(11.50 hodin)
(pokračuje Vondra)
Ministerstvo financí předložilo vládě závěrečnou zprávu o financování předsednictví bez výhrad, tedy neshledalo v rámci finančního zajištění předsednictví žádné pochybení. Fischerova vláda tuto zprávu schválila 29. dubna 2010. A jak už jsem říkal, probíhá vyšetřování. Takže bych byl rád, kdyby už konečně skončilo mlžení, aby skončila praxe, kdy se najednou objeví rádoby skandální odhalení nového dokumentu, když je snadno doložitelné, že tentýž dokument visí na webu Úřadu vlády už dva měsíce.
Pojďme místo toho do věcné roviny. Co z fakturovaných prací dodavatel nedodal? Které ceny byly oprávněné vyšší oproti smlouvě? Které ceny ve smlouvě byly moc vysoké? Nebo které práce a služby vůbec nebyly potřeba?
Těším se, až se tato debata konečně po dvou měsících dostane do věcné roviny. Celý ten případ je zdokladován. Stovky faktur, k nim nabídky, potvrzení nabídek, objednávky, předávací protokoly. Celkem tisíce stran dokumentů, z nichž jasně vyplývá, jaké plnění stát za cenu, kterou zaplatil, získal.
A nyní závěrem, co se mé role v této kauze týče. Vícekrát jsem řekl, že se nezříkám politické odpovědnosti za výsledek českého předsednictví, a to včetně jeho ekonomické stránky. Když jsem uváděl, že jsem nebyl informován o výběru dodavatele technického zařízení a o smlouvě s ním, měl jsem na mysli detaily procesu výběru, vlastní vyjednávání a text smlouvy. Celkový přehled přes tyto věci jsem samozřejmě měl a ke spoluodpovědnosti za výsledek se hlásím. Detaily a odborné záležitosti jsem samozřejmě neřešil, a protože jsem měl důvěru v lidi, kteří tyto věci měli na starost, problémy jsem jako manažer se zabýval tehdy, když mně byly předloženy k řešení.
Mrzí mě, že vznikl dojem, že se snažím ze své odpovědnosti vyvléci, a je mi líto, že se mi dřív nepodařilo lépe vysvětlit svou roli. A těm z vás, kteří měli logicky potíže při vysvětlování pochopitelných otázek ze strany české veřejnosti, se z tohoto místa omlouvám. A také ještě jednou opakuji - reformy na Ministerstvu obrany budou pokračovat.
Vážené dámy, vážení pánové, tady nejde jenom o mne. Jde o samotnou podstatu transparentní a férové politiky, kterou se tato vláda snaží prosazovat. Doufám, že mé vystoupení k tomuto pojetí politiky aspoň trochu přispělo. (Sporý potlesk ve středu sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi Vondrovi. Prosím nyní o slovo dalšího z přihlášených, pana předsedu poslaneckého klubu ČSSD Bohuslava Sobotku. Dále je zde přihláška pana místopředsedy Sněmovny Zaorálka a poté přihláška předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegové, kolegyně, vážená vládo, jak se zdá, tak jsme se přece jenom alespoň trochu pohnuli z místa. Já bych chtěl připomenout, že jsme jako sociální demokraté opakovaně požadovali zařadit na program této schůze Poslanecké sněmovny a minulých schůzí Poslanecké sněmovny dvě vážné kauzy, které se odehrály v působnosti minulé vlády a této vlády. Personální spojkou těchto závažných kauz je shodou okolností právě ministr obrany Alexandr Vondra, který před malou chvílí tady v Poslanecké sněmovně vystoupil.
