paní místopředsedkyně vlády Peake, protože pokud se strany dohodnou v soudním řízení, tak je to teď naformulováno v § 77, tak toho mediátora mohou mít i neadvokáta. To je třeba říct. Ale když se nedohodnou v soudním řízení, tak podle původní vládní novely nebo toho návrhu, tak musí mít advokáta, který je tedy mediátorem, má mediační zkoušku, má odbornou způsobilost a má samozřejmě i svoji odpovědnost, tak jak ji zde popsal pan ministr. Takže není pravdou, že když se strany dohodnou, že musí mít advokáta. To je nesmysl. A ten advokát nemohl v minulosti zastupovat jednu z těch stran. Žádnou. A nemůže ji zastupovat ani pro budoucnost. Takže ten střet zájmů tady absolutně nehrozí. A byl bych rád, kdyby to tady zaznělo a kdybychom si nemalovali čerty na zeď, které v tom vládním návrhu nejsou ani obsaženy.
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan kolega Jan Farský. Prosím.
Poslanec Jan Farský: Základní rozpor vychází z toho, že bereme mediátory jako právní profesi. Ale mediátorem - a výborným mediátorem - může být psycholog, může být zkušený učitel a může být v podstatě kdokoliv, kdo k tomu má talent. My jsme ustoupili ve vládním návrhu - a nemyslím si, že je dobře, že se ustoupilo ve vládním návrhu - v tom, že se advokátům už v něm dalo jiné postavení. Silnější v tom, že jsme nastavili tyto dvě speciální kategorie. A já je v tom vidím.
Když pro advokáty mediátory se zkouška skládá před advokátní komorou a pro neadvokáty u Ministerstva spravedlnosti, když vzdělávání u advokátů v oblasti mediace zajišťuje advokátní komora, u neadvokátů Ministerstvo spravedlnosti, tak je tady nastavena dvojkolejnost. Advokáti mediátoři jsou vyloučeni z odpovědnosti za správní delikty podle zákona o mediaci, zatímco neadvokáti přirozeně jsou odpovědni za přestupky podle zákona o mediaci. Je tam nastavena dvojkolejnost. A je pravda, že už je nastavena ve vládním návrhu. Já se domnívám, že už v tom vládním návrhu neměla být, protože mediátor nerovná se advokát.
Ale to je diskuse, kterou samozřejmě bychom mohli vést dlouho. Já jsem to chtěl jenom doplnit jako názor, odůvodnění toho, proč návrh tady zazněl, a odůvodnění toho, proč převážná část klubu TOP 09 bude hlasovat pro návrh paní poslankyně Chalánkové a paní poslankyně Langšádlové, na jehož pořízení jsem se podílel a jsem za to rád, že jsem tu možnost měl.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Teď je tady přihláška paní zpravodajky, která má přednost, také přednostní žádost pana poslance... Faktická? Nerozuměla jsem tomu. Jde o faktickou poznámku. Pan kolega Kováčik. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, paní a pánové, jen velmi krátkou faktickou poznámku. V průběhu třetího čtení jsme tady svědky toho, že v rámci jednoho poslaneckého klubu se teprve dotvářejí názory, diskutují tady proti sobě nebo vůči sobě dva členové jednoho poslaneckého klubu. Já bych jako předseda poslaneckého klubu KSČM byl teď k dispozici, že bych nabídl, že si vezmu přestávku, aby se dodohodli. (Ozývá se: Ne.) Pojďme hlasovat. (Potlesk zleva.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní zpravodajka Ivana Weberová, poté pan kolega Jan Chvojka.
Poslankyně Ivana Weberová: Já budu mít jen velice krátkou připomínku, a to k vystoupení pana kolegy Farského. Myslím, že je potřeba zdůraznit, že oddělení organizace těchto dvou skupin mediátorů prostě vychází z logicky věci, z logiky postavení advokátů, tak jak to tady uvedl pan ministr. Není to neúčelné nebo nějaké libovolné, ale vychází to právě ze snahy střežit nezávislost advokátského stavu. Pokud by toto nebylo zaručeno, pak bychom museli říct, že prostě advokáty vylučujeme z toho, aby se mohli stát mediátory. To myslím by nebylo také správné.
Dále bych chtěla upozornit, že pokud se týká vzdělávání, tak toto tento zákon vůbec neupravuje. To znamená, že to, co říkal pan kolega Farský o vzdělávání mediátorů, není pravdou, protože tento zákon takovou úpravu neobsahuje. ***