Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
2. února 2012 v 9.00 hodin
Přítomno: 143 poslanců
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní poslankyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 33. schůze Poslanecké sněmovny. Vítám vás a prosím, abyste se přihlásili vašimi identifikačními kartami. Prosím též, abyste mi oznámili, kdo budete mít kartu náhradní.
Nyní vás seznámím s omluvami. O omluvení své neúčasti dnes požádali z poslanců: Lenka Andrýsová - pracovní důvody, Jiří Besser - zdravotní důvody, Petr Braný - zdravotní důvody, Martin Gregora od 14.30 - osobní důvody, Michal Hašek - pracovní důvody, Pavel Hojda 9 až 10.30 - zdravotní důvody, Petr Jalowiczor - zdravotní důvody, Jana Kaslová - rodinné důvody, Kateřina Klasnová 9 až 10.30 - zdravotní důvody, Jiří Krátký - bez udání důvodu, Jaroslav Martinů - osobní důvody, Vít Němeček - osobní důvody, Josef Novotný starší neuvádí důvod, Anna Putnová - osobní důvody, Jaroslava Schejbalová - osobní důvody, Petr Skokan - pracovní důvody, Pavel Staněk neuvádí důvod, Jana Suchá - zdravotní důvody, David Šeich - rodinné důvody, Karel Šidlo - pracovní důvody, Milan Šťovíček - pracovní důvody, Tomáš Ulehla - pracovní důvody.
Z členů vlády se omlouvají od 18 hodin pro pracovní důvody Pavel Dobeš, od 14.30 hodin pracovní důvody - Kamil Jankovský, Martin Kuba - pracovní důvody, Karel Schwarzenberg - zahraniční cesta a Alexandr Vondra - zahraniční cesta. Tolik omluvy.
Dnešní jednání zahájíme bodem 76, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Připomínám, že od 11 hodin máme již pevně zařazené body 26, 48 a 51, poté budeme pokračovat dalšími body případně druhého a prvního čtení.
Oznamuji, že pan kolega Jeroným Tejc má náhradní kartu číslo 9.
Ještě vás upozorním na to, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím. V 11.30 budou slosovány.
76.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Nyní se tedy dostáváme k písemným interpelacím. Na pořad jednání 33. schůze Sněmovny byly předloženy celkem čtyři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.
Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.
Nyní tedy můžeme přistoupit k samotným interpelacím.
První z nich je interpelace paní poslankyně Hany Orgoníkové. Ministr vnitra Jan Kubice odpověděl na interpelaci paní poslankyně ve věci úsporných opatření Policie České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 553. Prosím paní poslankyni Orgoníkovou.
Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, budu se zabývat vašimi jednotlivými odpověďmi na moje dotazy uvedené v interpelaci - odpověďmi číslo jedna, dvě a částečně čtyři.
Ve své odpovědi uvádíte, že v roce 2010 poklesly výdaje na znalečné v trestním řízení pro službu kriminální policie a vyšetřování ve srovnání s rokem 2008 o 30 %. Znamená to, že počet násilných trestných činů poklesl rovněž o 30 %? Pokud ne, jak lze zdůvodnit takový pokles ve výdajích na znalečném.
K odpovědi číslo tři. Pokud dle sdělení správy logistického zabezpečení Policejního prezidia České republiky není vedena evidence proplácení znaleckých posudků dle jednotlivých oborů, jak je možné, že jiní důstojníci policejního prezidia zodpovědní za řízení služby kriminální policie a vyšetřování mají podle mého názoru zcela správně k dispozici podrobný přehled o vyplaceném znalečném jednotlivým znalcům včetně počtu vyúčtovaných hodin? Tato informace vychází od soudních lékařů v České republice.
K odpovědi číslo pět. Jednoznačné vyloučení cizího zavinění na sebevraždě bez provedené soudní pitvy a spolupráce orgánů činných v trestním řízení a soudních lékařů není možné. Pokud není nařízena soudní pitva, neexistuje tedy podezření na cizí zavinění ze strany policejních orgánů, neprovádí se důsledné ohledání místa činu a další úkony jako při podezření na cizí zavinění. Zodpovědnost v otázce cizího zavinění je v současné době přenášena pouze na soudní lékaře, a to i v případech, že policejním orgánům nejsou známy okolnosti úmrtí, nejsou známi ani svědci -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní poslankyně. Dámy a pánové, prosím o klid v jednacím sále.
Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji. Takže musím říct celou větu znovu.
Zodpovědnost v otázce cizího zavinění je v současné době přenášena pouze na soudní lékaře, a to i v případech, že policejním orgánům nejsou známy okolnosti úmrtí, nejsou známi ani svědci, a přesto je jimi navrhována pouze tzv. zdravotní pitva s tím, že teprve dodatečně si policie podává žádost, zda bylo nutno pitvu přerušit a z jakého důvodu, i když je policejním orgánům od samého počátku zcela zřejmé, že se jedná o smrt násilnou.
Je to taková finta fň, pane ministře. Policie si podává žádost, zda bylo nutné pitvu přerušit a z jakého důvodu. Tak typickým příkladem laxního přístupu z minulosti jsou vraždy spáchané manžely Stodolovými. Tam bylo vyšetřování zahájeno až po důrazném upozornění soudních lékařů. Přitom se zdálo, že po selhání případu Stodolových bude každá sebevražda šetřena jako vražda, ale pak to nefungovalo velmi krátce, a jsme zpět u toho, že v současné době, pokud policie usoudí, opakuji - policie usoudí - že jde o sebevraždu, není nařizována soudní pitva.
Já bych byla, pane ministře, velmi ráda, kdybyste mým kolegům a kolegyním vysvětlil, jaký je rozdíl mezi soudní a zdravotní pitvou a co z tohoto rozdílu vyplývá.
K odpovědi číslo šest. Pokud není nařízena soudní pitva, policie nemůže ze zákona vyžadovat vyšetření například hladiny alkoholu v krvi zemřelého v souvislosti se smrtelnou dopravní nehodou. Účelem zdravotní pitvy je pouze určit příčinu smrti, a nikoliv zjišťovat, zda byl zemřelý pod vlivem alkoholu či jiných látek. Statistiky proto nemohou být úplné a objektivní, jak uvádíte.
K odpovědi číslo sedm. Lékařská zpráva ošetřujícího lékaře ve většině případů nedostačuje k tomu, aby policejní orgány mohly kvalifikovat závažnost zranění, protože to může být ovlivněno například předchozím zdravotním stavem poškozeného. Délka omezení v obvyklém způsobu života je policisty mnohdy hodnocena podle délky trvání pracovní neschopnosti, která ale neříká nic o závažnosti daného poranění. V souvislosti s nepřibýváním znalců k posuzování závažnosti poranění se pak prodlužuje soudní řízení, neboť si znalecký posudek musí vyžádat soud na žádost obhajoby obžalovaného. Ze statistik pak vyplývá, že státní zastupitelství prakticky nikdy nepřibírají znalce takzvaným opatřením znalce k vypracování znaleckého posudku, a kdo to dělá a v jaké míře, lze lehce prokázat ze statistik vedených u jednotlivých krajských soudů, které toto přesně kontrolují dle znaleckých deníků jednotlivých znalců, kteří je musí jednou ročně předkládat ke kontrole. Šetření policie na znalečném může vést opět k opakování případu Stodolových.
Pane ministře, mohla bych pokračovat dále, ale jistě uznáte, že ze všech výše uvedených důvodů nemohu souhlasit s odpovědí na moji interpelaci, i když vám za odpověď děkuji. ***