Sociální demokracie se domnívá, že by Poslanecká sněmovna měla sehrávat kontrolní roli vůči vládě. A v takovýchto mimořádných kauzách, jako je kauza České televize nebo ProMoPro, by měla sehrávat tuto kontrolní roli napříč politickým spektrem. Navzdory standardnímu rozdělení mezi vládu a opozici. Prostě podle našeho názoru se Poslanecká sněmovna nemůže zbavit své kontrolní role, kterou má z ústavy vůči vládě. A jestliže vláda selže, jestliže některá struktura vlády selže, pak je povinností všech poslanců a poslankyň, aby se tím Poslanecká sněmovna zabývala. Není možné, abychom před těmi věcmi zavírali oči, abychom se tvářili, že se vlastně nic neděje, a nechávali ty věci vyšumět do ztracena, jako by se vlastně vůbec nic nestalo.
Mě mrzí, že to vystoupení, které jsme tady před malou chvílí zaznamenali, že k němu nedošlo dříve - možná o několik týdnů, možná o několik měsíců. Sociální demokracie opakovaně požadovala, abychom o těchto věcech na půdě Poslanecké sněmovny hovořili.
A také musím říci, že nerozumím tomu, proč pan ministr Vondra vystupoval mimo program řádné schůze Poslanecké sněmovny, protože my bychom přece za malou chvíli hlasovali o programu schůze, poté by ministr mohl vystoupit, a pak by bylo umožněno všem členům a členkám této Poslanecké sněmovny, aby mu mohli pokládat otázky a aby s ním mohli diskutovat.
To, co se zde odehrálo, je bohužel zase snaha omezit debatu na půdě Poslanecké sněmovny tak, aby vystupovat za opozici mohli jen poslanci, kteří mají přednostní právo, a to jsme celkem tři. Jenom tři poslanci tady za celou opozici v české Poslanecké sněmovně mají přednostní právo a mohou nyní hovořit ještě předtím, než se bude schvalovat program mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. Já nerozumím tomu a chtěl bych se na to pana ministra Vondry zeptat, proč své vystoupení načasoval právě tímto způsobem. Proč si ho nenechal na to, až bude schválen program mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, a neměl odvahu čelit dotazům a diskusním příspěvkům zástupců této Poslanecké sněmovny. Podle mě je to určitým způsobem jistou zbabělostí ze strany pana ministra Vondry.
My jsme jako sociální demokraté požadovali, aby na program této schůze byly zařazeny dva body. První bod se týká skandálního zásahu v České televizi, druhý bod se týká kauzy ProMoPro. Já bych se zastavil zejména u té záležitosti České televize a kolega Zaorálek, který je tím druhým opozičním poslancem z řad sociální demokracie, který má přednostní právo, bude hovořit spíše k té kauze, která je mnohem složitější, ke kauze ProMoPro.
Já jsem přesvědčen o tom, že to, co se stalo v České televizi, není jenom věc selhání jedné ozbrojené složky, v tomto případě Vojenské policie. Myslím si, že jako poslanci a poslankyně si musíme klást jasnou otázku, jestli náhodou nedochází k takovému rozkladu státní správy a veřejného sektoru, že už vláda není schopná korigovat a kontrolovat chování ozbrojených složek, jako je Vojenská policie.
Já si myslím, že po několika dnech od toho okamžiku, kdy se odehrála kauza v České televizi, tak po několika dnech je absolutně zřejmé, že zásah Vojenské policie byl nepřiměřený, byl neadekvátní, byl neprofesionální, že ten zásah v České televizi byl zcela nesmyslný. Po několika dnech musela Vojenská policie vrátit veškeré zabavené dokumenty České televizi a bylo konstatováno, že po tomto zásahu nebyl nalezen jediný dokument v České televizi, který by mohl sloužit pro příslušné trestní řízení.
Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že takovéto chování ze strany vládní ozbrojené složky je absolutně nepřípustné. Od roku 1989, od obnovení demokracie v naší zemi, nedošlo k takovémuto excesu ozbrojené složky.
Je tady celá řada otázek, které nebyly zodpovězeny. Nebyly zodpovězeny ani na jednání příslušného výboru Poslanecké sněmovny. Kdo přesně zásah nařídil? Kdo přesně rozhodl o této jeho neadekvátní formě? Zda byly využity všechny prostředky k tomu, aby si policie obstarala důkazy jiným způsobem? ***