(10.20 hodin)
(pokračuje Michalík)
Čili moje stanovisko je to, že je to zákon, který vychází vstříc evropským požadavkům, je to zákon, který zřejmě by stejně v jednu dobu přišel na řadu, tudíž pusťme ho do druhého čtení a v něm se pokusme pořešit problémy, které jsem tady naznačoval, které by mohly vylepšit určité prvky při prodeji státní půdy tuzemským nájemcům. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku pana poslance Josefa Šenfelda, takže ho prosím, aby vystoupil.
Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážení kolegové, já bych chtěl říct a zopakovat, co tady bylo řečeno, že novela devizového zákona má umožnit prodej zemědělské půdy cizincům. Vím, že desítky tisíc hektarů české půdy však již dnes vlastní zahraniční právnické osoby, které mají v ČR sídlo. Také vím, že v mnoha případech zahraniční vlastníci mají právně ošetřeny nákupy zemědělské půdy přes tzv. bílé koně. Pan ministr tady o tom hovořil.
Ale já se chci i vzhledem k proklamacím vládní koalice o podpoře českých zemědělců zeptat pana premiéra a pana ministra zemědělství, jaká opatření byla učiněna, aby do budoucna česká zemědělská půda byla prodávána pouze aktivně hospodařícím českým zemědělcům. Agrární komora v červenci roku 2010 vyjádřila stanovisko, že nesouhlasí s předkládaným návrhem úpravy v § 17 odst. 2 devizového zákona, kterým by od 1. května 2011 mělo být ukončeno přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů. Agrární komora žádala o zachování dočasného omezení pro nabývání tuzemských nemovitostí u zemědělské půdy a lesů. Agrární komora žádala, aby ČR požádala o prodloužení stávající výjimky, to znamená zákazu přímého prodeje zemědělské půdy a lesů cizincům, o další tři roky, což legislativa umožňuje.
Ptám se tedy, proč vláda ČR nevyjednala prodloužení zákazu prodeje u EU i po květnu 2011, když tak učinily vlády jiných zemí. Předem děkuji za odpovědi a za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, prosím, probíhá rozprava. Ptám se, kdo dál se do ní hlásí. Paní poslankyně Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Já jsem čekala, že se někdo ujme té odpovědi, která je poměrně důležitá podle mého názoru, aby nám vláda vysvětlila, proč se nezachovala tak jako jiné státy, které tuto možnost měly.
Nicméně chtěla jsem se zeptat zcela konkrétně. V § 17, kde se tato možnost otevírá, se otevírá všem státům, to znamená nejenom občanům zemí EU, ale i ze zemí třetích. A proč tedy toho nevyužíváme, že EU nám dává právo to otevřít pouze občanům ze zemí EU, proč to tedy otevíráme ještě navíc i tam, kde bychom možná se měli zachovat jinak. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Pan ministr Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já se pokusím odpovědět. Protože v tom nevidíme sebemenší ekonomický smysl. Já jsem tady hovořil, že teď, je-li to uzavřeno všem, tedy v zákoně uzavřeno všem, tedy i občanům EU, existují minimálně dva naprosto bezpečné procesy, jak se tento zákon dá obcházet a je obcházen, ať už se to týká osob, které jsou z EU, nebo jsou z třetího světa. Já nevidím velký smysl v úpravě, která řekne: dobře, tak holt z EU mohou napřímo a ti ze třetího světa to dál musí obcházet. Myslím si, že na tomto přístupu by vydělali pouze ti panem poslancem Šenfeldem zmiňovaní bílí koně. ČR ani její zemědělství by na tom v žádném případě vydělat nemohly.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, nyní vidím paní poslankyni Konečnou a pak pan poslanec Skopal. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji panu ministrovi za odpověď, ale mě trošku vyděsila. Pokud mi ministr financí řekne, že ví, že se obchází zákon, evidentně se obchází poměrně dlouho a nic s tím nedělá, tak potom se ptám, proč tady ty zákony schvalujeme. Asi je těchto zákonů víc, kde se obchází, a je evidentní, že to ve vládě nikoho, ale nikoho nezajímá! (Potlesk KSČM a některých poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Skopal.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Je vidět, že tento zákon doopravdy bude prodiskutováván více. Já si myslím, že je dobře, když bude projednáván ve výborech. Já samozřejmě požádám, aby tento zákon byl přidělen i zemědělskému výboru, protože doopravdy vlastnictví půdy je zásadní věcí, která se týká zemědělství, a myslím si, že bude dostatečný prostor ve výborech toto projednat, a proto i sociální demokracie doporučuje postoupit tento zákon do druhého čtení, tak aby diskuse mohla proběhnout, ale ve výborech. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Ještě pan poslanec Braný.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážená vládo, já jenom, když tady kolega Skopal říkal, že zemědělský výbor by to projednal, tak já bych to přivítal, protože samozřejmě jsou tu názory zejména dvojího rázu - jak uváděl pan ministr, jak se to dá dnes realizovat z hlediska nákupu půdy, a druhý je, že to uvolnění bude spouštět nějaký problém. A mě by zajímalo, i když to bude zejména projednávat potom zemědělský výbor - probleskla zpráva, pak bylo ticho, že na Ministerstvu zemědělství v loňském roce v březnu byl zpracováván materiál, který právě zkoumal dopady toho, když bude uvolnění nákupu zemědělské půdy od května tohoto roku, ale nebyl nikdy zveřejněn. Tak jestli dospěl k tomu, co říká pan ministr financí, anebo jsou tam jiné závěry. Bylo by dobré se k tomuto materiálu vrátit, který byl s velkou pravděpodobností i dotažen do konce. To je jedna poznámka.
A v té době, když se připravoval, tak bylo známo, že Ficova vláda a současná slovenská vláda vlastně pracovala na té výjimce též. A jak už tu bylo řečeno, jestli by pan ministr nám řekl, jak jsme to složitě, vždycky něco za něco, vyjednávali v přístupových omezeních do května tohoto roku. De facto to mají všechny země a rozhodnutí Komise z 20. prosince minulého roku, které Maďarsku prodlužuje o tři roky, a Slovensko je též v tomto režimu, tak v podstatě se odvolává na to, že všem se může podle článku 63-66 o ty tři roky maximálně to uvolnit. A diskuse o tom, jestli zemědělci budou za tři roky mít více na to, aby si půdu kupovali, je velmi složitá, protože průměrná cena, zatím aspoň, co je dostupné, tak u nás je to 2375 eur za hektar, Slovensko je 1210, Polsko má více - 2700 atd. Já bych mohl pokračovat. Takže i třeba Maďarsko, které má více, tak se nebálo prodloužení výjimky, protože tady půjde o to, co říká pan ministr, že to někteří tzv. koupili, aby nás obelstili, tak na tom přestanou hospodařit. Například můžou přestat hospodařit. A teď už můžou kupovat půdu všichni a můžou ji klidně nechat, i když samozřejmě jsou tam i jiné zákonné normy, ale nechat ležet ladem. Z hlediska fondu, jaké jsou volné prostředky, když budu hovořit o státu, tak je zhruba 100 tis. hektarů ještě možné nakoupit od státu. A potom by se jednalo asi o nákupy mezi subjekty už soukromými, takže asi by to bylo v nějakém jiném režimu. Ale na to asi odpovídá zpráva, co zpracovávalo v březnu ministerstvo. ***