(11.10 hodin)
(pokračuje Řápková)
Ještě před eskalací problémů na Šluknovsku jsem byla oslovena také představiteli měst Náchodska a Vimperska, tedy od sebe zcela vzdálených lokalit, kde jsou také nuceni řešit vzrůstající sociální napětí a zhoršující se bezpečnost v jejich městech. To jednoznačně vypovídá o tom, že existují další potenciální ohniska problémů. A jsou to právě starostové, kteří čelí narůstající migraci problémových občanů mezi městy, nárůstu kriminality, snižování policistů v ulicích a poklesu peněz v obecních a městských rozpočtech. Jsou to právě starostové, kteří se pravidelně scházejí a předávají si své zkušenosti a realizují rozsáhlé preventivně integrační programy. Jsou to právě starostové, kteří se snaží předejít eskalaci problémů. Navzdory jejich úsilí se to ale v řadě případů nedaří.
Starostové zkrátka potřebují legislativní nástroje a je na nás, zda jim je dáme, či nikoli. Vážnost situace také dokládá řada podpor pro realizaci legislativních nástrojů, které by pomohly bezpečnostní situaci ve městech řešit. Ať už je to výzva z Nového Bydžova, usnesení Kolegia ředitelů městských policií, usnesení rady Svazu měst a obcí, ale také podpora z Hronova a Vimperka. Samozřejmě také nelze pominout obrovskou podporu občanů. To jsou ti občané, kteří nevidí žádné východisko ze své neutěšené situace. Důležité také je, že opravdu reálnou hrozbou je nebezpečí radikalizace ve společnosti, neboť občané jsou oprávněně frustrováni. Řešme tedy problémy a nepřipusťme, aby se nám zoufalí občané přidávali k extremistům.
Přestupkový zákon dnes stanoví čtyři sankce: napomenutí, pokutu, zákaz činnosti a propadnutí věci. Právě u přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku, to jsou právě přestupky, které řeší i tato novela a které mají zásadní vliv na bezpečnost v jednotlivých městech, u těchto přestupků můžeme uplatnit pouze pokutu. Pokud však přestupce nemá žádný legální příjem nebo jeho jediným příjmem jsou sociální dávky, resp. dávky v hmotné nouzi, je tato sankce zcela neúčinná. Nehovoříme tedy o přestupcích, o lidech, kteří pracují, u nichž je pokuta vymahatelná vždy, ale hovoříme o těch, u kterých je pokuta zcela neúčinná, tedy de facto jediná sankce za spáchaný přestupek se míjí účinkem, neboť přestupce nemá příjem a pokutu není z čeho vymoci.
Přestupkový zákon na tuto realitu ale dlouhodobě nereaguje, a tudíž neodpovídá skutečným potřebám. Předkládaný návrh proto zavádí novou sankci pobytu, kterou lze uložit na určitém místě nebo v určitém obvodu, kde dochází k páchání přestupků, nebo na území celé obce. Sankci lze uložit za přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití, proti majetku a na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, které jsou v návrhu vyjmenovány. Sankci lze uložit pouze za některé přestupky, které pachatel spáchal úmyslným jednáním závažným způsobem narušujícím veřejný pořádek, a to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání přestupku. Dále se musí jednat o opakované odsouzení za stejný přestupek stejným orgánem v posledním roce, tedy za posledních 12 kalendářních měsíců. Sankci lze uložit pouze osobám, které nemají v místě spáchání přestupku trvalý pobyt, a lze ji uložit maximálně na dobu tří měsíců. Pokud by bylo nezbytné, aby se osoba, které byl uložen tento zákaz pobytu, dostavila v nutné osobní záležitosti do místa zákazu pobytu, může jí správní orgán vydat povolení. V případě, že by uložená sankce zákazu pobytu nebyla dodržována, bude takové porušení kvalifikováno jako maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, což řeší též tato navrhovaná novela trestního zákoníku, který již tento trestný čin zná. Tuto sankci též nelze uložit mladistvým.
