(13.20 hodin)
(pokračuje Orgoníková)
Tím se Česká republika propadla na 25. místo v Evropské unii. Pokud se tento stav nezmění, řada oddílů zanikne. Český sport přijde o stovky talentovaných žáků, naše země o budoucí hvězdy, ale především o všestranně zdatné občany. Sami rodiče už nezbytné finanční náklady na sportovní činnost svých dětí nezvládnou.
Vážení poslanci, v následujících dnech budete projednávat legislativní změny, které mohou mít zásadní vliv na budoucnost českého mládežnického sportu. Proto vás žádáme, abyste při schvalování obsahu příslušných zákonů vzali v úvahu uvedené argumenty a svým rozhodnutím tak pomohli zachránit sportující mládež.
Jménem iniciativy Český sport 2011 Miroslav Jansta, předseda České basketbalové federace, Filip Šuman, předseda České florbalové unie, Zdeněk Hrubý, předseda Českého horolezeckého svazu, Karel Bauer, předseda Českého svazu jachtingu, Zdeněk Haník, předseda Českého volejbalového svazu, Ivo Kaderka, předseda Českého tenisového svazu, a Vladimír Zemánek, koordinátor komunikace projektu Žijeme Londýnem."
Tuto výzvu podpořilo v průběhu tří týdnů prostřednictvím elektronického hlasování 30 tisíc příznivců a dalších 30 tisíc zasláním speciálních pohlednic poslancům Parlamentu České republiky. To jsou tyto pohlednice, doufám, že jste je také dostali. (Poslankyně ukazuje pohlednici.)
Dále vás chci seznámit s peticí Ano, charitě. Cílem petice je zachování systému vícezdrojového financování neziskových organizací, který jim umožňuje plnit svou pozitivní celospolečenskou roli. Zachování odvodů loterijních společností na veřejně prospěšné účely považují petenti za klíčové pro stabilitu a rozvoj celé kulturní, sportovní, i charitativní sféry. Mluvčím petičního výboru petice Ano, charitě je Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky. Pod petici Ano, charitě se podepsalo 17 209 petentů.
Musím říci, že když pan ministr Kalousek navrhl, aby zákon o zřízení inkasního místa byl projednáván i v petičním výboru s tím, že k němu bude stejně peticí, nemýlil se. O usnesení petičního výboru podal informaci pan poslanec Votava. Jenom zopakuji, že petiční výbor doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona zamítnout. Děkuji vám za pozornost. (V sále je velký hluk.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Orgoníkové. Doufám, že teď je správně na displeji, že má nyní mluvit pan kolega Jan Látka, protože tam došlo k nějakému pohybu v přihláškách, ale pan poslanec Jan Látka má slovo. Prosím.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych vás v krátkosti seznámil s názorem Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených České republiky a Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, s jejich názorem.
Se znepokojivými obavami sledujeme postup projednávání návrhu zákona o jednotném inkasním místě, sněmovní tisk 473, jehož součástí je i návrh na zrušení slevy na dani z příjmu právnických osob za zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Obracíme se na vás jménem Charty sociálního podnikání jako zástupci sociálních podnikatelů s posílenou integrační funkcí vůči skupině osob se zdravotním postižením, v tomto případě však tlumočíme i názory partnerů z podnikatelských svazů a sdružení zástupců osob se zdravotním postižením i dalších partnerů, s nimiž jsme v trvalém kontaktu.
Nesouhlasíme s navrhovaným zrušením slevy na dani dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu právnických osob, které je obsahem vládního návrhu zákona o zřízení jednotného inkasního místa. Spolupracujeme jednotlivě i společně na řadě aktivit v zájmu vytvoření systému, ať již se jedná o systém rehabilitací jednotlivých osob se zdravotním postižením, nebo o podporu pracovních míst, či zaměstnavatelských organizací podnikatelů. Jsme přesvědčeni, že zrušení slevy by výrazně negativně ovlivnilo postoje zaměstnavatelů především na volném trhu práce zaměstnancům i uchazečům o práci se zdravotním postižením. Tím by došlo nejen k přímému dopadu v podobě desítek tisíc nově uvolněných nebo ztrácejících šanci na zaměstnání.
