(10.30 hodin)
(pokračuje Koskuba)
Mimochodem, letošní zima byla dlouho příznivá, nicméně, sedí zde i pan ministr dopravy, a já se přiznám, že byť jsem zákonodárce, ani netuším, kdo se má starat o to, aby kolem vozovek, když napadne sníh a fouká vítr, byly sněhové zábrany, které jaksi zmizely. Nemíním zde rozpitvávat, jestli na ně nejsou peníze, nebo nám je rozkradli nepřizpůsobiví sběrači kovů atd. Zde stromořadí plní svoji roli.
Stále ztrácím jistotu, že bude tento cenný krajinný prvek uchován a že nebude na libovůli úředníků jej zničit, bez ohledu na to, že skutečně život řidiče ohrožen je. Ale když pozorujeme televizní zpravodajství, velice často se dozvíte, kdo do toho stromu narazil. Jsou to lidé, kteří zhusta hrubým způsobem porušují dopravní předpisy.
Ale všimněte si jiné věci. - To byl můj názor na stromy a já se omlouvám, nechystám se jako Miloš Zeman ještě do penze a nemám v plánu, že budu objímat zrovna stromy podél silnic. - Nicméně je tu druhý problém. Včera jsme zde absolvovali martyrium a způsobili jsme ho my, za což se vlastně musím omluvit, protože vy jste neměli důvod diskutovat o desítkách miliard. Byly to ty církevní restituce. Najednou zde ovšem pozoruji diskusi, poměrně zajímavou diskusi, jakmile jde o byznys. Já se do tohoto prostředí pouštět nemíním, protože byznysmen nejsem a byl jsem dlouhá léta a budu asi nadále jen pouhým zaměstnancem. Ale je poměrně zvláštní, že jakmile jde o byznys, tak Sněmovna zpozorní, rozdělí se na různé části, zájmové skupiny, a slyšíme zde jistě i oprávněná plamenná slova o trhu, o tom, že nemůžeme určitou skupinu poškozovat.
Dámy a pánové, já jsem civilním povoláním a životním naplněním zdravotník. Já jsem vlastně vystoupil z jediných dvou důvodů. Jednak že jsem chtěl naznačit, že na stromořadích mám osobní zájem, neboť se mi líbí a vyhovují mi, ale současně jsem zde chtěl ochránit lékařský stav, protože tato Sněmovna mnohokrát hlasuje o zdravotnických zákonech a jaksi si neuvědomuje, že i lékař, sestra, rehabilitační pracovník, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru, jsou soukromí podnikatelé. Je zvláštní, že jsem zde nikdy neslyšel plamennou diskusi, pakliže se to týkalo regulací právě této části naší též ekonomiky. Nezlobte se - prostřednictvím pana předsedajícího - pan poslanec kroutí hlavou, ale je to tak. My často, byť je to systémem zdravotního pojištění, hravě přejdeme, že jedna část české ekonomiky prostě přijde o své prostředky. My stanovíme regulaci, že budou čerpat tu na 98 %, tu na 95 %, a je to každému fuk. Ano, já jsem zaměstnanec, ale kdyby to středisko patřilo mně, dámy a pánové, já chci vydělávat, ze zisku chci platit daně. To je mé právo.
Proto se vás ptám, proč tuto skupinu pomíjíme a proč, jde-li jistě o velice atraktivní podnikatelské prostředí, najednou část z nás zpozorní. Já si myslím, že naší povinností je vytvářet všem lidem stejné podmínky i pro podnikání.
Připadá mi poněkud trapné, když o soukromých lékařích zde musí hovořit hlavně sociální demokrat, protože i pravice na ně často zapomíná.
To je vše, co jsem k tomu chtěl říci. Podařilo se vám vytvořit v mé hlavě po této diskusi jenom značný zmatek, neboť já o billboardy u velkých silnic vskutku nestojím, i když na druhé straně si uvědomuji, že to je součást podnikatelského prostředí. Ale prostě si myslím, že když můžeme regulovat někoho jiného, můžeme regulovat i dalšího.
To je vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má zpravodaj, pan poslanec Bureš, pak pan poslanec Foldyna.
Poslanec Jan Bureš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, oni mě varovali, že tenhle zákon nebude jednoduchý, protože tomu rozumí každý, kdo má řidičský průkaz. Já se tedy cítím také povolaný, protože i já mám řidičský průkaz.