Jsme si vědomi toho, že se zavádí předkládanou novelou nové prvky do oblasti správního trestání. Nicméně příklady z praxe ukazují, že tato navrhovaná řešení jsou často nezbytná. U některých možná se objevily pochybnosti, že tato sankce je nepřiměřená. (V sále je hluk.)
Dámy a pánové, je nutné si uvědomit, jak jsem již uváděla, že jediným postihem za v návrhu vyjmenované přestupky je pokuta a ta mnohdy není vymahatelná. Nabízí se tedy otázka, jaká je skutečná sankce za spáchání takovýchto přestupků. No v podstatě žádná. A výsledek, ten známe z posledních událostí. Roste počet přestupků, zvyšuje se agresivita nepotrestaných pachatelů a zhoršuje se bezpečnost v jednotlivých městech. To má samozřejmě negativní vliv na kvalitu života občanů, kteří jsou pácháním přestupků negativně dotčeni. A přirozeně se pak zvyšuje tlak na nás zákonodárce tuto situaci řešit.
Dosavadní právní úprava vůbec neřeší situace, kdy je přestupek páchán opakovaně, a přitom společenská škodlivost často opakovaně -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní kolegyně. Všechny vás chci požádat, abyste věnovali pozornost paní poslankyni.
Poslankyně Ivana Řápková: Děkuji. A přitom společenská škodlivost opakovaně páchaných přestupků je ve skutečnosti velmi vysoká. Jsme tedy přesvědčeni, že nelze hovořit o nepřiměřenosti tohoto návrhu. Naopak. V zájmu ochrany slušných obyvatel je tato nová sankce zcela přiměřená a zcela oprávněná. Stát si přece musí umět sankci vymoci, jinak nikdy nebude schopen eliminovat protiprávní jednání.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, někteří z vás možná nejsou přesvědčeni, že je tento návrh zrovna ten ideální recept na problémy, o kterých jsem zde hovořila. Nicméně je to výsledek praktické zkušenosti mnoha starostů, desítek, ne-li stovek starostů, a především také ředitelů a zástupců městských policií. Tento návrh je konkrétním výsledkem naší společné dlouhodobé práce. Jedná se o dílčí změnu, ale jde o to, konečně začít situaci řešit.
Dámy a pánové, dovoluji si vás tedy požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení, tak abychom měli dostatek prostoru pro diskusi a mohli projednat případné sporné body. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní navrhovatelce. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení, tím je pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím.
Poslanec Stanislav Křeček: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Projednáváme návrh zákona, který není neznám, dlouho se již o něm hovoří, byl předložen již jednou Poslanecké sněmovně. Předkladatelé byli velmi zúženi. Nyní je předložena nová verze, kde se předkladatelé velmi rozšířili, před chvílí se zase velmi snížili, takže není to s tím zákonem jednoduché.
Pokud jde o jeho obsah, paní předkladatelka jej zdůvodnila podrobně, a obávám se, že až příliš podrobně.
Já bych velmi, dámy a pánové, varoval před tím, abychom přijímali zákony pro určitou dobu, pro určitá místa a pro určité lidi. To je situace, která vede do pekla a v právu je zcela nepřijatelná. Právo musí platit pro všechny, všude, a nikoli jen proto, že se něco aktuálně děje. To pak není právo, nýbrž je to stanné právo a tím by se Sněmovna zabývat nemohla.
Správní přikázání pobytu není v právu výjimka. Připomenul bych sovětské právo, které mělo dva typy, jednak tzv. vsilka a vysilka. Vsilka znamenalo, že člověk se musí zdržovat na určitém místě, vysilka znamenalo, že se naopak člověk nesmí zdržovat na určitém místě. Takže akademik Sacharov musel bydlet v městě Gorký, dřív Nižný Novgorod, nyní opět Nižný Novgorod, ale obávám se, že to je z jiné doby, z jiného vztahu. ***