(15.30 hodin)
Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji, vážený pane předsedající. Pane premiére, torzo ctěné Sněmovny, já se zkusím od bulvárního tématu vrátit k důležitějším věcem. Mám téma, které v podstatě nepřímo dneska již bylo zmíněno nebo se prolínalo tady v některých dotazech, protože jsme se bavili o nezaměstnanosti a chybějících financích na důchody atd. Mimochodem, je to téma, o kterém se opakovaně diskutuje na hospodářském výboru.
Naše ekonomika je v podstatě relativně malou exportně zaměřenou ekonomikou a naše budoucí prosperita je založena na cenové i necenové konkurenceschopnosti nejen v rámci Evropy, ale ve srovnání s celým světem. V posledních letech jsme sice zaznamenali výrazný posun směrem dopředu k vyspělým zemím, zvýšila se životní úroveň, příjmy, celkově standard života, nicméně na druhou stranu jsme právě tím trochu ztratili minimálně cenovou konkurenceschopnost. Takže k nám firmy nejezdí za levnou pracovní silou, jako jezdily, a nám nezbývá, než hledat další cesty, jak sem firmy nalákat a hlavně udržet. Mimochodem, cesta diskriminačních investičních pobídek se ne vždy ukazuje jako úplně šťastná. A také podle Světového ekonomického fóra jsme konkurenceschopností klesli z 31. někam na 36. místo na světě.
Moje otázka zní, protože předpokládám, nebo diskutuje se o tom, že by vláda i na návrh Národní ekonomické rady vlády měla připravit strategii konkurenceschopnosti, tak se chci zeptat, v jaké fázi ta strategie je a jestli se už v tuto chvíli dají odhadnout hlavně slabá místa naší ekonomiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám pana premiéra o reakci.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Česká republika samozřejmě nesmí ustrnout. Nejsme nějaký opuštěný ostrov ve vzduchoprázdnu. Každým dnem české firmy soupeří s globální konkurencí o přízeň zákazníků. Toho si musíme být vědomi a tomu musíme přizpůsobit naši státní politiku. Obecně přitom platí, že stát by měl firmám a občanům co nejméně překážet. Měl by jim pomáhat, a ne je zavalovat haldami papírů, předpisů a regulací. Všichni to tak nějak podvědomě cítíme, ale sadu konkrétních kroků zatím nikdo nepředstavil. Proto se vláda České republiky rozhodla představit strategii konkurenceschopnosti, která nám ukáže nejslabší místa, ale zároveň představí návrhy opatření, která nám je pomohou zacelit.
Již v prvních měsících letošního roku tak Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo základní analýzu konkurenceschopnosti, což byl základ, na kterém nyní staví svou, nebo spíše naši strategii konkurenceschopnosti. V tomto práci Ministerstva průmyslu a obchodu velmi podporuji, neboť půjde snad o první skutečně nadresortní návrh, který jde napříč všemi oblastmi, napříč všemi resorty.
Do diskuse přispěla také velmi výrazně Národní ekonomická rada vlády, která na konci března předložila svůj rámec strategie konkurenceschopnosti, 300stránkovou analýzu silných a slabých stránek, a přináší také stovky nápadů na zlepšení situace. Samotnou strategii konkurenceschopnosti by měla vláda schvalovat příští nebo přespříští týden. Dosud totiž probíhá veřejná konzultace k tomuto materiálu. Strategie má 40 konkrétních projektů, které jsou rozděleny na devět konkrétních pilířů. Tyto pilíře se zaměřují na infrastrukturu, instituce, vzdělanost, trh práce, zdravotnictví, finanční trhy, makroekonomiku a trh se službami a se zbožím.
Co se týče nejslabší stránky naší konkurenceschopnosti, tak jsou to jednoznačně instituce. Ukazuje se, že neviditelná ruka trhu není sice dokonalá, ale mnohem horší je slepá ruka státu. Pilíř instituce přitom zahrnuje otázku exekutivy a legislativy, justici i občanské a obchodní právo. Instituce jsou přitom klíčovým stavebním kamenem budování konkurenceschopné a na inovacích založené ekonomiky. Důvodem je fakt, že inovační ekonomika je systém, který je neustále v pohybu a musí se velmi rychle vyvíjet. Česká republika v této oblasti ale zaostává jak za průměrem Evropské unie a OECD, tak i Číny či tzv. asijských tygrů. Názornou ukázkou je například počet vět se slovním spojením "s výjimkou" v zákoně o dani z příjmů. Mezi lety 1993 až 2005 vzrostl tento počet více než čtyřnásobně. Nemusím zde říkat, že složitá legislativa je jen dalším klackem pod nohy podnikatelům a občanům, kteří platí chod státu a kteří také jako jediní mohou vytvářet dlouhodobá udržitelná pracovní místa.
Musíme si, dámy a pánové, znovu uvědomit, že pracovní místa pro naše občany nevytváří stát. Že je vytváří podnikatelský sektor a záleží pouze na státu, zda bude podnikatelskému sektoru v tomto pomáhat, anebo překážet, anebo dokonce mu házet klacky pod nohy. My chceme být vládou, která bude pomáhat podnikatelskému sektoru právě proto, aby vznikala nová pracovní místa pro občany České republiky.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Čechlovský přece jenom doplní ještě svou interpelaci.
Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji pěkně za odpověď. Jestli jsem to dobře poslouchal, tak ve strategii máme asi 40 konkrétních projektů, devět pilířů v nejrůznějších oblastech. Nicméně chci položit ještě jednu doplňující, a to naprosto konkrétní otázku. Každá pořádná strategie má mít asi jasný cíl. Tedy se chci zeptat, jaký máte stanoven cíl v této strategii a cíl, ke kterému bychom měli dojít. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím tedy ještě jednou pana premiéra.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Jak už jste, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, zmínil, Česká republika se propadla v hodnocení konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra ze 31. místa na 36. místo na světě. Proto je cílem strategie do roku 2020 dostat Českou republiku mezi 20 nejkonkurenceschopnějších zemí světa. Jedná se samozřejmě o ambiciózní plán nejenom z hlediska implementace jednotlivých opatření, ale i z hlediska kooperace vlády a všech vládních institucí. Zaznamenal jsem, mimochodem, už určité pozitivní ohlasy ze strany České strany sociálně demokratické a věřím, že na této skutečně věcné záležitosti, kde jde ideologie stranou, budeme schopni dosáhnout širší politické shody.
Všechny projekty, které Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, mají vždy jasně stanoveného odpovědného garanta, konkrétní cíle, harmonogram opatření s úkoly a termíny i očekávaný efekt, tedy měřítka plnění cílů. Když jsem na začátku funkčního období této vlády říkal, že tato vláda má více pracovat a méně politikařit, tak toto je přesně výsledek důsledné a tvrdé práce konkrétního resortu.
Pokud bych měl zmínit například cíle v oblasti institucí, o které jsem říkal, že je v České republice největší slabinou, tak jsou to zejména odstranění nadměrné a špatné regulace, modernizace právního systému, reforma veřejných institucí, zrychlení vymáhání práva či posílení mezinárodní pozice České republiky.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a to je asi poslední a teď bych požádal pana poslance Jiřího Paroubka, který chce interpelovat premiéra v souvislosti s návštěvou v Izraeli. Prosím, máte slovo. ***