(12.00 hodin)
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, na návrhu, který je tady předkládán, přesně vidíme, kam to vede. Kam vede modernizace, kam vede informatizace a co nás ještě čeká v budoucnu. To, že nás v budoucnu čekají moderní občanské průkazy, na nichž pravděpodobně, pokud dospějeme ještě dál v té modernizaci, nebude vůbec nic. Možná to bude jen plastiková kartička, možná nakonec z důvodu osobních důvodů na nich nebude ani fotka. To vede k tomu, že tady, v této Poslanecké sněmovně, budeme v příštích měsících a letech neustále narážet na problémy, které s tím souvisí, a budeme předkládat nové a nové návrhy zákonů, které to budou muset řešit.
Já jsem přesvědčen, že princip, který znamená, že se do budoucna budou muset občanské průkazy obejít bez základních dat, je prostě špatný a že bychom jej měli v budoucnu ještě jednou přehodnotit.
Ten problém je v tom, že data nepotřebujete jen jako majitel občanského průkazu, ale potřebuje je také druhá strana v případě, že vstupujete do kontaktu, do obchodního vztahu či do jiného vztahu s touto stranou. Příkladů, kdy je potřebujete, je mnoho. Jestliže uzavíráte nějaký obchodní vztah, chcete vědět, jestli daná strana je, či není ve vztahu manželském. Ne proto, že byste byli tak zvědaví, ale proto, abyste věděli, jestli ten závazkový vztah bude zavazovat pouze toho člověka, nebo oba. Jestliže uzavíráte nějaký smluvní vztah a chcete, aby byl naplněn, chcete vědět, jestli daná osoba je oprávněna takový vztah uzavřít, jestli například není omezena ve způsobilosti k právním úkonům. A ve chvíli, kdy je to pouze na vůli té osoby, jestli vám informaci zpřístupní, že zajde na Czech POINT, tam si ten výpis vyžádá a doloží to, tak samozřejmě v té chvíli jste odkázáni jen na její libovůli.
Myslím, že problém a důvod, proč se tady má zavádět tento nový systém, možná není ani v tom, že bychom tak chtěli chránit osobní údaje, ale možná v tom, že je to také dobrý byznys, protože někdo bude muset vyrábět nové občanské průkazy, někdo bude muset dodávat čtečky těchto občanských průkazů, ty elektronické. A ty budou muset být všude. Budou muset být na mnoha místech ve státní správě a jinde. A budou si je muset také pořizovat soukromé subjekty. Proto si myslím, že tohle je velký problém, který nás tady ještě v budoucnu čeká. My ho budeme muset řešit.
Návrh zákona, který je předložen, podporuji, protože si myslím, že v tom stavu, v jakém se teď problém nachází, je nutné ho řešit. Předkladatelé hledají způsob, jak alespoň část problémů, na které byli upozorněni a na které jsme v průběhu diskuse právě při projednávání původního návrhu zákona přišli, začít řešit. A předkladatelé, podle mého názoru, dobře tento způsob řeší.
Na jedné straně to bude znamenat, že se svým způsobem budou privatizovat Czech POINTy. Na druhé straně podle mého názoru ochrana osobních údajů a těchto údajů v bankách je poměrně vysoká a princip, na kterém předkladatelé založili ten zákon - to znamená, že banka nebude mít sama o sobě přístup k těm údajům, ale bude si je na pobočce, na zvláštní pobočce banky, vždy vyžádávat ten konkrétní občan, bude-li to banka vyžadovat - znamená podle mého názoru docela dobré vyvážení výhod a nevýhod, které systém přináší. Osobně si myslím, že banky jsou poměrně bohaté a že možná 2 mil. korun za licenci pro celou banku je poměrně málo. Na druhé straně chápu, že to musí být na dohodě mezi státem a bankami, a můžeme o tom diskutovat případně ve výboru.
Nicméně říkám, že tento návrh zákona podporuji, tak aby prošel do druhého čtení. Na druhé straně říkám, že podle mého názoru je špatný už ten princip, že z občanských průkazů mizí všechny údaje a že všechny údaje budou muset být dodávány zvlášť. Už proto, že pokud někdo údaj, například právě o stavu manželství, nebude mít v občanském průkazu a bude jej muset doložit, bude muset jít na Czech POINTt. Ať už bude v bance, pokud projde tento nový zákon, nebo bude muset na poštu či jinam na úřad, tak bude muset za toto konkrétní oznámení vždy zaplatit. To oznámení nebude mít trvalou platnost, bude mít nějakou platnost omezenou a ty částky samozřejmě se budou postupně skládat. A já jsem přesvědčen, že občané na základě těchto povinností budou zbytečně doplácet, když dnes systém občanských průkazů podle mého názoru funguje docela dobře a jsou zde jen drobné problémy, které je možné řešit stávající legislativou.
