(18.50 hodin)
Poslanec Jan Čechlovský: Vážený pane místopředsedo, ctihodná Sněmovno, já jsem se hlásil, hodně tady zaznělo, takže nebudu dlouhý.
Kolega Sklenák označil návrh za asociální. Jsou-li předkladatelé a obhajovatelé tohoto návrhu asociální, tak kdož jsou podle stejné logiky ti, kteří proti tomuto návrhu bojují? Hájiči notorických neplatičů. Nic z toho není pravda. Já myslím, že si můžeme podobná zjednodušená označení nechat ujít, protože to nepřispěje k tomu, abychom zkusili najít řešení u takovéhle věci.
Projednáváme totiž návrh, jeden z dalších návrhů, kterým reagujeme na poptávku a problémy starostů a genderově správně ještě starostek, respektive obcí. Návrh, který reaguje na oprávněný pocit komunálních politiků, že některá práva jsou obtížně vymahatelná a že ne u všech je možné se domoci plnění jejich povinností, u všech občanů. Byl jsem donedávna starostou relativně velkého města, takže vím, o čem mluvím.
Chtěl bych také předloženou novelu podpořit, protože jsem přesvědčen, že jde o krok správným směrem, dokonce bych řekl, že o nutný krok. Nepovažuji totiž osobně za přijatelné, aby se, zjednodušeně řečeno, příjemci dávek mohli bezproblémově vyhýbat plnění svých povinností, a to už tady koneckonců opakovaně zaznělo, v tomto případě mluvíme o těch, kteří například nechtějí platit pokuty nebo místní poplatky, zatímco ti, kteří se aktivně snaží a nechtějí být na dávkách závislí, se podobné povinnosti prostě nevyhnou. Nebo považujeme snad za přijatelné, aby příjemci dávek nebyli postižitelní? (V sále je obrovský neklid!)
Vláda ve svém stanovisku mimo jiné říká, že má-li být přikročeno k podobnému kroku, který je v návrhu zákona navrhován, musí se jednat o výjimečné opatření. Já na základě své zkušenosti říkám, že v takovém případě se jedná o výjimečné opatření a dost možná jedno z mála, protože všechny další způsoby výkonu rozhodnutí selhávají.
Je sice pravdou, a říkal to kolega Tejc, že je skupina těch úplně nejproblémovějších, tedy takových, kteří dnes mají pouze existenční minimum a na které navrhovaná změna nedosáhne, nicméně pořád zůstává velmi početná skupina lidí, na kterou rozhodně tento legislativní nástroj potřebujeme.
Závěrem dodávám, že k řešení problémů s neplatiči bychom mohli, a to podtrhuji, podpůrně přispět i posílením agendy sociální práce na obcích. K tomu se ale určitě dostaneme při projednávání sociální reformy někdy příště. Mimochodem, kolegyně Chalánková mimo jiné namítala, že připravovaná sociální reforma předpokládá systémovou změnu ve výplatě nepojistných dávek. To je sice také pravda, ale též nicméně také to není argument, protože pardon, ale reforma tady ještě neleží, natožpak aby byla schválena.
Závěrem v reakci na paní kolegyni Navrátilovou, která se domáhá projednání materiálu ve výboru pro sociální politiku, což mi přijde velmi smysluplné, si dovoluji navrhnout, aby byla tato novela přikázána výboru pro sociální politiku. (Potlesk poslanců ODS.)
Už končím. Budu pro tento návrh zákona hlasovat a rovněž se přimlouvám za to, abychom našli odvahu ho pustit do dalšího čtení. Děkuji pěkně. (Opět potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Jiří Šulc.
Poslanec Jiří Šulc: Pane předsedající, zbytky vlády, dámy a pánové, já vím, že už jsme všichni unaveni, zbývá pár minut a já bych vás poprosil přece jenom o pár posledních zbytků sil si vyslechnout jednoho z mladých poslanců. (Veselost v sále.)