Navrhované řešení, podle kterého by tato problematika měla být převedena a jednorázově financována a zastřešena výlučně Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, je podle našeho názoru nevhodné a neúčinné, neboť by znamenalo neadekvátní administrativní zatížení jak zaměstnavatelů, tak i jednotlivých krajských poboček úřadu práce. Každý zaměstnavatel zaměstnávající osobu se zdravotním postižením by se na tyto úřady musel obracet s žádostmi o finanční podporu a muselo by být uzavíráno množství dohod. Oproti nárokové slevě na dani z příjmu by jakákoliv podpora ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky byla vždy pouze fakultativní. Navrhované zrušení slevy na dani z příjmu je v rozporu s většinou strategických dokumentů a doporučení, včetně Národního plánu integrace osob se zdravotním postižením a strategie sociálního začleňování. Zrušení bez účinné kompenzace v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky je podle našeho názoru v rozporu s dodatkem koaliční smlouvy z 30. 6. 2011.
Odůvodnění a komentář. Již mnoho let trvá nekonzistentnost a nekoordinovanost jednotlivých oblastí rehabilitace osob se zdravotním postižením roztříštěné do resortních působností nejméně ve čtyřech oblastech, v nichž zaměstnanost nese většinu důsledků neefektivnosti předchozích fází rehabilitace. Za systémové řešení považujeme takové postupy, které byť pomaleji, ale dlouhodobě a soustavně zajistí úspory veřejných financí a příjmy do státního rozpočtu, které následně nevyvolají růst náklad v jiných oblastech veřejných výdajů. Schválení a realizace návrhu Ministerstva financí České republiky by vyvolalo další pokles zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na trhu práce a vyšší tlak na sociální výdaje v zájmu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. (V sále je velký hluk a neklid!)
Institut slevy na dani upravený ve stávajícím paragrafu třicet... Pánové...!
Institut slevy na dani upravený ve stávajícím § 35 zákona o daních z příjmu je v platnosti již od samého vzniku tohoto právního předpisu a dle našich poznatků a zkušeností se při jeho aplikaci v praxi nevyskytovaly žádné vážnější problémy. Jedná se o jediný osvědčený plošně působící jednoduchý a účinný motivační nástroj podporující vstup osob se zdravotním postižením především na volný trh práce, na kterém v zostřujících se konkurenčních podmínkách hledají tito lidé uplatnění stále obtížněji. Není spojen s mimořádnými administrativními nároky na straně podnikatelů ani státní správy, neboť oprávněnost slev jsou povinni osvědčovat přímo sami zaměstnavatelé. Vedle evidovaných cca 70 tisíc uchazečů o práci se zdravotním postižením se počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením v České republice pohybuje dnes okolo 90 až 100 tisíc, z toho cca 30 tisíc je skutečně zaměstnáno na chráněném trhu práce. Podíl zaměstnaných osob s těžším postižením nepřesahuje 10 %. Průměrná sleva cca 22 tisíc ročně. Předpokládáme, že slevu na dani v této průměrné výši uplatní dvě třetiny běžných zaměstnavatelů a cca jedna pětina zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, to znamená úbytek ročního příjmu státního rozpočtu cca 1,3 mld. korun. Jestliže odhady počítají s uvolněním nejméně 30 tisíc zaměstnanců se zdravotním postižením v letech 2013 až 2014, lze očekávat, že nejméně 20 tisíc z nic nenajde zaměstnání. Při průměrné ceně jednoho nezaměstnaného se odhady pohybují mezi 95 až 160 tisíci ročně, reprezentuje tento dopad zvýšení sociálních výdajů a pokles příjmů státního rozpočtu částku nejméně 2 až 2,5 mld. korun ročně, nemluvě o sociálních a politických dopadech. ***