(12.50 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Měli jsme být vnímavější při první varovné výstraze, kdy se Alexandr Vondra při podivné zakázce "malá domů" a podvodné výrobě údajného artefaktu mnoha evropských výtvarníků chystal navzdory zjištění podvodu vyplatit miliony za výrobu konstrukce tzv. Entropy. Byl to tehdejší premiér MirekTopolánek, podle současného premiéra Nečase podléhající kmotrům, a byla to vláda a koalice Občanské demokratické strany, kdo zbagatelizovali a přikryli tehdy Vondrovu aférku Entropa.
Snad ještě jeden kontext. Za expremiéra Topolánka v aféře lidoveckého předsedy Čunka radil, jak z bryndy ven, a dokonce policii vlastními miliony a detektivní společnosti suploval až k osvobozujícímu výroku tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Schwarzenbergem placení lidé dospěli ke zjištění, že jednání lidoveckého předsedy není prý trestné, a samotný Karel Schwarzenberg veřejně v tisku prohlásil, že v Čechách vlastně podvádí každý. Ne, nejsem nijak překvapen, že i v aféře ProMoPro se hlavní podezřelý schází s Karlem Schwarzenbergem a nechá si radit, jak ohnout demokratickou kulturu parlamentní diskuse a kontroly a jak mazanými výmluvami umožnit koaličním partnerům, aby jej nechali ve funkci.
Nelze se pak divit, že někteří lidí už zcela nepokrytě mluví o prohnilosti pelechu pravdy a lásky i o neuvěřitelné aroganci, přetvářce a pokrytectví mnohých tzv. pravdoláskařů. Alexandr Vondra je ovšem takový, jaký byl vždycky, a premiér Nečas si jej s tím vědomím do vlády bral. Stejně tak si se znalostí všech souvislostí do vlády vzal i jeho soka, či dnes už možná úhlavního nepřítele Miroslava Kalouska. A tak se ani moc nedivím, že v příloze jednoho z česky vycházejících deníků někdejší ministr Klausovy vlády, velvyslanec České republiky v Rakousku a Německu a nestranický kandidát za Občanskou demokratickou stranu do Senátu spisovatel Jiří Gruša spatřuje v premiérovi současné české vlády trpaslíka. Vysloužilý politik žijící v Německu jistě není natolik odtržený od života, aby nevěděl, že předseda ODS a vlády Petr Nečas se vyznačuje velkým fyzickým vzrůstem. Čím to, že Gruša necítí ani za mák loajality k Občanské demokratické straně, které dřív vypomáhal, a ke státu, který reprezentoval? Čím to, i při vědomí faktu, že nynější vládě věří sotva pětina občanů, že Gruša projevuje takový despekt právě k současnému českému premiérovi, že ho srovnává se zahradním trpaslíkem ve své zahradě? Ale upřímně vzato při bližším pohledu, proč by tomu mělo být jinak? Byl to a je přece právě předseda ODS a vlády Petr Nečas, kdo zesměšnil a stále více zpochybňuje sám sebe prohlašováním, že vede vládu rozpočtové odpovědnosti a boje s korupcí. Je ale možné mluvit o odpovědnosti, když místo racionálních řešení a podpory ekonomického růstu vláda škrtá veřejné výdaje v sociální sféře, ve školství, v kultuře a snižuje těm dole platy? A jaký boj s korupcí? Předseda vlády nemusel snad zpočátku nic vědět o povaze a zákulisí obchodní strany Radka Johna a Víta Bárty, i když někteří členové a funkcionáři Věcí veřejných se rekrutovali z řad ODS. Ale rozhodně dobře věděl, koho si bere do vlády z Občanské demokratické strany. Posměch a pochyby o svých politických a lidských kvalitách a nedůvěru většiny občanů České republiky si proto vydobyl plným právem.