Já bych si vzal na úvod jedno takové poučení. Víte, asi všichni se ztotožníte s poučkou, že kultura národa nebo společenství lidí se v historických souvislostech posuzuje podle toho, jak se daná kultura chová ke svým postiženým potřebným. Určitě se shodneme na tom, že mezi ty potřebné patří malé děti, měli bychom se shodnout na tom, že k potřebným patří senioři, staří, a určitě bychom se měli shodnout na tom, že k těm potřebným také patří postižení, různě postižení, tělesně, sociálně, a to buď časově, nebo i nikoliv. A já bych si troufl definovat sociální systém, který platí v České republice, že je velmi sociální, že je velmi příjemný, přívětivý, ten polštář je ohromně jemný a postará se o každého. O každého ať chce, nebo nechce, dokonce o každého, ať to potřebuje, nebo to nepotřebuje.
A tady souhlasím s panem kolegou Křečkem, který říkal, že to je jeden z nejzávažnějších problémů. Je, souhlasím s ním, podepisuji se pod to a zavíráme před ním oči už několik let, desetiletí, jak říkal Werich: "staletí, to to letí, to to letí". Ale problém se může násobit tím časem, který promrháme zbytečně.
Já bych vás chtěl všechny poprosit, abychom se vrátili k opravdu nějaké racionální záležitosti a řešili sociální systém tak, abychom z něj vychytali ty mouchy, které prokazatelně má, a zatím většina z vás tady definovala, že ten sociální systém mouchy má, a to závažné. Já nepovažuji nic za sociálního, co tady bylo navrženo. Teď nevím, kdo z kolegů předřečníků to říkal, ale bylo to ve smyslu musíme dát lidem peníze, aby nekradli, neloupili a nezabíjeli. To je naprosto scestná myšlenka, která snad patří do nějakého totalitního režimu. (V sále je trvale velký hluk.)
Já si myslím, že my máme v první řadě povinnost se postarat o ty, kteří to opravdu potřebují. Hovořili tady přede mnou kolegové starostové, primátoři, paní primátorka byla primátorkou Chomutova dvě volební období, kolega Kubata - stotisícové město Ústí nad Labem, moje mladost a drobnost sedm let primátorem v Mostě, kde máme krásné chánovské sídliště a potýkali jsme se s tím léta a problémy se v poslední době znásobují a vedou k nepříznivým negativním jevům, a to je situace, kdy se sociálně vyostřuje postavení lidí na jednotlivých sídlištích. Škoda, že už tady není kolega Milan Šťovíček z Věcí veřejných. On je starostou Litvínova a tam je jedno nechvalně známé sídliště, které má podobné jméno jako Chánov, jmenuje se Janov. Není to Janov v Itálii, nejsou to Benátky, je to Janov - a na tomto sídlišti se kumulují obrovským způsobem problémy a to sídliště je o to horší než chánovské, kde opravdu vlastně v chánovském sídlišti bydlí už jenom lidi sociálně vyloučení. Tady je to namixováno. A běžte se těch lidí zeptat, jak tam trpí. Kdo nevěří, já vyzývám všechny kolegy poslance a poslankyně, já jim rád zprostředkuji exkurzi třeba do tohoto sídliště a uvidíte místo, kde je nejvyšší počet nezaměstnaných a pobíratelů sociálních dávek v České republice. Je to místo, kde je nejvíc heren, je to místo, kde běží hospody od rána do večera, je to místo, kde se distribuují drogy, zeptejte se Policie České republiky, kde se dokonce střílí, a takto vypadá situace v tomto místě. A my tady zavíráme oči a nechceme tuto věc řešit.
Já vás všechny prosím, abyste vnímali, že opravdu v severních Čechách, ale i jinde v republice, v Ostravě a podobně, je tato situace velmi vážná, že je přímo někdy tragická, a já bych byl rád, abychom to racionálně řešili. ***