(20.00 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
A to z toho prostého důvodu, že když si člověk podrobně prostuduje tento věcný záměr, tak zjistí úžasné nepochopitelné skutečnosti, které jsou zamýšleny do budoucího vysokoškolského zákona. Tak například má být zavedeno vysokoškolské studium, které bude pouze dvouleté. Zatím nejkratší studium na českých vysokých školách je tříleté. Je to takzvané bakalářské studium. To znamená, že v podstatě vysokoškolské vzdělání se smrskne, lidově řečeno, pouze do dvou let. To nevím, jestli skutečně na veřejných vysokých školách nebo obecně na vysokých školách ve vyspělých zemích je vůbec přípustné.
Dále, to už tady bylo i zmíněno, dokonce je v záměru obsaženo to, že absolventi nepedagogických oborů mohou se stát učiteli na základních a středních školách, když absolvují jakési jednoroční magisterské studium. Stále se hovoří o tom, že úroveň českého školství pomalu a jistě klesá. Pan ministr Dobeš dokonce české školství nazývá nemocným školstvím, a přitom mu nevadí, ani celé vládě, že vlastně tímto způsobem je velká šance vychovávat nedokonalé učitele, učitele, kteří nemusí mít dostatečnou úroveň, aby učili a vzdělávali lidi a studenty na našich vysokých školách. Je to poněkud rozpor s tím, jak se například ministr školství Dobeš vyjadřuje o úrovni našeho školství.
Dokonce jsou tam takové věci v tom záměru, že takzvaný malý doktorát, to jsou ty RNDr., PhDr., JUDr. doktoráty, bude možné získat, aniž by člověk měl magisterský titul, to znamená aby absolvoval magisterské studium, které by mělo předcházet před získáním tohoto akademického titulu RNDr., PhDr. a tak dále.
Dokonce je navrženo v tomto záměru to, že na vysoké školy by mohli být přijati lidé, kteří by nesložili maturitu, kteří by neměli maturitu. Týkalo by se to nějakých technických oborů, ale přesto je to jakýsi průlom do obvyklostí a zvyklostí, které u nás, ale i ve vyspělých zemích vždy pro přijímání na vysoké školy panovaly.
Mohl bych mluvit ještě o dalších a dalších problémech. V tom záměru například jsou soukromé vysoké školy, kterých je více než veřejných škol, vlastně vyňaty z jakéhosi zákonného rámce, a to tím způsobem, že vůbec není v tom záměru vymezena organizační struktura těchto soukromých vysokých škol, jejich povinnosti, které by byly ekvivalentní vysokým školám veřejným, a podobně. Vypadá to, jako by soukromé vysoké školy měly mít jakási privilegia nebo jako kdyby byly nějakými tabu ve srovnání s veřejnými vysokými školami.
Je možné kritizovat ještě mnoho dalších nesmyslností, které jsou v tomto věcném záměru vysokoškolského zákona, který představila Nečasova vláda. Mě tam zaujala ještě jedna taková věc. Jistě si vzpomínáte, že, myslím, že to bylo na minulé schůzi, koalice zamítla můj návrh, návrh můj i mých kolegů, který se týkal novelizace nebo novely vysokoškolského zákona, která by umožňovala po schválení odnímat neoprávněně získané akademické tituly. Tehdy vláda zdůvodnila zamítnutí této novely tím, že v připravované komplexní novelizaci vysokoškolského zákona tuto záležitost ošetří daleko lépe ve svém návrhu vysokoškolského zákona. Bylo to jenom opět prázdné konstatování, prázdná výmluva ze strany vlády, protože nic takového ve věcném záměru není. Je tam jenom odkaz, že takovéto problémy, takovéto nectnosti budou řešeny pomocí správního řádu, tak jak je to doposud. A jak se ukázalo, správní řád nebyl vůbec účinný například v souvislosti s problémy a nepravostmi tohoto typu, které proběhly v nedávné minulosti na Právnické fakultě Západočeské univerzity. Já nevím o žádném případu odnětí titulu, který byl neoprávněně získán, pomocí správního řádu. Čili o co tady šlo? Tady byla jenom záminka pro vládu a pro ministra školství, aby mohli zamítnout náš návrh. Čili nemluvili pravdu, když říkali, že tuto situaci, tento problém ošetří ve svém návrhu zákona.
