(11.10 hodin)
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně odůvodnil tento návrh mezinárodní úmluvy. Mezinárodní úmluva, která upravuje otázku ochrany dospělých osob, zní to na první pohled ne zcela jednoznačně, co obsahuje. Já se pokusím laicky vysvětlit, o co jde.
Jde v zásadě o mezinárodní ochranu osob, které trpí nějakou duševní nebo jinou poruchou a je třeba v jejich případě řešit jejich právní status např. tím, že musí být ustanoven opatrovník. Čím dál tím častěji nastávají mezinárodní situace v rámci migrace osob nejen v rámci Evropské unie, ale řekněme celého světa, kdy zkrátka takto postižená osoba se sníženými nebo výrazně omezenými duševními schopnostmi se vyskytuje na území státu, jehož není občanem, a pak je třeba řešit například, jak bude ustanoven opatrovník takové osoby, podle jakého práva, jak bude toto opatrovnické právo vykonáváno.
Uvedu příklad. Osoba trpící Alzheimerovou chorobou, německý občan, se bude vyskytovat na území České republiky. Otázka zní: Může český soud přidělit takovéto osobě opatrovníka? Bude to činit podle českého, nebo německého práva? Jak bude opatrovnické právo vykonáváno? To jsou otázky, které, jak vidíte na konkrétním příkladu, jsou velmi důležité, a tyto praktické otázky se skrývají pod odborným názvem mezinárodní ochrana dospělých osob. Jde tedy o osoby, které jsou dospělé, ale které trpí nějakou duševní poruchou a mají většinou sníženou nebo omezenou způsobilost k právním úkonům nebo nesvéprávnost, jak se říká dneska.
Chci říci, že tato mezinárodní úmluva, ke které jsme přistoupili v roce 2009, se sjednává v rámci Haagské konference mezinárodního práva soukromého. Nemá zatím příliš signatářů, ale co je důležité, signatáři jsou sousední země České republiky Německo a Rakousko a také Slovensko. Proto je pro nás podpis a ratifikace této úmluvy důležitá, protože tím nastavíme jasná pravidla pro komunikaci s našimi sousedy při řešení těchto situací, kdy zkrátka jejich občané s duševní nemocí se vyskytují na území České republiky, nebo naopak, duševně postižený Čech s nějakou duševní nemocí se vyskytuje v Německu a nebo v Rakousku.
Jak jsem již v úvodu řekl, co je klíčové - tato úmluva obsahuje tzv. kolizní pravidla, kolizní normy, které poukazují na to, jaký právní řád, jaké právo se použije při řešení určité situace. To znamená smlouva neobsahuje hmotněprávní konkrétní ustanovení, ale říká, jaký právní režim bude zvolen. Primárně zde je řešeno, jaký soud je příslušný ustavit zranitelné osobě opatrovníka, to znamená ty normy upravují příslušnost soudu. Dále je upraveno, podle kterého práva by soud měl postupovat. Je zde také řešeno, zda a za jakých podmínek bude možné rozhodnutí soudu o ustanovení opatrovníka vydané v jednom smluvním státě uznat v jiném smluvním státě. Jinými slovy, německý občan s určitou duševní poruchou bude mít v Německu ustaveného opatrovníka německým soudem a otázka je, zda toto rozhodnutí německého soudu bude aplikovatelné na území České republiky. A toto všechno má být právě v této mezinárodní úmluvě řešeno. Úmluva dále obecně zavádí jasná pravidla pro spolupráci orgánů smluvních stran za účelem zlepšení komunikace a cirkulace informací.
Jak jsem se snažil, dámy a pánové, tuto velmi odbornou a složitou problematiku přiblížit, tak doufám, že vnímáte nebo cítíte stejně jako já, že tato úmluva je pozitivním krokem ke zlepšení života našich občanů, kteří se ocitnou v zahraničí a bohužel jsou postiženi nějakou duševní chorobou, tak takovýchto osob, které se vyskytnou na našem území. Jak jsem již jednou řekl, touto smlouvou je vázáno Německo, Rakousko a Slovensko, resp. Rakousko a Slovensko dokončují v tuto chvíli ratifikační proces, a proto je pro nás přijetí této smlouvy mimořádně důležité. Jen pro úplnost dodávám, že touto smlouvou je také vázáno Švýcarsko, což je pro Českou republiku také mimořádně důležité.
