(15.00 hodin)
(pokračuje Hašek)
Další katastrofou, se kterou přichází vláda v tomto návrhu státního rozpočtu, je čerpání evropských fondů. Jako člověk, který reálně pracuje v regionech a pohybuje se v oblasti poskytování dotací z evropských fondů, nechápu nezájem a určitou liknavost vlády při čerpání evropských fondů. My tady hovoříme o miliardách, možná desítkách miliard korun, které vláda bere policistům, hasičům, zdravotníkům a dalším státním zaměstnancům, a přitom vláda nijak neakcelerovala růst tempa čerpání peněz z evropských fondů. Ty bohužel leží ladem a některé možná dokonce bude muset Česká republika vracet. Tyto peníze začínají propadat, český stát, regiony, naše firmy a neziskové organizace si na ně bohužel díky špatné vládní politice už do budoucna nesáhnou. Přitom jsou to v současné době ty nejlevnější peníze, které můžeme v rámci české ekonomiky na veřejné investice použít. Vláda vedle toho snižuje kofinancování.
A teď největší ostuda, boj s korupcí. Bylo to zaklínadlo všech stran před volbami do Poslanecké sněmovny. Sama tato vláda si dala do svého názvu, do svého přívlastku, vedle vlády rozpočtové odpovědnosti také to, že je vládou boje s korupcí. Jak to vypadalo v praxi, jsme viděli dnes ráno. Stačily čtyři nebo pět hodin a musel rezignovat jeden z členů vlády, protože na jeho resortu prokázala média rozsáhlou korupci. Korupci, která je možná spojena i s financováním jedné z koaličních vládních stran. Přitom ten, kdo by opravdu chtěl, může najít už fungující vzory v rámci České republiky, kde je možné, třeba v Ostravě u kolegy primátora Kainara, najít systém transparentních elektronických centrálních nákupů z veřejných peněz města, které jenom za první rok fungování snížily náklady až o 30 %. Já jsem přesvědčen, že vláda nemusí rok nebo dva složitě projednávat pravidla a hledat nové metody. Stačí takové systémy převzít a začít je uplatňovat na jednotlivých resortech. Jsme přesvědčeni, že by odhadem takováto centralizace a elektronizace zadávání veřejných zakázek mohla přinést úsporu až 20 mld. Kč. Dvacet miliard, které by znamenaly, že byste nemuseli, dámy a pánové z vládní koalice, snižovat mzdy ve veřejném sektoru, že byste nemuseli brát rodičovské příspěvky, že byste nemuseli brát lidem podporu na stavebním spoření. Pouze by stačilo, kdybyste i vaše vlastní líbivé předvolební sliby převedli do praxe.
Jsem přesvědčen, že i česká ekonomika si zaslouží, aby fungovala na principu určité, řekněme, morální ekonomiky, tedy ekonomiky, kde se nekrade. Na to téma si zvlášť po dnešku udělejte, prosím, ve vládní koalici důkladný seminář. Morální ekonomika, která by pomáhala svým firmám a pomáhala by jejich zaměstnancům. Morální ekonomika, ve které funguje sociální smír, kde se nerozevírají nůžky mezi jednotlivými společenskými a příjmovými skupinami. Morální ekonomika, kde by fungovalo spravedlivé progresivní zdanění tak, jak je tomu v celé vyspělé západní Evropě. Bohužel, nic z toho, o čem jsem hovořil, jsem v navrhovaném státním rozpočtu nenašel.
Na závěr opět připomenutí citace pana premiéra: Není to žádná náročná operace. Nevyvíjíme žádnou kreativitu a žádné přemýšlení. Je to v podstatě jen tupá účetní operace. Kreativita, přemýšlení, intelektuální výkon, ten je zatím nulový.
A právě proto, že váš výkon je nulový, dámy a pánové, nepočítejte s hlasy sociálních demokratů pro tento návrh státního rozpočtu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Martina Pecinu. Připraví se Jiří Koskuba.
Poslanec Martin Pecina: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně a kolegové, můj projev nebude tak dlouhý jako mých předřečníků. Já jsem si připravil pár faktů, ale v prvém okamžiku bych si dovolil citovat z článku, který jsem avizoval už při druhém čtení rozpočtu. Týká se toho, jakým způsobem postupovalo Irsko prakticky přesně před rokem a jakým způsobem Irsko dopadlo. Já nechci být paranoidní, ale poté, co jsem to tady avizoval ve druhém čtení, tak ten článek na tom serveru, který provozuje CzechTrade, už není, zmizel, nicméně bych si přesto dovolil z něj citovat.