Tedy je nutné na závěr konstatovat, že i v oblasti legislativní tato vláda škodí našemu vysokému školství, a samozřejmě nejen tomuto vysokému školství.
A na závěr bych chtěl jenom poznamenat na margo tohoto vysokoškolského zákona, přesněji řečeno té novelizace, kterou připravuje vláda, že pokud prosadíte tento zákon v té formě, jakou jste naznačili ve věcném záměru, aniž byste brali v úvahu názory opozice nebo názory odborné veřejnosti, tak vaše úsilí v tomto směru bude jistě zbytečné, protože pokud získáme vládní odpovědnost, pak takovýto případ, pak takovýto vysokoškolský zákon prostě rozboříme jako domeček z karet a od základu ho postavíme znovu v nové formě, která by sloužila českým školám, české vzdělanosti a potažmo i celé české veřejnosti.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců opozice.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Josef Novotný. Dalším přihlášeným je poté pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Novotný st.: Dobrý večer všichni. Já vás trošku vzbudím z té téměř již noční hodiny. Nejsem členem Věcí veřejných, ale jsem velmi rozezlen nad tím, co tady musím poslouchat celou dobu a co mi připadá velice nefér k tomu, jakou Věci veřejné hrají roli v naší politice. A co zde slyším? Já jsem zde slyšel mnoho zlých a ničím nepodložených výpadů naprosto obecných, a tak se budu naopak snažit být velice konkrétní. A budete se velmi divit.
Jsem přesvědčen o tom, že Věci veřejné udělaly největší chybu v tom, že nezačaly krást. Celá ta dnešní debata a celý ten puč, který byl organizován kmotry, je jenom o tom, že v současné době zde zbývá 100 miliard, které ročně zmizí z veřejných zakázek, a my jsme svým třičtvrtěročním přístupem naznačili, že se snažíme tyto peníze zachránit ve veřejných rozpočtech (smích zleva). A to začíná vadit. A začíná vadit na pravici i na levici. Takže tito kmotři se spojili (smích zleva) a vytvořili zde skutečně obludnou atmosféru, ve které zde mimo jiné dneska jednáme.
První chyba, že Věci veřejné nezačaly krást. Druhá chyba, že neobsadily dozorčí rady, neobsadily různé posty náměstků a tyto další věci. To je také chyba. To je potřeba zkritizovat. A dokonce těch pár věcí, manažerů, které manažersky si s sebou vzal pan Bárta a další lidé, tak ti jsou potom kritizováni, protože to nejsou ti političtí stupidové, kteří tam slouží a plní ty vaše věci... Například odpouštěcí proces na Ministerstvu financí, aby když zaplatíte fíčko z dotace, tak i to odpuštění potom, když vy tu dotaci zneužijete a jste za to odsouzeni, tak aby vám zůstala... Tak tady přišli manažeři, kteří jsou teď ostrakizováni, mají všichni cejch na čele a je to katastrofa.
A třetí věc, a to byl úplně vrchol, a proto se ten puč zrychlil. Nebyl až v květnu, jak nám bohužel k nelibosti a k mému opovržení našimi kolegy nesdělovali kolegové, že se to chystá, ale opozice, a ten puč, který měl propuknout v květnu a chystal se tři čtvrtě roku, propukl o něco dřív, protože si dovolil ministr John udělat to nejhorší, co mohl. Podřezat si větev. Řekl, zrušil příkaz, kterým museli všichni, policisté a další státní zástupci, kteří dostali oznámení o korupci, tak museli to oznámit úzké skupině lidí, která rozhodla, jestli se to bude šetřit, nebo ne. A to je případ, na který vás chci upozornit. A začnu u ministra Bárty. ***