Prostřednictvím vás, pane předsedající, bych chtěl uklidnit pana kolegu Koskubu, který tady mluvil před chviličkou. Pan ministr životního prostředí tady skutečně navrhoval nepovolit to kácení, tedy z novely zákona tuto možnost odstranit, v souladu s usnesením výboru pro životní prostředí. Prozradím vám možná něco ze zákulisí, nebo z mé kuchyně. Já jako zpravodaj budu tento návrh podporovat, tedy budu navrhovat, budu dávat souhlas nebo podporu tomu, aby se vyhovělo návrhu z usnesení výboru pro životní prostředí. Možná, doufám, že mě pan ministr nebude za to příliš kárat, když prozradím, že i on bude doporučovat vyhovět tomuto návrhu výboru pro životní prostředí.
Já velmi věřím, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, že jsem vás uklidnil a že jsem vám ten zmatek, který jste měl v hlavě, srovnal řekněme do řádného pořádku. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Foldyna je další přihlášený.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Dobré odpoledne, milí kolegové a kolegyně. Já tady hodinu a půl poslouchám diskusi a řada z nás, jak tady diskutujeme, jsme se už vlastně v tom problému ztratili. Doufám, že se moc lidí nebude dívat na záznam z Poslanecké sněmovny, protože Poslanecká sněmovna v době krize tady už hodinu a půl hovoří o zákonu a v té diskusi se už vlastně ztrácí podstata. Já se domnívám, že tady jde v této chvíli jenom o to, jestli billboardové plochy bude mít více firem, nebo se to zúží jenom na jednu, která má lépe postavené smlouvy. V zásadě reprezentanti politických stran tady bojují o billboardové plochy. Já si ale myslím, že to občana v této chvíli vůbec nezajímá a je zmaten i z té diskuse.
Mám možnost nechat stávající stav, který je špatný, nebo přijmout zákon, který se snaží věci řešit, přes jeho řadu nedokonalostí, které tam můžeme najít, a přes řadu připomínek hospodářského výboru, o kterých si myslím, že jsou víceméně spíše lobbistickými zájmy, které já přijímat nebudu. Já budu hlasovat pro návrh tohoto zákona, aby se věci nějakým způsobem řešily. Souboje o billboardové plochy - já si myslím, že musíme být pro veřejnost velmi směšní. Promiňte.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě prosím pana poslance.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych tady nějakým způsobem trošičku apeloval na všechny poslance napříč politickým spektrem.
Prosím vás pěkně, uvědomme si, že jakákoliv reklama u dálnic je hnusná, zavrženíhodná, mnohdy životu nebezpečná, a že do tak krásné země, jakou my máme, rozhodně nepatří. Já bych vás chtěl všechny poprosit o to, abyste při svém hlasování o tomto zákonu i o dalších zákonech vždycky přijali takové opatření, aby tyto reklamy už jednou konečně z naší země zmizely.
Trošičku mě překvapil názor pana poslance Koskuby, který je tak jako já zdravotník. Jedná se o jeho poznámku týkající se havárií řidičů, kteří narazí nějakým způsobem, podnapilí nebo při riskantní jízdě, do nějakého stromořadí. Já se na to dívám z hlediska lékaře i obyčejného člověka. Myslím si, že i ten člověk, který je podnapilý nebo jede nepřiměřenou rychlostí, jistě riskuje, není to vhodné, většinou to bývalí mladí lidé, a dochází k tomu kolem sobotního rána, kolem druhé nebo třetí hodiny ráno při návratu z různých diskoték. Ale i tito lidé si snad zaslouží menší trest než ztrátu života za tuto svoji nebezpečnou jízdu.
Nechci mluvit proti alejím kolem cest, které dříve byly vysazovány kolem zámků hlavně proto, aby se kněžny neopálily, aby si zachovávaly krásný status dámy bez opálení. Já si myslím, že to do české krajiny jistě patří. Na druhé straně se domnívám, že kdybychom dali na jednu stranu zápory a klady a ohodnotili nějakým způsobem vzhled naší České republiky, tak si myslím, že kdyby zmizela třeba některá stromořadí, která jsou krásná, a na druhé straně zmizely veškeré billboardy, které jsou nechutné a hnusné, tak by to bylo prospěšné pro celou naši republiku.
Děkuji vám za pozornost. ***