(10.10 hodin)
(pokračuje Nečas)

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že sociální demokracie se svými projekty, jako je nákup kompletu Arthur za 1,7 mld., protiletadlový komplet za 1 mld., ekologická likvidace munice za 2,8 mld., nákup - když už jsme ve vzduchu - letounu Airbus bez jakéhokoliv výběrového řízení za 3,5 mld. korun, má, myslím si, na svých vlastních vnitrostranických schůzích v následujících dnech co dělat, aby pan Sobotka a další vládní představitelé sociální demokracie svým vlastním členům toto všechno vysvětlili! (Potlesk poslanců vládní koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. K faktické poznámce byl nejprve přihlášen pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedající, paní a pánové, promiňte, ale když to tak poslouchám, mně to připadá, jako by tady dvě velké strany hrály na občany mariáš. Vzájemně se flekovaly, kdo má větší vinu, kdo je větší zločinec, kdo je větší gauner. A když to tak občan sleduje, a já si myslím, že to je v přímém přenosu, tak nabývá dojmu, že po roce 1989 nám tady snad vládli samí gauneři. Občan nabývá dojmu - abych nebyl napaden z nějakého hrubého vyjadřování. Ne! Já jenom, co říkají lidé.

Paní a pánové, koukejte a poslouchejte někdy to, co říkají lidé. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dále je přihlášen pan poslanec Sobotka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, poděkovat panu premiérovi za to, že otevřel další a nová témata. Chci jasně prohlásit za poslanecký klub sociální demokracie, že my jsme připraveni i o tématech, která tady otevřel pan premiér, velmi zevrubně debatovat na půdě Poslanecké sněmovny. Určitě by to bylo dobře, protože řada informací, které zde prezentoval pan premiér, je prostě nepřesná, je tendenční a určitě bude dobře tyto věci uvést na pravou míru. My se diskuse nebojíme.

Pane premiére, já mám jeden jednoduchý návrh: hlasujme společně pro program této mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, veďme debatu o čtyřech bodech, které navrhla sociální demokracie, a veďme debatu o těch třech nebo čtyřech bodech, které jste navrhl vy v rámci svého vystoupení, které jste tady měl v Poslanecké sněmovně. Já si myslím, že to je korektní návrh, a věřím, že vládní koalice na něj přistoupí a že skutečně tady o těch věcech budeme moci velmi otevřeně hovořit a budou tady moci zaznívat fakta z jedné či druhé strany a lidé si udělají vlastní názor. Jsem zvědav na reakci vládní koalice v této věci.

Mě velmi mrzí, že ačkoliv pan premiér tady otevřel celou řadu velmi zajímavých témat, ke kterým se nepochybně ještě budu mít možnost vyjádřit, tak se nezmínil ani slovem o včerejším incidentu, ke kterému tady došlo poblíž Poslanecké sněmovny, kdy člen jeho vlády ministr financí Miroslav Kalousek napadl občana, který na něj, byť vulgárně, slovně zaútočil. Já si myslím, že k tomu by se předseda vlády měl v každém případě jednoznačně postavit, neboť pokud premiér toto jednání neodsoudí a nevyvodí z něj zásadní důsledky ve smyslu odchodu ministra financí z vlády, tak chování ministra financí se týká všech členů vlády. Vypadá to, jako by pan premiér chování ministra financí schvaloval.

Pokud pan premiér hodlá nadále chování ministra financí Miroslava Kalouska schvalovat, pak bych ho rád požádal o jedno důležité opatření. Chtěl bych ho požádat, aby přidělil ministru financí ochranku. Nikoliv proto, aby chránila ministra financí před občany, ale chtěl bych požádat premiéra, aby přidělil ministru financí ochranku proto, aby chránila okolojdoucí občany před fyzickými útoky ministra financí. (Pobavení. Potlesk poslanců ČSSD.) To si myslím, že je velmi důležitý a nutný krok! Podle mého názoru jsou jenom tyto dvě možnosti: buď tedy pan ministr financí se omluví a odejde z vlády, pan premiér jeho jednání odsoudí a slíbí, že už se to nebude opakovat, tak aby se lidé nebáli potkávat na ulici ministry, pokud se jim to náhodou stane, anebo, pokud toto pan premiér neučiní, pak ho prosím, aby poskytl ochranu všem občanům, kteří se budou náhodou pohybovat v okolí ministra financí Kalouska a náhodou je pan ministr třeba rozčilí, to znamená, že pronesou něco peprnějšího na jeho adresu.