Ten článek se jmenuje Irsko představilo velmi úsporný rozpočet na rok 2010: Ministr financí předložil dne 9. 12. 2009 irskému parlamentu státní rozpočet na rok 2010. Rozpočet byl očekáván s vážnými obavami z úsporných opatření a škrtů, zdaleka nejrozsáhlejších v moderní irské historii. Strukturou tak rozpočet adekvátně reaguje na celkovou hlubokou hospodářskou recesi v zemi. Ministr financí v období čtrnácti měsíců předkládá prakticky již třetí úsporný rozpočet. Hlavním motivem předloženého rozpočtu byla snaha nalézt úspory 4 mld. eur a zastavit stále rychlejší zadlužování země, s vytouženým cílem zajistit stabilizaci deficitu a pokračovat v jeho postupném snižování. Rozpočet je koncipován jako rozhodující úsporný nástroj působící v následujících oblastech - teď ty oblasti, to bude asi nejzajímavější: snížení platů státních zaměstnanců dle výše příjmů od 5 % do 15 %, snížení dětských přídavků v průměru o 10 %, snížení podpory v nezaměstnanosti o 4,1 %. Dále ve zdravotnictví bude na každou vydanou položku na recept účtován poplatek 50 centů.
Já bych se chtěl zeptat pana ministra financí, proč si myslíme, že opatření, která děláme my, která jsou velmi podobná - nechci říci, že identická, ale velmi podobná - tomu, co udělalo Irsko před rokem, když předpokládalo dvouprocentní růst a skončilo to nakonec poklesem, nevím ještě kolikaprocentním, ale v jistém okamžiku se také predikovalo, že pokles bude dvouprocentní, proč by nemělo k identickému vývoji dojít i u nás.
Já bych chtěl sdělit prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Šeichovi, v čem je problém snižování mezd u státních zaměstnanců. To není o tom, že by si naráz žili hůře. Oni se s tím jistě nějak vyrovnají. To je o tom, že každý státní zaměstnanec má jakousi část platu vázanou na obligatorní vydání, jako jsou hypotéky, splátky úvěrů, leasingy, nájemné, výdaje na elektřinu, dopravu do zaměstnání apod., a část platu, obvykle tu menší, potom utrácí - a z ní žijí ti malí podnikatelé, kteří vytvářejí pracovní místa. Jestliže jim dnes sebereme deset procent, tak první, kteří na to doplatí, budou ti malí podnikatelé, kteří od února nebo března budou mít méně zákazníků, aby je stříhali, aby jim vařili kávu, aby jim poskytovali služby. Ti lidé přestanou chodit do kin, přestanou utrácet těch deset procent, která jim dnes přebývala.
Já bych se potřeboval dozvědět, proč si pan ministr financí a vláda myslí, že nedopadneme stejně jako Irsko.
Po včerejší diskusi bych se chtěl zeptat, jestli se on ptal regulátora. Nás včera nabádal, že bychom to měli všichni udělat. Jestli se ptal regulátora, co se stane, když se tento rozpočet přijme, čili jestli se ptal České národní banky. A jestli se ptal, tak bych se chtěl zeptat, proč se jeho čísla o předpokládaném růstu liší o více než procento od odhadu České národní banky.
Já jsem ve druhém čtení navrhl pozměňující návrh, zvýšení kapitoly Ministerstva vnitra o 2 mld. Kč, z toho 1,3 mld. pro Policii České republiky a 700 mil. pro Hasičský záchranný sbor. To, co mě k tomu vedlo, nebylo snižování mezd těmto zaměstnancům. To, co mě k tomu vedlo, bylo ujištění obou generálů, jak policejního prezidenta, tak generálního ředitele Hasičského záchranného sboru o tom, že bez těchto peněz prostě tyto sbory fungovat nemohou, protože mají podhodnocené položky výdajů např. na topení, na elektrickou energii, na pohonné hmoty, a bez těchto peněz se prostě dostanou do problémů, které oni dnes neumějí řešit. Tak nám to bylo sděleno. Proto jsem si dovolil požádat o zvýšení tohoto rozpočtu. ***