(Jednání pokračovalo v 9.30 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, ještě omluvy. Omlouvá se dnes od 10.45 do 12 hodin paní místopředsedkyně vlády Karolína Peake - a další omluva je až na zítřek, takže tu oznámíme zítra.
Ještě jednou poprosím předsedy poslaneckých klubů, aby avizovali, že začneme řádné projednávání bodů, které by měly přijít na program po písemných interpelacích, dříve. Vidím, že pan kolega Hamáček, který je zpravodajem ke dvěma, je tady, paní kolegyně Konečná taky. Prosím, aby pana ministra vnitra upozornil sněmovní organizační odbor, aby zajistil jeho přítomnost, abychom mohli využít čas.
Tak a teď poprosím pana kolegu Ohlídala, aby vystoupil se svým úvodem k projednávání této interpelace.
Poslanec Ivan Ohlídal: Ještě jednou děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, přicházíme opět k diskusi, která je mezi námi dvěma už téměř evergreenem, budeme se opět zabývat záležitostmi Grantové agentury České republiky.
Vždycky po daném ročním vyhlášení výsledků veřejné soutěže o projekty a s nimi související granty v této Grantové agentuře mě oslovují - pochopitelně většinou neúspěšní - uchazeči o grantové částky na dané projekty, a to z řad vědeckých a jiných pracovníků z akademie věd i z vysokých škol. Každým rokem se objevují názory a jakési připomínky, které se týkají toho, že tito dotyční uchazeči si myslí, že toto výběrové řízení v rámci Grantové agentury České republiky není příliš transparentní. Samozřejmě já jsem již několikrát nejen interpeloval vás, ale také v rámci jednání školského výboru jsem na toto téma hovořil s prof. Matějů, to znamená předsedou této Grantové agentury. Bohužel až doposud tyto diskuse neměly žádný efekt. Například prof. Matějů mi vždy říkal, že hodnoticí proces v rámci výběrového řízení Grantové agentury ve všech typech projektů se neustále zlepšuje, dokonce některá konkrétní zlepšení podle jeho názoru nám tam vykládal, prezentoval. I když jsem interpeloval vás, tak jsme se sice na některých problémech výběrového řízení shodli, ale efekt se bohužel nedostavil, k nějakým změnám zásadnějšího typu, které by tu transparentnost, průhlednost výběrových řízení zvýšily, zatím nedošlo.
Proto jsem se rozhodl vás opět interpelovat v této záležitosti a v podstatě ve své interpelaci jsem se soustředil na tři takové základní věci. V té své interpelaci - dovolím si citovat tu pasáž - jsem říkal, že transparence toho výběrového řízení se zlepší, když budou současně známy tři jakési položky, tři jakési údaje. Já si je dovolím ocitovat:
1. Personální složení jednotlivých panelů s uvedením pracovišť panelistů.
2. Seznam uchazečů, navrhovatelů žádajících v uvedeném roce o udělení grantů pro projekty posuzované v jednotlivých panelech, spolu s uvedením pracovišť těchto uchazečů a názvu jejich projektů.
3. Seznam uchazečů, navrhovatelů, kteří byli úspěšní ve veřejné soutěži Grantové agentury u jednotlivých panelů a obdrželi grantové finanční prostředky na řešení svých projektů, včetně názvu jejich pracovišť a názvů jejich projektů.
Kdyby tyto troje údaje byly známy, tak je možné odpovědět na některá podezření, která vycházejí z řad neúspěšných uchazečů.
Vy ve své odpovědi reagujete tak, že bod číslo 1 i bod číslo 3 je možné najít na webových stránkách Grantové agentury. To jsem samozřejmě věděl. Já jsem hovořil o třech údajích, které jsou významné, dva z nich opravdu jsou zveřejňovány, ale ten třetí, v mém pořadí druhý bod, ten bohužel zveřejňován není. Není mi známo, kteří uchazeči a z jakých pracovišť se zajímají nebo ucházejí o ty grantové prostředky na své projekty v daném roce. Vy ohledně tohoto druhého bodu říkáte ve své písemné odpovědi, že není možné podle zákona 130, zákona o podpoře výzkumu a vývoje, není možné zveřejňovat neúspěšné projekty, případně neúspěšné uchazeče. Ale to já jsem přece nepožadoval. Já jsem nepožadoval, aby vedle úspěšných uchazečů byli zveřejněni i neúspěšní. Já jsem jenom požadoval to, aby byli zveřejněni uchazeči, kteří se ucházejí o ty projekty, to je trošku rozdíl. Já nevím, proč by nemohli být tito uchazeči zveřejněni. Vy v podstatě tam říkáte, že by to bylo v rozporu se zákonem 130. Já jsem žádný rozpor, i když jsem si ten zákon prohlížel podrobně, nenašel. Přece i ve veřejných výběrových řízeních, která se týkají např. komunální politiky v obcích, když probíhá výběrové řízení, tak všichni uchazeči, kteří do něj vstupují, jsou zveřejněni. Není na tom nic tajného. Proč by to mělo být tajné v rámci vědeckých projektů, v rámci vědecké činnosti? Tam ještě méně by platily nějaké zábrany proti zveřejnění.
Takže s touto částí vaší odpovědi prostě nejsem spokojen a myslím si, že se tato odpověď nezakládá na realitě, na skutečnosti. Ono totiž vzniká značné podezření v tom, že jednak panelisté v těch výběrových řízeních jsou úspěšnější než ostatní uchazeči, to dokonce i Grantová agentura České republiky přiznává, a vzniká tam ještě další podezření, že jsou daleko úspěšnější uchazeči z pracovišť, odkud pocházejí jednotliví panelisté, než ostatní uchazeči. A právě tuto druhou záležitost nelze rozšifrovat. Už několikrát jsem se pokoušel Grantovou agenturu České republiky přesvědčit, aby tyto údaje v tomto směru poskytla. Nevím proč, ale jsem neustále neúspěšný. Vždyť by to bylo i v zájmu Grantové agentury České republiky, kdyby provedla velmi jednoduchou analýzu a na jejím základě by se ukázalo, že tato podezření jsou lichá. Já mám dojem, že lichá nejsou, a proto se Grantová agentura České republiky takovéto analýze brání.
Situace je podle mého názoru relativně komplikovaná, protože vy říkáte, že v podstatě není možné transparentnost výběrových procesů v Grantové agentuře České republiky zvýšit. Já si to opravdu nemyslím a nemohu souhlasit s těmi argumenty, které udáváte. Já osobně si myslím, že tyto údaje, které jsem požadoval, lze zveřejnit a na jejich základě je možné potom odpovědět na otázky nebo na připomínky, kritické připomínky, které jsem zde zdůraznil. To, že prof. Matějů, předseda Grantové agentury České republiky, neustále tvrdí a také popisuje to zlepšování v hodnocení projektů v rámci výběrových řízení, to prostě nestačí. Například to, když panelista, o jehož projekt se jedná, údajně v okamžiku, kdy se o něm hlasuje nebo jedná, odejde za dveře, tak to je samozřejmě naprosto směšný argument. To, že když se jedná o grantový projekt uchazeče, který je z pracoviště panelisty, že se něco podobného provede také, to je rovněž úsměšné, protože ten panelista, kdyby chtěl, tak má mnoho měsíců na to, aby mimo jednání ovlivnil to jednání ve prospěch daného projektu. ***