Myslím si, že není možné, aby pan premiér zcela tuto kauzu pominul, neboť ta ostuda a hanba ministra financí padá na celou českou vládu! A je to česká vláda! To není jenom pravicová vláda. Je to prostě vláda jako instituce demokratického právního státu, a tímto se devalvuje celá tato instituce. Funkce ministra již byla dostatečně devalvována například tím, že funkci ministra zastával člověk jako Aleš Řebíček. Teď ji bohužel ministr financí Miroslav Kalousek devalvuje dále svým chováním, viz včerejší incident.

Druhá poznámka. Já myslím, že je dobře se vracet do minulosti. Pokud se vracíme do minulosti po roce 1989, můžeme se také bavit o tom, co se dělo v české ekonomice prvních deset let, než se podařilo lidem, aby prosadili novou vládu, vládu sociální demokracie, která začala všechny ty problémy řešit. A ono to se Škodovkou v Plzni velmi úzce souvisí. Přece všichni víme, že v 90. letech se tady uplatnil chybný koncept kuponové privatizace. Tento chybný koncept kuponové privatizace téměř zničil celý český průmysl. S výjimkou firem, které se ocitly v zahraničních rukou, což byl třeba příklad mladoboleslavské automobilky, tak veškerý ostatní český průmysl se na konci 90. let ocitl ve stadiu klinické smrti, ať už šlo o brněnskou Královopolskou, nebo šlo o ostravské hutě, nebo šlo o plzeňské Škodovy závody, nebo šlo o Liazku, nebo šlo o kopřivnickou Tatrovku, nebo šlo o Poldi Kladno, nebo šlo o brněnský Zetor. Všechny tyto klíčové průmyslové podniky byly na konci 90. let buď v krachu, nebo těsně před krachem. A tehdy vyhrála sociální demokracie a tehdy sestavila vládu. A chci upozornit mimo jiné na to, že to byla menšinová vláda, která byla tolerována Občanskou demokratickou stranou. To znamená, v té době, a tuším, že pan premiér v té době už byl v politice, tato menšinová vláda byla tolerována ODS. A kdyby ODS nesouhlasila s kroky, které činila Zemanova vláda na záchranu českého průmyslu, tak mohla kdykoliv této vládě vyjádřit nedůvěru. Ale to se nestalo! Opoziční smlouva fungovala celé čtyři roky.

A co dělala Zemanova vláda? Zemanova vláda velmi správně se rozhodla zahájit proces záchrany klíčových průmyslových firem. Záchrana klíčových průmyslových firem samozřejmě měla synergický pozitivní vliv i na okolí, na podnikatelské prostředí a celou českou ekonomiku. A řada těchto firem, které byly ve stadiu klinické smrti po vládě ODS, byla zařazena do vládního programu restrukturalizace. Do toho vládního programu byla zařazena i plzeňská Škodovka. Všichni si vzpomínáme na to, že plzeňská Škodovka byla zprivatizována, byla zprivatizována jistým panem Soudkem. Pan Soudek nezvládl podnikatelský záměr a firma skončila v krachu, skončila s obrovskými úvěry u bank. Tehdy Zemanova vláda rozhodla o tom, že tuto firmu včetně jejích pohledávek odkoupí Česká konsolidační agentura. Česká konsolidační agentura měla ve své dozorčí radě zástupce Občanské demokratické strany i zástupce sociální demokracie, byli tam i lidovci a byli tam i zástupci Unie svobody. V čele této dozorčí rady byl předseda poslaneckého klubu ODS. Byla opoziční smlouva a sociální demokracie a ODS se tehdy dohodly na tom, že obě tyto politické strany budou mít zastoupení v dozorčí radě. V čele konsolidační agentury byl generální ředitel pan Řežábek, kterého posléze, když skončil ve funkci generálního ředitele, jmenoval prezident republiky členem bankovní rady, a pan Řežábek je na základě rozhodnutí pana prezidenta členem bankovní rady dodnes. Tato konsolidační agentura v souladu s usnesením vlády pořídila plzeňskou Škodovku a poté na základě usnesení Zemanovy vlády zahájila prodej Škodovky a prodej pohledávek. Kdyby ODS s tímto prodejem nesouhlasila, tak přece mohla kdykoliv vyvolat hlasování o nedůvěře Zemanově vládě a mohla Zemanovu vládu složit. Ale to se nestalo. To znamená, ODS v té době neměla s novým prodejem plzeňské Škody žádný problém. V rámci České konsolidační agentury proběhlo výběrové řízení, agentura vybrala uchazeče. To byla společnost Appian, schválila to dozorčí rada, v jejímž čele byl tehdejší předseda poslaneckého klubu ODS, a schválilo to také představenstvo, v jehož čele byl generální ředitel, který je dneska členem bankovní rady České národní banky. Teprve poté, kdy tuto transakci schválila jak dozorčí rada, tak Česká konsolidační agentura, ji teprve schvalovala vláda ČR. A to bylo na podzim, tuším v prosinci, roku 2002. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP