(15.40 hodin)
Poslanec František Dědič: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére. Boj proti korupci byl jedním z hlavních témat volebního boje. Jako zásadní se toto téma projevilo i v koaliční smlouvě a programovém prohlášení vlády. Eliminace korupce může značně podpořit hospodářské oživení, o které vláda pochopitelně usiluje, ale eliminace korupce může rovněž pomoci řešit rozpočtový problém, zvýšení efektivity veřejných zakázek může ušetřit značné finanční prostředky. Boj proti korupci je rovněž vnímán mezinárodně, protože může ovlivňovat investice směřující do České republiky. Vnímání korupce se obecně projevuje i v podnikatelském prostředí, tedy i v celé ekonomice. Vnímání korupce má vliv i na ochotu lidí podřídit se daňovým zákonům a připravovaným reformám.
Proto se vás chci zeptat, pane premiére, jaké kroky zatím vláda podnikla pro omezení rozsahu korupce a jak se daří plnit předvolební sliby, co navíc vzniká ve státní správě pro zúžení prostoru bující korupce.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, předávám slovo předsedovi vlády.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě jsem přesvědčen o tom, že v boji proti korupci je základem omezení přerozdělování, čímž se zužuje prostor pro korupci. Jakákoli vláda, která nezajistí snížení výdajů, nemá šanci bojovat s korupcí. Proto je jedním z protikorupčních opatření i snížení provozních výdajů státu o 10 %, což bylo doprovázeno i dalšími úsporami. Omezování zbytečného přerozdělování je zakotveno i v podstatě nyní prosazovaných reforem. Je možné označit minimálně 18 protikorupčních bodů ze strategie vlády v boji proti korupci a programového prohlášení vlády, kde lze uvést, že zásadní práci vedoucí k naplnění cíle vláda již odvedla.
Mnoho opatření ze strategie či programového prohlášení sestává z několika po sobě následujících legislativních opatření či procesů, které mají v určitých případech dlouhodobější průběh. Postupné plnění dalších cílů bude průběžně pokračovat v návaznosti na legislativní proces. Zásadní je zvýšení transparentnosti a efektivnosti státní správy. Jednotlivá ministerstva postupují podle programového prohlášení, ale mají i vlastní protikorupční strategie. Například Ministerstvo zdravotnictví, kde jde o analyzování veřejných zakázek, jejich zveřejňování a tak dále.
Všechna opatření, která se dotýkají boje proti korupci, byla zahájena, jsou průběžně plněna či řešena. Ministerstva již nějaký čas i bez zákonného vynucení zveřejňují různé informace týkající se zakázek a hospodaření. Každý úředník, který musí údaje zveřejňovat, má poté ve svém chování implicitně přítomný tlak na eliminaci zpronevěr, plýtvání a korupčního chování. Vznikají různé iniciativy boje proti korupci, které se chtějí podílet na zvýšení transparentnosti. Vláda tyto iniciativy podporuje, iniciativy se pozitivně projevují i ve výstupech Národní ekonomické rady vlády.
Svůj výstup a doporučení představila i pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády pro boj proti korupci. Součástí výstupu jsou opatření, která byla zveřejněna již v říjnu 2010, a některá z těchto opatření týkající se veřejných zakázek byla dokonce navržena do projednávaného zákona o veřejných zakázkách. Vláda tedy do svých návrhů doporučení Národní ekonomické rady vlády začleňuje. Návrhy Národní ekonomické rady vlády se týkají také posílení kontroly při zadávání. To souvisí s analýzou zvýšení standardizace kontrolních procesů ve veřejné správě, která byla předložena dle plánů strategie.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec bude chtít položit ještě doplňující otázku? Ne, děkuji.
Můžeme tedy přistoupit k další interpelaci, kdy se bude ptát pan poslanec Josef Tancoš, a prosím, aby se připravila paní poslankyně Marta Semelová.
Poslanec Josef Tancoš: Vážená paní předsedající, pane premiére, vážení kolegové. Pane premiére, chtěl bych se vás zeptat a položit část otázek týkajících se vašeho programového prohlášení vlády na neprolomení územních limitů na lomu ČSA. Na jednání vlády jste odsunuli tuto problematiku a v současné době je velice aktuální vzhledem k vývoji na energetickém trhu v Německu a v celé Evropě. Vlivem neprolomení limitů na Mostecku přijde během pěti let minimálně 2 000 lidí o práci, a to jenom na Dole ČSA, a dalších 5 000 až 7 000 lidí v dodavatelských a prodejních firmách. Jaký dosah to bude mít na tento region? Tento region má obrovské problémy v současné době, natož až nezaměstnanost výrazně stoupne a prohloubí se výrazně sociální situace na Mostecku. Ztráta v regionu se pohybuje minimálně v jedné miliardě v celkových příjmech a další dvě miliardy nás budou stát vyplacené dávky hmotné nouze.
Rozbijeme celou soustavu tepelného hospodářství, kterou dneska máme, myslím si, že dobře propracovanou. A čím ji nahradíme? Nahradíme ji plynem? Kdo to zaplatí? Stát, nebo občané? Částka pro konečného uživatele při výrobě plynem minimálně stoupne o 30 až 40 %, což myslím, že naši občané v současné době nebudou moci vůbec zvládnout. Jaká bude energetická bezpečnost pro stát? Myslím si, že minimální. Závislost na Rusku je až příliš vysoká, a přeci nebudeme něco kupovat, když to máme sami doma a můžeme to sami vytěžit. V nejbližší době budeme muset stejně řešit, nebo tímto případem budeme muset řešit, že milion domácností, které jsou napojeny na dodávku tepla, budou bez těchto dodávek a třeba možná také tyto dodávky budou extrémně drahé.
Pane premiére, bylo by dobré tento problém řešit urychleně a konečně se rozhodnout, jakou cestou půjde Česká republika, jakou si stanoví energetickou koncepci. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, předávám slovo panu premiérovi.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejprve je potřeba konstatovat, že diskuse o územních ekologických limitech se neobjevuje nějak samovolně. Je důsledkem zvažování spektra různých variant budoucího vývoje českého teplárenství a není možné ji vytrhávat z tohoto kontextu. Vláda se před několika týdny seznámila s materiálem, který jí připravil ministr průmyslu a obchodu a který se primárně zabývá problematikou centrálního zásobování teplem a cen tepla. Kdybychom toto téma nemuseli řešit, nebylo by nutné se zabývat ani záležitostmi kolem limitů. Tato vláda ale problém teplárenství, především pak budoucnosti centrálního zásobování teplem, řešit musí, a to urgentně. Zdědili jsme ho ne pět minut před dvanáctou, ale spíše pět minut po ní.
Na systém centralizovaného zásobování teplem je napojeno půldruhého milionu domácností, tedy zhruba jedna třetina obyvatel České republiky. Podstatná část dodavatelů tepla už od příštího roku bude přicházet o dlouhodobé smlouvy na dodávku paliva, tedy hnědého uhlí. Vláda buď neudělá nic a důsledkem bude téměř s jistotou rozpad centrálního vytápění, nebo k této otázce přistoupí se vší odpovědností.
Ministr průmyslu a obchodu nyní hledá možné cesty, jak dodávky tepla udržet za přijatelných ekonomických nákladů a v rámci technických možností a únosných rizik z pohledu energetické bezpečnosti. Pro příklad, jak to vypadá, když se zavřou plynové kohouty, si stačí vzpomenout na plynovou krizi před dvěma lety. Musíme tedy vést odbornou a politickou diskusi o tom, jestli chceme systém centrálního zásobování zachovat, kolik je pro domácnosti, podniky, nemocnice a další instituce únosné za teplo platit, a probrat všechny další dopady.
Vláda také proto zřídila Radu pro energetickou a surovinovou strategii, a to permanentní a koordinační platformu pro přípravu energetických, surovinových, klimatických a ekologických koncepcí a politik. Státní energetickou koncepci má ministr průmyslu a obchodu za úkol předložit do konce letošního roku. Počítám s tím, že návrh aktualizace státní energetické koncepce samozřejmě musí zohledňovat koaliční dohodu a programové prohlášení vlády. ** *