(16.10 hodin)
Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Žádný problém. Písemnou odpověď, jistě vyčerpávající, poskytneme.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Jan Bureš na ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bureš: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vážený pane ministře, především v poslední době se v tisku i odborné veřejnosti objevují informace, nebo lépe řečeno zvěsti o záměru Ministerstva zdravotnictví omezit lázeňskou péči. Dovoluji si vás jako poslanec Karlovarského kraje, tedy regionu, kde lázeňství hraje významnou úlohu v zaměstnanosti i ekonomice, v této věci interpelovat.
Nemám žádné informace o tom, že by obor lázeňství ruinoval systém solidárního zdravotního pojištění. Naopak, všechna data hovoří o postupném snižování nákladů na lázeňskou péči. Statistiky říkají, že celkový počet pacientů všech věkových kategorií přijatých k léčení v lázních na náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2009 činil necelých 90 % ve srovnání s počtem těchto pacientů v roce 2005. Podíl těchto pacientů v rámci veřejného zdravotního pojištění na celkovém počtu pacientů v lázních činil v roce 2005 44 % a v roce 2009 už to bylo jen necelých 33 %.
Pane ministře, regulace v oboru lázeňství se jeví jako účinná a funkční. Máme zde systém revizních a posudkových lékařů a mám pocit, že minimálně Všeobecná zdravotní pojišťovna si regulaci a ověření oprávněnosti čerpání lázeňské péče umí dobře ohlídat. Pokud je šuškanda kolem lázeňství pravdivá a záměrem je omezit lázeňskou péči na polovinu, tak skutečně zdravotní pojištění na lázeňské péči ušetří zhruba 1 mld. Na druhé straně ale vydá více za rehabilitaci v místě bydliště a za spotřebu léků. Současně přijde o zdravotní pojištění od zaměstnavatele a zaměstnanců lázní, kteří přišli o místo. V současnosti pracuje přímo v lázeňství více než 10 tisíc lidí. Nejméně jedna šestina z nich tímto opatřením přijde o práci. Oproti 3 tisícům korun za jednoho z nich bude od státu dostávat zdravotní pojišťovna 790 korun. Podle studie Vysoké školy ekonomické však o místo nepřijdou jen zaměstnanci léčebných lázní, nýbrž i zaměstnanci v sekundární a terciární sféře v lázeňských oblastech. I po těchto propočtech bude toto opatření pro zdravotní pojištění pozitivní. Pro státní rozpočet však rozhodně pozitivní nebude.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, omlouvám se, že vás přerušuji, pouze vám už uplynul váš čas, tak to, prosím, zkraťte.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Položím otázky. Ptám se, jaké je vaše zadání pro změny v poskytování lázeňské péče. Jakých cílů má touto změnou býti dosaženo vyjma úspor? Kdo a jakou metodou zkoumá dopad vámi připravovaných, případně připravovaných změn na pacienty na lázeňská zařízení a na zaměstnanost v tomto oboru a v oborech na lázeňství navázaných? A co je tedy tou připravovanou změnou a co se touto změnou docílí? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předávám slovo ministru zdravotnictví panu Hegerovi.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče Bureši, děkuji vám za vaši interpelaci a dotazy. Já se je pokusím postupně zodpovědět.
Pokud se týká poskytování lázeňské péče, připravuje ministerstvo skutečně určitou revizi rozsahu komplexní lázeňské péče, která je poskytována toho času asi 67 tisícům pacientů v republice. Komplexní lázeňská péče znamená plnou úhradu za pobyt i léčbu pacienta z prostředků zdravotního pojištění. Je potom poskytována také péče příspěvková, kde je úhrada zhruba na den asi poloviční. Celá věc je regulována vyhláškou, která je přílohou zákona 48 o všeobecném zdravotním pojištění.
Věc, proč chceme vyhlášku revidovat, má dvě příčiny. Je to jednak medicínská záležitost. Vyhláška existuje odnepaměti a existovala minimálně posledních 50 let a byla vždycky pravidelně revidována tak, jak se měnily techniky v lázeňství, jak se měnily techniky v medicíně. Já bych jenom připomněl velký průlom například ve vnitrobřišních operacích, které se dnes provádějí převážně laparoskopickou metodou, a ti pacienti jsou v daleko lepším stavu, když opouštějí nemocnici, a jejich potřeba rehabilitace a doléčování se snížila z jednoho až dvou měsíců na několik málo týdnů. Takže revize má svůj důvod medicínský a indikační, protože veřejné zdravotní pojištění je zde proto, aby hradilo léčbu.
Samozřejmě lázně mají velký význam rekondiční. Také tam jezdí řada samoplátců za těmito účely a nepochybně to jejich zdraví a prevenci prospívá, ale jsou lidé, kteří za rekondicí jezdí na hory, za sportem nebo třeba tráví jenom kulturní zážitky a také jim to prospívá.
Na druhou stranu musím dát za pravdu, že starost o lázeňskou péči má i finanční stránku věci, protože objem peněz, který jde do lázeňství, je něco okolo 4 mld, a přestože mírně klesal, tak je celkem stabilní a zdravotnictví stojí před úkolem hledat všechny prostředky, které lze v poskytování zdravotní péče z veřejného pojištění ušetřit racionálně. Zadání není z důvodů finančních, ale je opravdu z důvodů medicínských. My, a zvláště v naší tradici v naší zemi, nemáme zájem lázeňské pobyty likvidovat, jenom prostě chceme, aby opravdu se dostalo komplexní péče lidem, kteří ji ze zdravotních důvodů potřebují. Já nepochybuji o tom, a samozřejmě jsem se zástupci lázní jako měst i jako poskytovatelů péče opakovaně jednal a jsem si vědom toho, že lázně jsou do značné míry v oblastech, kde panuje dost velká nezaměstnanost a jsou zde i sociální rizika.
Takže my jsme připraveni lázeňskou vyhlášku dát k analýze finanční, dát k analýze dopadů těm lidem, kteří se lázeňstvím zabývají, a ke kalkulaci toho, jaké by to mělo dopady na zaměstnanost v daných místech a jaké by to mělo sekundární dopady kromě přínosů a úspor, a pak celou věc předložíme vládě k posouzení. Ale v každém případě se nemohu zbavit své povinnosti starat se o rozpočet veřejného zdravotního pojištění a hledat v něm všechny rezervy. A pokud rezervy najdeme a bude to v kontradikci s ostatními náklady, bude muset rozhodnout vláda. Ale samozřejmě veřejné zdravotní pojištění je tady především na to, aby hradilo potřeby zdraví a potřeby na péči, nikoliv sociální dopady nebo nějaké další kompenzace v oblasti zaměstnanosti, pro které by vláda potom měla diskutovat i jiná opatření.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Bude chtít někdo položit doplňující otázku? Pan poslanec asi nikoliv.
Další interpelující je pan poslanec Jeroným Tejc, který interpeluje pana ministra Jana Kubiceho, který ovšem je omluven z dnešního odpoledního jednání. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, mě velmi mrzí, že tady za sebou nevidím pana ministra vnitra Kubiceho, protože mi připadá skoro až neuvěřitelné, že se nejenže neúčastní dnešních ústních interpelací, ale především v úterý při projednání hlasování o nedůvěře vládě dokonce ani jednou nevystoupil. Já jsem očekával, že pan ministr Kubice, když nevystoupil včera, bude přítomen dnes, aby nás mohl seznámit se svou koncepcí. ***