(13.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Také děkuji. Pan poslanec Antonín Seďa je přihlášený dále do obecné rozpravy. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mě opravdu mrzí, že tady není pan ministr Kalousek, který předkládá tento návrh zákona, protože si vzpomínám, jak včera vystupoval a kritizoval levici za obstrukci, a nyní, když je věcná diskuse a já mám na něho konkrétní dva dotazy, tak tady není. Já si myslím, že občané České republiky si udělají obrázek, kdo tady obstruuje a kdo má zájem o diskusi.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, projekt jednotného inkasního místa je sice ambiciózní, ale s ohledem na rychlost jeho zavedení v roce 2012 zřejmě nereálný. Základním problémem je, že nejsou připraveny související zákony, nikdo se nezabývá přesunem úředníků a zejména na změny daňového systému nejsou ve státním rozpočtu připraveny peníze. Tyto závěry jsem si nevymyslel. Tyto závěry vycházejí ze studie Ministerstva financí, za kterou zaplatilo Ministerstvo financí 16 milionů korun. Na základě této studie zřejmě dojde k posunutí začátku fungování jednotného inkasního místa zřejmě od 1. ledna 2014. Podle informací, které mám, již je připraven pozměňovací návrh na posun na rok 2013, protože pokud nejsou schváleny doplňující zákony, tak není možné požadovat z rozpočtu peníze na hlavní investici a tou je informační systém. A ten má stát mimochodem 3 miliardy korun.
Proto se chci zeptat pana ministra financí Kalouska, zda již běží výběrové řízení na tento informační systém, protože tak je to zvykem na ministerstvech vládní koalice, že ještě před přijetím zákona už běží nějaké výběrové systémy na informační systémy. To je první otázka. A také se chci zeptat, na jaký termín se má počítat se zahájením fungování jednotného inkasního místa. Zda to bude od 1. 1. 2012, či 2013, či 2014.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, jednotné inkasní místo má ušetřit na mzdách 2846 pracovníků, kteří budou muset odejít. Předpokládá se vyšší výběr daní o 1,1 miliardy korun ročně a o 250 milionů se má zvýšit příjem státu z pohledávek. Já osobně mám pochybnosti o takto ambiciózních cílech a obávám se, že dojde naopak ke zhoršení výběru daní, což je u nás v Kocourkově zvykem. Obrovským problémem bude také převedení značného množství zaměstnanců ze správy sociálního zabezpečení, ze zdravotních pojišťoven a finančních úřadů do jednotného systému.
Závěrem chci dodat jedno. Na lavici již dostávám řadu pozměňovacích návrhů vládních koaličních poslanců k tomuto návrhu zákona. Rozpory a jiný pohled na jednotné inkasní místo, resp. na ty věci, které tady popisoval např. kolega Doktor či jiní předřečníci, si měla vládní koalice podle mého názoru vyřídit na vládě či na K9 a nepočítat s tím, jak se k těmto pozměňovacím návrhům postaví opozice.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Také vám děkuji, pane poslanče. Dále je přihlášena paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vystoupila k navrhovanému snížení prahu pro registraci k DPH z milionu na 750 000. Tento návrh zasáhne zejména malé živnostníky a způsobí i zvýšení administrativní zátěže u osob, které dosud nejsou registrovány jako plátci daně. Není mi jasné, proč se Česká republika postupně takto vzdává výjimky, které dosáhla při jednání o přístupu k Evropské unii. Jedná se o výjimku z výše obratu pro účely povinnosti stát se plátcem daně z přidané hodnoty, a to ve výši 35 000 eur, což je jeden milion korun. Nyní se navrhuje snížení obratu na úroveň přibližně 26 500 eur, to je 750 000 korun. Domnívám se, že pokud si Česká republika již jednou vyjednala výjimku, neměli bychom se jí vzdávat, a v této souvislosti bych chtěla vědět, proč vláda deklaruje, jak hájí zájmy České republiky, a to mnohdy i vůči Evropské unii, přistupuje k tomuto kroku na úkor malých živnostníků.
V podrobné diskusi si pak dovolím navrhnout a načíst usnesení a přihlásit se k tomu, které jsem vám dala na stůl.
Chtěla bych ještě říci pro pana kolegu Doktora. Já hájím zájmy malých slušných živnostníků žijících ze své práce a rozhodně ne z žádné černoty. A tito jsou snížením poškozeni. A vaše vystoupení mi jenom ukazuje, že vy hájíte zájmy úplně jiné skupiny lidí a že vám jde úplně o jinou skupinu.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní prosím paní poslankyni Vladimíru Lesenskou, která je další přihlášenou do obecné rozpravy. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Přeji vám všem dobré odpoledne. Na základě Poslaneckou sněmovnou schválené novely zákona číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, což byl sněmovní tisk číslo 409, obsahující upravené znění § 15 odst. 6 písm. f), kterou Senát projednal a zamítl pod senátním tiskem číslo 187, hrozí od 1. ledna 2012 pacientům s některými těžkými chronickými onemocněními zásadní zhoršení přístupu k jejich jediné možné účinné a nepostradatelné léčbě. Znění tohoto předmětného ustanovení bylo navrženo poslaneckým pozměňovacím návrhem ve druhém čtení sněmovního tisku číslo 409. Ministerstvo zdravotnictví České republiky tedy není jeho autorem.
Při načítání pozměňovacích návrhů došlo k rychlým změnám původní novely, a tak se stalo, že narychlo přidané ustanovení nekoresponduje se zbytkem právního předpisu. V tomto konkrétním případě tedy znění písm. f) není logickým v souladu s návětím ustanovení § 15 odst. 6 zákona číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Je dále též v přímém rozporu s § 15 odst. 7 a ustanovením části 6. zákona číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a se současnou běžnou praxí, kdy na základě tohoto zákona dochází k běžné úhradě potravin pro zvláštní lékařské účely z prostředků veřejného zdravotního pojištění, protože lékařský předpis je jediným právním instrumentem, který úhradu u přípravků tohoto druhu v praxi umožňuje. Potraviny pro zvláštní lékařské účely mohou být též vydávány bez lékařského předpisu. Předmětné ustanovení, které schválena novela obsahuje a které je v rozporu se zbytkem právního předpisu, pak ruší pro pacienty s vrozenými chorobami metabolismu, což je zhruba souhrn asi 200 chorob, úhrady jejich léčebné výživy ze zdravotního pojištění. Poslanci schválený poslanecký návrh totiž ruší úhradu léků a potravin pro zvláštní lékařské účely, které lze vydávat bez lékařského předpisu, což je případ právě výše uvedených přípravků, neboť tyto speciální léčebné výživy spadají do skupiny tzv. potravin pro zvláštní lékařské účely. Přitom se u těchto pacientů jedná o jedinou účinnou a nepostradatelnou možnost léčby těchto závažných onemocnění, která je pacientům k dispozici více než 25 let a vždy byla plně hrazena ze zdravotního pojištění.
Změnou zákona jsou dotčeny vážně nemocné děti i dospělí, jejichž léčba je celoživotní. Žádná jiná alternativa léčby neexistuje. Podle prof. dr. Jiřího Zemana, přednosty kliniky dětí a dorostu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se pacienti s těmito chorobami léčí, říká: Bez léčby je u dětí s dědičnými poruchami metabolismu ohroženo jejich zdraví a u některých dokonce bezprostředně i jejich život.***