Tolik tedy ode mne, má výhrada. Jak ale říkám, výhrada se netýká této novely, týká se celého systému. Myslím, že z hlediska této novely si ona zaslouží to, aby postoupila do druhého čtení, aby o ní bylo diskutováno ve výborech. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane poslanče. Zeptám se na faktické poznámky. Pan poslanec Petr Skokan - faktická poznámka mi tady svítí. Nikoliv. Pan kolega Jaroslav Plachý? Tak asi také ne.
Můžeme pokračovat v obecné rozpravě. Pan poslanec David Šeich. Prosím o vaše slovo.
Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vyslovil pár vět mírné skepse k tomuto návrhu zákona a současně ujištění, že jsem připraven návrh nebojkotovat, netorpédovat nějakým fatálním způsobem, pouze upozornit na ty věci, které myslím v něm mohou být skryty.
Nemohu se ubránit mírnému dojmu v tom, že je to zákon, který je do určité míry pro skupinu vyvolených. A v tomto případě jsou to banky. A obecně, mému pohledu na svět odpovídá taková představa, že zákony mají být činěny univerzálně, to znamená mají mít všeobecnou platnost a mají se vztahovat na všechny subjekty ve stejném zřeteli, ve stejné rovině a ve stejné rovnováze. Čili je to do značné míry z mého pohledu návrh, který je pro určitou vyvolenou skupinu - v tomto případě banky.
A mému pohledu liberála odpovídají pouze dva pohledy na svět. Ten jeden říká, že to mají být orgány státní správy. Takovému pohledu rozumím. Stát a státní správa může být tím jediným autorizovaným k vydávání těchto svým způsobem veřejně právně vynutitelných informací. A druhý pohled na svět je takový, že v liberálním světě by to mohl být každý, kdo splní určitou laťku, čili každý, kdo překročí určitou hranici, zajistí určitý standard, určitou kvalitu, je schopen verifikovaným a bezpečným způsobem zajistit určitou množinu informací. Tak každý takový může vstoupit do tohoto systému.
Uznávám ale samozřejmě to, že už do původního návrhu se dostaly věci, které úplně systémové nebyly. A to jsou Česká pošta a Hospodářská komora. Hospodářská komora? Česká pošta je alespoň vlastněna státem. Hospodářská komora v původním návrhu získala určité specifické privilegium, které asi nejde nějak logicky zdůvodnit, ale prostě získala. A samozřejmě pak i otázka, proč by to neměla být i Agrární komora, proč by to neměly být některé jiné zaměstnanecké svazy, je na místě.
A opakuji, tomu mému liberálnímu pohledu na svět odpovídají pouze dvě cesty. Jedna je: Pouze státní správa je autorizována vydávat takovéto veřejněprávní informace. Anebo: Každý, kdo splní určitou laťku. Čili mám určitý problém s tím, říci, že Hospodářská komora a Česká pošta a banky jsou těmi, kdo takové informace mohou vydávat, a ty ostatní subjekty - zájmové, profesní, neziskové či komerční - takovéto právo nemají.
Říkám, jsem připraven netorpédovat návrh nějakým fatálním způsobem. Myslím, že si zaslouží postoupit do projednávání ve druhém čtení, ale upozorňuji i na to, že ze samotné textace zákona není ani zřejmé, zdali se jedná skutečně o banky, nebo i stavební spořitelny. Až z důvodové zprávy se dočteme, že se jedná i o stavební spořitelny. Ale ze samotné textace toho prvotního paragrafového znění ta věc není jistá - jestli se jedná i o pojišťovny. Čili to selektivní prizma v zákoně - zákon pro určitou skupinu vyvolených, která byla zvolena, v této chvíli byly zvoleny banky - tam nemohu necítit. A mému pohledu na svět takový selektivní způsob legislativního procesu neodpovídá. Ale určitě přeji kolegům, aby dokázali tyto věci zdůvodnit a vysvětlit.
Děkuji. ***