(11.00 hodin)
(pokračuje Böhnisch)

Ten první pozměňovací návrh zní: V § 4 odst. 1 vypustit písmeno c). Druhý: V § 4 odst. 1 v písmenu g) vypustit slova "nebo vojenských". Ostatní písmena by se přeznačila.

Dovolím si krátké odůvodnění. Ani komplexní pozměňovací návrh nereflektuje roli těch příslušníků armády, kteří byť třeba byli členy KSČ a s velkou pravděpodobností také absolventy vojenských škol, sehráli důležitou roli v odboji nebo odporu proti komunismu, například v roce 1948 nebo v době vpádu armád některých států Varšavské smlouvy v roce 1968. Ustanovení odst. 3, které by mělo otevírat cestu k řešení takové situace, se pro tento případ jeví nedostatečné a staví řadu lidí, kteří projevili velkou míru osobní statečnosti a dnes jsou ve velmi pokročilém věku, do pozice prosebníků před vyjmenovanými institucemi, jejichž někteří pracovníci příslušní k rozhodování posuzovanou dobu ani nepamatují.

Závěrem bych chtěl požádat pana zpravodaje, aby až bude připravovat třetí čtení a definitivní hlasování, bral v patrnost mou prosbu, aby se o obou pozměňovacích návrzích hlasovalo zvlášť. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Robin Böhnisch. Nyní je přihlášen pan poslanec Petr Hulinský, poté pan poslanec Stanislav Huml.

 

Poslanec Petr Hulinský: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych hrozně rád, aby to, co teď tady zazní, nebylo bráno jako jakákoliv politická proklamace, aby to bylo bráno tak jako úcta k lidem typu Naděždy Kavalírové nebo Leo Žídka, úcta k lidem, kteří si tu úctu opravdu zaslouží, a k lidem, kteří před nás přinesli komplexní pozměňovací návrh.

Já jsem si tento pozměňovací návrh osvojil, abychom mohli i o něm tady hovořit, abychom i o něm tady mohli hlasovat. Co Konfederace politických vězňů České republiky chce? Dovolte, abych vám to přečetl.

§ 1. Obsahem tohoto zákona je uznání oprávněnosti boje za svobodu a demokracii v době nesvobody.

§ 2. Dobou nesvobody se rozumí období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989.

§ 3. Vymezení pojmu. Pojmem protikomunistický odboj se rozumí aktivní účast na činnosti směřující proti totalitnímu komunistickému režimu s cílem odstranit tuto totalitní moc a obnovit demokracii a svobodu. Tato činnost byla ze strany státní moci předmětem tvrdých represí, které vedly ke zbavení osobní svobody nebo i života mnoha účastníků této odbojové činnosti.

§ 4. Účastník protikomunistického odboje. Za účastníka protikomunistického odboje se považuje občan, který se prokáže písemným dokladem o soudní rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb. Za účastníka protikomunistického odboje se nepovažuje občan, který v době nesvobody byl členem KSČ nebo je členem KSČM, byl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce StB, byl evidován v materiálech StB jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový pracovník StB, byl členem Lidových milicí, byl členem Akčního výboru Národní fronty nebo prověrkových komisí po 25. únoru 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. srpnu 1968, byl příslušníkem nebo spolupracovníkem cizí zpravodajské služby státu, který byl nebo se později stal smluvní stranou Varšavské smlouvy, se jinak dobrovolně, vědomě a aktivně významným způsobem podílel na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci ČSR.

K překážce uvedené pod bodem a) se nepřihlíží, pokud byl občan do KSČ vyslán nebo se stal jejím členem za účelem protikomunistického odboje. Tuto skutečnost nutno doložit písemným dokladem.

§ 5. Statut. Tento návrh nepožaduje pro účastníky protikomunistického odboje statut válečného veterána podle zákona o válečných veteránech. Zdůrazňujeme, že dokladem o účasti na protikomunistickém odboji je soudní rozhodnutí o rehabilitaci dle zákona č. 119/1990 Sb. To nemohlo být vydáno nikomu, kdo nesplňoval požadované podmínky.