Dámy a pánové, tolik tedy zdůvodnění obsahu a významu této úmluvy o mezinárodní ochraně dospělých osob a já vás prosím o její podporu, protože, jak jsem se pokoušel vysvětlit, jednoznačně může zefektivnit život našich občanů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi spravedlnosti a prosím, aby se úlohy ujal zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Jan Florián. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 506/1. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Florián: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji panu ministrovi za představení této úmluvy. Dovoluji si připomenout, že úmluva byla podepsána v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii, v březnu roku 2009. Ratifikace úmluvy byla odložena z důvodu potřeba vyjasnit otázku určení ústředního orgánu dle čl. 28 odst. 1 úmluvy a zajistit případné změny v právním řádu České republiky. Jednání se vedla mezi spolugestorem úmluvy Ministerstvem práce a sociálních věcí a dotčeným Ministerstvem zdravotnictví. Byla zvolena varianta, kdy se role ústředního orgánu ujalo Ministerstvo spravedlnosti, protože toto řešení nebude vyžadovat legislativní změny v právním řádu České republiky.
Ratifikací této úmluvy se zapojíme do mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany dospělých osob a vytvoříme tak předpoklady pro ochranu zájmů zranitelných dospělých českých občanů a respektování jejich důstojnosti i ve smluvních státech úmluvy.
Senát tuto úmluvu projednal 11. ledna na své 15. schůzi a dal souhlas k její ratifikaci.
Zahraniční výbor projednal tento tisk na své 16. schůzi 18. prosince a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Úmluvy o mezinárodní ochraně dospělých osob, přijaté v Haagu dne 13. ledna 2000, s tím, že v okamžiku ratifikace bude učiněna výhrada. V souladu s čl. 56 úmluvy Česká republika činí výhradu, již umožňuje v čl. 51 odst. 2 úmluvy, a pro překlady sdělení zasílaných ústřednímu nebo jinému orgánu České republiky vylučuje možnost použití francouzského jazyka.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost a podporu při schválení této úmluvy.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Není do ní žádná přihláška písemná, ani nevidím někoho, že by se hlásil do rozpravy z místa, rozpravu tedy zároveň ukončuji.
Přikročíme k hlasování o usnesení, tak jak zde bylo předneseno v návrhu.
Zahajuji hlasování a ptám se vás, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
V hlasování číslo 67 z přihlášených 131 poslance pro 93, proti žádný. Návrh usnesení byl přijat, byl s ním vysloven souhlas.
Já děkuji panu ministrovi, panu zpravodaji, končím projednávání tohoto bodu.
Přistoupíme k bodu následujícímu, kterým je
45.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Barbadosu
o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
která byla podepsána v Bridgetownu dne 26. října 2011
/sněmovní tisk 542/ - prvé čtení
Nyní má slovo pan ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Paní předsedající, dámy a pánové, já pevně doufám, že za přednesení této žádosti mě pan ministr Pospíšil nezahrne do předmětu předcházejícího bodu, který předkládal. Smlouva s Barbadosem je vážně důležitá a já vás opravdu prosím, abyste ji schválili.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Prosím, aby se nyní slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec David Vodrážka.
Poslanec David Vodrážka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, možné dvojí zdanění způsobené kolizí daňových zákonů dvou zemí je nežádoucím jevem s negativním hospodářským vlivem. Prokazatelně totiž snižuje různé příjmy, které fyzickým i právnickým osobám jednoho státu plynou ze státu druhého. Navrhovaná smlouva zvyšuje právní jistotu případných investorů obou států a zároveň nebude mít žádný přímý dopad na rozpočet České republiky. Navrhuji tedy její přikázání zahraničnímu výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Ani v tomto případě zde není žádná písemná přihláška a nevidím nikoho, že by se do této rozpravy chtěl hlásit z místa. Proto obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru zahraničnímu. Já se ptám, zda někdo má ještě další jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme proto k hlasování. ***