Ne, nechci či nehodlám snímat hříchy z Alexandra Vondry, jenom tvrdím, že kabinet, na jehož vývěsním štítu se skví kauzy Drobil a Vondra, ztratil jakoukoli legitimitu. Od doby, co jistý Michálek pořídil nahrávku Drobilovy tučné nabídky, a poté, co se rakouská policie dopátrala 135 mil. korun při sledování podezřelých toků peněz z Vondrovy aféry ProMoPro, česká policie, státní zastupitelství a justice měly efektivně konat. Premiér ale vyjádřil oběma podezřelým svou podporu a justici, alespoň podle slov Kristýny Kočí, má v rukou Občanská demokratická strana. Ta Občanská demokratická strana, jejíž neuvěřitelně arogantní poslanec Marek Benda se nechal slyšet, že prý tu dlouho procházely protesty lidí proti vládě a bude se to muset změnit.
Ano, změna je opravdu nutná, ovšem jiná, než si představuje poslanec Benda a jeho soukmenovci. Základním postojem prokorupční koalice Občanské demokratické strany, TOP 09 a Věcí veřejných je totiž vstřícnost ke kmotrům a sponzorům a neuvěřitelná tvrdost k řadovým občanům. Nelze se tedy divit, že pro většinu našich spoluobčanů jsou chystané vládní reformy naprosto nepřijatelné. Proto plně podporuji oprávněné protesty odborových organizací, občanských hnutí a každý účinný ústavní odpor proti nelegitimně a protiústavně jednající vládě současné prokorupční koalice. A také si myslím, že se nekonečně nedá nadávat na chyby minulosti a že je třeba více hledět na to, aby jich v současnosti a v budoucnu bylo co nejméně.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Pavel Bém.
Poslanec Pavel Bém: Vážená paní předsedající, členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abychom se vám všem, tomuto ctihodnému zákonodárnému sboru omluvil. Dovolte mi, abych se vám omluvil za to, že jsem v čase českého předsednictví selhal. Dovolte mi, abych se vám omluvil za to, že jsem všechno - a zdůrazňuji, úplně všechno - úplně zvoral. Dovolte mi, abych se vám omluvil za to, že jsem v čase českého místopředsednictví jako místopředseda vlády zcizil - a čeština nabízí krásná slova, možná kolegové a po levici to chtějí slyšet, já to řeknu od plic - ukradl téměř tři čtvrtě miliardy korun. Dovolte mi, abych se vám omluvil za to, že tyto finanční prostředky jsem ukradl bez výběrového řízení. Možná, že by se tady našli ti, kteří by se rádi do takového výběrového řízení přihlásili.
Dovolte mi, dámy a pánové, abych se omluvil za to, že tyto finanční prostředky jsem ukradl bez podepsaných smluv, kontraktů, faktur a objednávek, protože upřímně řečeno, mohl jsem přece ušetřit administrativu svému úřadu a mohl jsem ušetřit nějaké veřejné prostředky, kdybych podepisoval, opatřoval faktury, objednávky, kontrakty pouze a jenom vlastním jedním podpisem.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych se také omluvil za to, že v čase českého předsednictví jsem nemohl dokončit svoji misi do samotného konce, protože padla vláda. Dovolte mi, abych se omluvil vám všem za to, že jsem nevyužil dostatečně měkká vypolstrovaná sedadla krásných automobilů, degustační menu na nejrůznějších opulentních aktivitách a příležitostech k tomu, abych přesvědčil poslance sociální demokracie a Komunistické strany Čech a Moravy, aby nevyslovili vládě nedůvěru. Dovolte mi, dámy a pánové, abych se omluvil za to, že po vyslovení nedůvěry, kdy jsem musel z místopředsednického postu odejít, jsem násilím nutil někdejšího ředitele Úřadu vlády Jana Nováka k tomu, aby pročerpal a profakturoval 278 mil. korun v kauze ProMoPro.
Dovolte mi, dámy a pánové, abych se omluvil i za to, že jsem nemístnými, nedůstojnými nátlakovými prostředky tlačil na někdejšího zaměstnance Úřadu vlády pana Štefana Fülleho, pokud si dobře vzpomínám, tak člena nebo nominanta České strany sociálně demokratické, za jehož účinkování se profakturovalo dalších 183 mil. korun v kauze ProMoPro.***