§ 6. Cíl návrhu. Konfederace politických vězňů České republiky zdůrazňuje, že tento návrh není veden snahou o získání hmotných či jiných výhod, nýbrž snahou o uchování kontinuity národní paměti o historických dobách boje za národní svobodu a zejména snahou o morální zadostiučinění s cílem, aby byl schválen zákon stručného a jasného znění.

Parlament České republiky uznává zákonem třetí odboj. Naděžda Kavalírová. Leo Žídek.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh máte všichni v lavicích, každý z vás má možnost se nad tím zamyslet, ale co víc, každý z vás bude mít možnost o tomto návrhu hlasovat a to bylo předmětem načtení v tomto druhém čtení zákona.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji také za příspěvek. Dalším přihlášeným do rozpravy v této chvíli je Stanislav Huml, tak ho poprosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Stanislav Huml: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil načíst svůj pozměňovací návrh k tomu odhlasovanému usnesení ústavněprávního výboru.

§ 4 odst. 4 se doplňuje větou: "Za účastníka odboje se nepovažuje občan, který svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu, pokud nebyl soudem plně rehabilitován."

Děkuji, to je vše.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď prosím Františka Bublana. Prosím.

 

Poslanec František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo. Já se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který vám byl rozdán do lavic. Týká se etické komise a dovolím si zde načíst na steno malou změnu v tomto již podaném pozměňovacím návrhu.

Týká se odst. 5 druhé věty. Druhá věta zní: "V souvislosti s jejím výkonem nepřísluší členům komise odměna." Já navrhuji tuto větu vypustit.

Potom si dovolím načíst další dva pozměňovací návrhy. Ten druhý se týká § 4 odst. 4 předposlední věty v tomto odstavci. Vedlejší věta zní: "a tomuto jednání se v rámci akcí směřovaných proti komunistickému režimu v Československu bylo možné vyhnout." Navrhuji tuto větu vypustit.

Třetí pozměňovací návrh se týká § 10 - vycházím z komplexního pozměňovacího návrhu ústavněprávního výboru s nadpisem Rehabilitace. Navrhuji vypustit tento paragraf celý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Prosím Marka Bendu, aby tedy nyní přečetl své návrhy. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji, pane místopředsedo, vážení páni ministři, mám jenom jeden, také drobný pozměňovací návrh, který vychází z jedné z variant, kterou jsme projednávali v průběhu projednávání komplexního pozměňovacího návrhu, a chci, aby byl k dispozici a ve hře, protože jak jsem to ještě promýšlel, tak se mi tam zdá, že tam jistý problém je.

Týká se § 6 odst. 4, kde je stanoveno, jak se postupuje, je-li, protože těch osob, které mohou žádat za osobu, která již zemřela, je více, osob více. Předložený komplexní návrh ústavněprávního výboru předpokládá, že ministerstvo žadatele vyrozumí o vydání osvědčení jinému žadateli. Já bych rád navrhl změnu, aby v odst. 4 tato slova "ministerstvo žadatele vyrozumí o vydání osvědčení jinému žadateli" byla zaměněna za slova "ministerstvo žádost odloží a zašle žadateli stejnopis osvědčení".

Jde mi o to, že v případech, kdy ať už rodinných vztahů nebo toho, že požádá zcela jiná osoba, například právnická, nějaký historický ústav, historická skupina, dostane osvědčení o tom, že daná osoba byla účastníkem třetího odboje a odporu, a pak se posléze přihlásí někdo z jeho dědiců, aby nemusel obíhat historické instituce a prostě dostal stejnopis osvědčení rovnou z ministerstva. Vím, že jsme o tomto návrhu dlouho diskutovali, ale stejně bych ho rád ještě před třetím čtením dostal do hry, protože si myslím, že by pozůstalým zjednodušoval situaci.

Děkuji za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP