(14.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, bude vám odpovězeno písemně. Můžete přednést další svoji interpelaci, prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný premiére, v posledních dnech se opět dostala na přetřes otázka zavedení školného na veřejných vysokých školách. I když pomineme sociální aspekt celé věci a podíváme se na věc čistě racionálně, zjistíme, že školné na jiných než soukromých vysokých školách nejen že není třeba, ale je dokonce na škodu. Zatímco soukromá vysoká škola je většinou zakládána za účelem zisku, a budiž jí to přáno, veřejná vysoká škola slouží zcela jiným účelům. Zatímco klientem soukromé školy je samotný student, který poptává v lepším případě skutečné vzdělání, v horším formální status, klientem veřejné vysoké školy je daňový poplatník, který si kupuje tvorbu pozitivních veřejných externalit. Otázkou zůstává pouze to, jak efektivní školství je stát schopen svým daňovým poplatníkům zajistit a jaká část populace by měla na veřejnou vysokou školu dosáhnout.
Zavedení školného povede pouze k prohloubení již tak velké motivace škol udržet si každého, byť třeba špatného studenta co možná nejdéle, a navíc povede k ještě většímu odlivu uchazečů o obtížné přírodovědné a technické obory, neboť školné jim prodraží případný neúspěch. Právě tyto obory ale budou klíčové pro budoucí konkurenceschopnost naší země. Studenti budou raději volit školy méně náročné, kde budou mít větší jistotu, že školu dokončí. Paradoxně na rozdíl od trhu, kde poptávka při stejné ceně s kvalitou poptávaného zboží roste, u vzdělání je to přesně naopak. Kvalitní vzdělání totiž znamená kladení vysokých nároků na čas, dovednosti a intelekt poptávajícího. Samotná cena pak není tím jediným, co hraje při rozhodování roli. Kolegové poslanci, kteří učili nebo učí na technických vysokých školách, to jistě potvrdí.
Nebylo by, pane premiére, lepší provést změnu financování veřejných vysokých škol tak, aby odráželo více kvalitu a méně kvantitu? Proč nezavést hodnocení na základě uplatnění absolventů na trhu práce nebo na základě vědeckých a publikačních výsledků školy? Budu rád, když se ještě jednou spolu s námi zamyslíte nad úlohou veřejného vysokého školství v moderní společnosti. Děkuji vám za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Já také děkuji a dávám prostor k vaší další interpelaci.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený nepřítomný pane premiére, vláda si ve svém programovém prohlášení ze dne 4. srpna stanovila přijmout řadu reformních opatření vedoucích k modernizaci a vyšší efektivnosti zdravotního systému s tím, že je pro ni zdravotnictví priorita a nedopustí zhoršení kvality a dostupnosti péče pro občany. Hovoří také o změně systému postgraduálního vzdělávání lékařů ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními a vysokými školami. Programové prohlášení také hovoří o změně systému odměňování pracovníků ve zdravotnictví a motivace pracovníků k postgraduálnímu vzdělávání. Tyto kroky vlády ovšem v oblasti lékařských odborníků vyvolaly velkou nevoli, která již několik dní vede k hromadnému odchodu vzdělaných lékařských odborníků v rámci aktivity Děkujeme, odcházíme. Podle dostupných zdrojů v médiích je těchto výpovědí již přes 4000. Podle slov pana ministra zdravotnictví se jedná o nátlakovou akci, s tím že během dvou let nelze požadavkům lékařů a lékařských odborů z důvodu nedostatku finančních prostředků vyhovět.
Mé otázky jsou následující: Chystá se vláda dodržet sliby dané svým vlastním prohlášením o stabilizaci zdravotnictví? Jak se vláda postaví - to je má druhá otázka - k výše zmíněnému aktuálnímu problému? Třetí otázka: Jaké chystá vláda kroky ke stabilizaci stavu ve zdravotnictví? A čtvrtá: Mezi občany dochází k nervozitě ohledně dostupnosti péče po uskutečnění odchodu lékařů ze země. Chystá se vláda informovat občany ohledně jednání s lékaři, odbory a ministrem zdravotnictví?
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane premiér vám odpoví písemně do 30 dnů. Dávám prostor pro vaši další interpelaci.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný premiére, chci hovořit, ostatně jako jeden z mých kolegů zde, k veřejné zakázce na odstranění starých ekologických zátěží. Podle veřejně dostupných informací je známo, že tato veřejná zakázka byla sice na začátku hodnocena částkou zhruba 114 miliard jako součást všech garancí státu privatizovaným státním podnikům za sanaci ekologických škod. Tržní hodnota byla Ministerstvem životního prostředí oceněna na pouhých 26 až 32 miliard korun. Toto ohodnocení bohužel není zveřejněno. Antimonopolní úřad neumí říci, kdy rozhodne o osudu čtvrtého zájemce. Do té doby tendr stojí a nehýbou se ani sanační práce do něj zařazené. Obálky s nabídkami od uchazečů měly být otevřeny již 10. prosince. Nestalo se tak a navíc bylo jednání o této zakázce zařazeno na pokyn ministrů Drobila a Kalouska do režimu utajení. Už tím je silně ohrožena transparentnost této ohromné státní zakázky. Po posledních událostech na Ministerstvu životního prostředí to vzbuzuje velké obavy.
Jak je možné, že vláda hodlá zveřejnit analýzu skutečných nákladů na likvidaci škod až v krátkém mezidobí po otevření obálek a před rozhodnutím o vítězi? Proč nechce zveřejnit skutečnou cenu před otevřením obálek, tak aby se zabránilo možné kartelové dohodě, která neúměrně zvýší cenu za celkovou zakázku? Kde je záruka, že v případě příliš vysokých nabídnutých cen bude takto zakázka celá zrušena? Jsou vůbec nastaveny nějaké podmínky, za kterých by se tato zakázka zrušila a vypsalo nové výběrové řízení? Podle některých expertů není také zajištěna dostatečná kontrola toho, zda by vítězná firma sanaci také řádně provedla. Co s tím hodlá vláda dělat? Jak jsou nastaveny kontrolní mechanismy této zakázky?
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, bude vám odpovězeno písemně. Prosím, abyste přednesl svoji poslední interpelaci.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný premiére, můj mnohaletý spolupracovník a přítel Jiří Vyvadil se po dohodě se mnou včera obrátil prostřednictvím sociální sítě Facebook na její účastníky s dotazem, jakou interpelaci byl položili, kdyby na to měli právo, s tím že nejlepší z nich mi předloží, abych vám ji tlumočil. Přišla jedna velmi jednoduchá interpelace dvou mladých lidí, studujících, bydlících v Brně, pana Igora Červeného a jeho přítelkyně. Ta interpelace mě zaujala svou jasností a zároveň bolestností. Rád vás s ní seznámím a ve svém vlastním zájmu byste na ni měl hledat poctivou a pozitivní odpověď.
Otázka zní: Vážený pane premiére, mohl bych se vás zeptat složitými otázkami předních ekonomů ČR na nynější situaci, ale raději zvolím jednoduchou otázku malého dítěte: Jak pomůžeme rodinám s dětmi v roce 2011 z následků těžké krize, když jsme jim odejmuli peníze, potažmo mnohým z nich i práci? Lépe bych to nevyjádřil. Prosím o vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Na všechny vaše interpelace dostanete odpověď do 30 dnů. V tuto chvíli upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky k ústním interpelacím.
Mám tady teď přihlášku od Karolíny Peake.
Poslankyně Karolína Peake: Dámy a pánové, paní předsedající, prosím v tuto chvíli o 10 minut přestávky na kluby. Děkuji. V zastoupení předsedkyně klubu.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Vyhovuji požadavku místopředsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných a vyhlašuji přestávku do 15.10 hodin. ***