(15.10 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, žádný politik není rád, když musí provádět politiku, na základě které spoří ve státním rozpočtu a škrtá ve výdajích státního rozpočtu, resp. veřejných rozpočtů. Určitě je příjemnější způsob dělání politiky, když se tyto kroky nemusí dělat. Určitě je příjemnější způsob dělání politiky, když naopak se může více vydávat na výdajové straně státního rozpočtu. Ano, je to příjemnější způsob politiky. A bezesporu někdo by tento způsob politiky vyznával. Je to však současně ve stávající situaci nejenom našich veřejných financí, ale v rámci celé Evropské unie politika, která je sice možná především pro toho politika a dočasně i pro daňové poplatníky příjemná, nicméně politika krajně nezodpovědná. A tato vláda si vědomě stanovila jako způsob politiky to, že bude především dělat zodpovědnou politiku bez ohledu na to, že ta politika je někdy nepříjemná a nepopulární.
Kroky, které vedou k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu, provádějí v současné době prakticky všechny vlády Evropské unie, a to bez ohledu na to, zda jsou levicové, nebo pravicové. Pokud se podíváte na kroky, které v úsporné politice z hlediska škrtání sociálních výdajů, zmrazování, nebo dokonce snižování důchodů, snižování platů ve veřejném sektoru, které, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, dělají vaši socialističtí kolegové např. v Řecku, Portugalsku nebo ve Španělsku, zjistíte, že se příliš neliší od kroků, které dělá vláda České republiky. Já si dokonce troufám říct, že pro vás je, ano, poměrně snadným politickým luxusem provádět tuto kritiku za situace, kdy jste v opozici, protože za situace, kdy byste nesli vládní odpovědnost, by se vaše kroky příliš od kroků, které dělá vláda České republiky ve stávajícím složení, nelišily. Také byste museli spořit, také byste museli škrtat, mj. i na sociálních, mandatorních výdajích a na sociálních dávkách, tak jako škrtají socialisty vedené vlády v Řecku, Portugalsku, Španělsku, ale i v dalších zemích Evropské unie.
Ano, já jsem si vědom, že řada těchto kroků je nepopulární, že řada těchto kroků není oblíbená. Nicméně pokud by si vláda České republiky nepočínala zodpovědně, dopady neřešení veřejných financí - např. dopady toho, že by Česká republika ztratila kredibilitu na finančních trzích, v důsledcích čeho by rostla riziková přirážka na českých státních dluhopisech, a tím pádem dluhová služba, a tím pádem výdajová strana státního rozpočtu - dopady tohoto negativního vývoje právě na sociální skupiny, o kterých vy jste mluvil, jsou v případě, že se potom musí velmi rychle zatáhnout za ruční brzdu veřejných financí na výdajové straně státního rozpočtu, daleko nejdramatičtější. Zkušenosti z Evropy jednoznačně ukazují, že v zemích, které ignorovaly problém svých veřejných financí a musely potom provádět velmi rychlá opatření, velmi často pod vnějším tlakem např. Mezinárodního měnového fondu nebo Evropské unie, právě tato opatření dopadla řekl bych nejdrtivěji, nejobtížněji, nejdramatičtěji právě např. na nízkopříjmové skupiny, na rodiny s dětmi, na důchodce apod. Naopak pokud se vláda chová rozpočtově zodpovědně, je to ve prospěch lidí této země.
Uvedu to na konkrétním příkladu. V loňském roce zaplatila Česká republika díky tomu, že česká vláda měla kredibilitu na finančních trzích, na dluhové službě o téměř 8 mld. korun méně než v roce 2009, a dokonce téměř o 3 mld. korun méně než v roce 2008. Dokonce v loňském roce právě díky tomu, že hned po sestavení vlády a po hlasování o důvěře ratingové agentury zlepšily výhled ratingu České republiky na pozitivní nebo nadále držely neutrální, čili nejen že nedošlo k ohrožení ratingu, ale ani výhledu tohoto ratingu, tak Česká republika -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane premiére, musím vás také upozornit na čas.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Poslední věta, ano, pan poslanec také mírně přetáhl - tak Česká republika zaplatila na dluhové službě v loňském roce o 17 mld. korun méně, než bylo rozpočtováno. Těchto 17 mld. korun nebylo vyvezeno zahraničním kapitálovým skupinám, ale zůstalo v této zemi ve prospěch občanů České republiky. (Potlesk jednoho poslance zprava.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám. Pan poslanec bude chtít ještě položit doplňující otázku? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Váňa: Tak, po bouřlivém potlesku musím říct, pane premiére, že ty země se nacházely ve zcela jiné fiskální situaci než naše země. Já jenom chci říct - a vy jste tady ve Sněmovně působil - že to byla vaše vláda vaší ODS, vaše předchůdkyně, vaše rodná sestra, která snížila daně nejbohatším, a tím ošidila příjmy státního rozpočtu ročně o 90 mld. korun. A samo sebou ty peníze dnes chybějí. A dnes je budeme tahat z kapes, peněženek obyčejných prostých lidí. A to není pěkné. Já si myslím, že vy když jdete spát, než usnete, že vám to taky musí být líto, ale vy nám to jenom nechcete přiznat! (S velkým důrazem. Potlesk několika poslanců zleva.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Slovo ještě má pan premiér.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, myšlenka, že pan poslanec Váňa ví, na co myslím, než usnu (úsměv v sále), přiznám se, mě docela zaujala. I když na druhou stranu, já usínám v ložnici. Představa, že tam u toho je pan poslanec Váňa, ta už mě vůbec neláká. (Smích v sále.) Takže já doufám, že to byla jen určitá nadsázka a že tím chtěl pan poslanec Váňa jenom jaksi epitaficky zakončit svůj projev.
Musím tady vyjádřit nesouhlas s jeho prvním tvrzením, z jeho dodatkové otázky, že fiskální situace těchto zemí byla jiná. V případě Řecka to platí. Řecko bylo dlouhodobě v problémech, byl to notorický dlužič, notorický neplnič maastrichtských kritérií, notorický falzifikátor statistik apod. To ano. Na druhé straně ale jsou tady země, které také prakticky prošly státním bankrotem, resp. jím byly ohroženy, a ty byly v jiné fiskální situaci. Španělsko nebo Irsko dlouhodobě měly mírně přebytkové rozpočty. Přesto nevydržely nápor finančních trhů a prošly v podstatě dramatickým vývojem, který v mnoha ohledech, např. v případě Irska, vedl prakticky ke státnímu bankrotu.
Chtěl bych připomenout, že další členská země Evropské unie, která prošla dramatickým vývojem ve škrtání výdajů a ve vývoji veřejných financí, Lotyšsko, v době, kdy upadla do rozpočtové krize, byl její celkový veřejný dluh pouze 15 % hrubého domácího produktu a Lotyšsko v podstatě do té doby mělo mírně přebytkové rozpočty. Čili ztráta kredibility na finančních trzích a spirálovitý vývoj ženoucí zemi do krize veřejných financí může přijít velmi rychle, může přijít neočekávaně, může přijít do značné míry jako úder z čistého nebe. Já bych tedy tuto věc nepodceňoval, a naopak bych ocenil ty vlády, které dělají odpovědnou rozpočtovou politiku.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Bebarová-Rujbrová. Prosím, pane poslanče. ***