(17.20 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)
Vedení Ministerstva zahraničních věcí při rozhodování, která česká centra v zahraničí bude nejméně bolestné zrušit nebo omezit jejich činnost, hodnotila nejen organizačně technické podmínky jejich činnosti, ale byl také posuzován význam aktivit českých center z hlediska naplňování obchodních a politických zájmů České republiky v daném teritoriu. Jedním z důležitých faktorů při rozhodování bylo vyhodnocení, zda tyto aktivity mohou být alespoň do určité míry zajišťovány zastupitelskými úřady či dalšími českými subjekty. V neposlední řadě byla vzata v úvahu také existence několika českých center v jedné zemi, jakož i možnost organizovat vhodné akce v sousedních zemích přímo z ústředí.
Otázka uzavření Českého centra Košice, které je umístěno v objektu bývalého Generálního konzulátu České republiky, bylo zvažováno již před čtyřmi lety, když se hlavní těžiště činnosti Českého centra na Slovensku přemístilo z Košic do Bratislavy. Rozhodnutí z ekonomických důvodů ukončit v únoru příštího roku činnost Českého centra Košice bylo přijato po důkladné analýze finanční situace všech českých center a po zvážení tohoto kroku na Slovensku. Vedení Ministerstva zahraničních věcí přitom vzalo v úvahu také skutečnost, že právě na Slovensku, na rozdíl od jiných evropských zemí kromě Německa, v současné době působí dvě česká centra.
České centrum v Bratislavě bude mít za úkol věnovat oblasti, kde nyní působí České centrum Košice, potřebnou pozornost. Ústředí českých center bude dbát na to, aby v koncepčních i konkrétních programových plánech Českého centra Bratislava se počítalo také s pořádáním akcí v Košicích a dalších částech východního Slovenska. České centrum v Bratislavě bude nadále klást důraz na organizování vlastních akcí mimo objekt zahraničního úřadu, ve kterém sídlí. Snahou českých center bude, aby hlavní aktivity, jež vzbudily pozitivní hodnocení a ohlas, dle možností pokračovaly dále. V tomto směru počítá také s podporou a spoluprací se Slovensko-českým klubem a dalšími krajanskými spolky, které působí v oblasti východního Slovenska.
V roce 2011 bude tímto opatřením získána úspora ve výši dvou milionů. Bohužel, přiznávám, že je mi velice líto uzavírání Českého centra v Košicích, nicméně je to nezbytný krok v rámci úsporných opatření. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Paroubek má ještě možnost vznést doplňující dotaz.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, pane místopředsedo, já chápu obtížnou situaci vašeho úřadu. S napětím jsem čekal až na sám závěr vašeho vystoupení, kde jsem se dozvěděl tu olbřímí sumu, kterou získáme uzavřením tohoto českého centra - dva miliony korun. No nevím, jestli je to to, co skutečně stojí za touto záležitostí. Je mi to osobně líto a nemyslím si, že to je věc, kterou je možné jen tak mávnutím odbýt.
Znova upozorňuji, že centrum v Bratislavě je excentricky z geografického hlediska umístěno v rámci Slovenska, a že pokud budou některé akce typu nájmů a budou to akce v nájmech, tak to bude také něco stát. Takže se to velice přiblíží sumě dvou milionů korun. Z tohoto hlediska to nevidím jakou moudré!
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zeptám se pana ministra, zda chce ještě reagovat na tuto doplňující otázku pana poslance Paroubka. (Min. Schwarzenberg: Tam otázka nebyla!) Pokud nechcete, v žádném případě... Dobře, končím 21. interpelaci.
Jsme u interpelace 22. Pan poslanec Jiří Paroubek ji vznáší směrem k ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi ve věci personální situace v českém zdravotnictví. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, s krajním znepokojením sleduji vývoj v českém zdravotnictví v uplynulých měsících, koneckonců dopoledne zde byla také diskuse na toto téma, zejména vaši bagatelizaci odchodu lékařů z ČR a výzvy Děkujeme, odcházíme!, kterou již podepsalo několik tisíc lékařů. Osobně mám zprávy z řady nemocnic, kde již lékaři podepsali hromadné výpovědi. Jako příklad uvedu Nemocnici v Havlíčkově Brodě, kde je zhruba 90 až 100 výpovědí z celkového počtu 130 lékařů, včetně externistů. Mohl bych uvést jednotlivě podle oddělení.
Na prvním místě v agendě vlády, potažmo ministerstva, se musí řešit urgentní záležitosti a těmi možný a bohužel připravovaný exodus českých lékařů rozhodně je. V mé interpelaci nebudu zmiňovat všechny problémy, které byly ve zdravotnictví po Listopadu, zejména v posledních čtyřech letech, pseudoreformy Tomáše Julínka ani přítomnost Rudolfa Zajace jako poradce ministra financí Kalouska. Tyto problémy mají širší charakter a nedají se shrnout v jedné interpelaci.
Jakákoliv reforma zdravotnictví je vždy komplexní složitý proces, jenž vyžaduje široký politický konsensus. Nicméně bez lékařů v nemocničních zařízeních se žádná reforma nemůže podařit. Zlepšení platů zdravotníků měly ve svých programech všechny politické strany. Prosím tedy, abyste tento předvolební závazek všech stran nynější koalice dodržel.
Jednou z možností, jak finančně chřadnoucímu zdravotnictví obstarat chybějící peníze, jsou aukce léků, kromě možností, o nichž hovořil v poslední době, v posledních týdnech, kolega Rath. Chtěl bych se zeptat, zda počítáte s uplatněním těchto aukcí. Zatím jsem slyšel jenom o aukcích materiálu, to je chvályhodné, ale domnívám se, že aukce léků, tak jak probíhají například v Dánsku, jsou značným zdrojem financí pro zdravotnictví. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci. Prosím o odpověď pana ministra Leoše Hegera.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych odpověděl na interpelaci pana poslance Paroubka č. 22 o personální situaci v českém zdravotnictví. Já bych si dovolil říci na úvod, že platová situace u lékařů není otázkou posledních čtyř měsíců. Poměr platů v roce 1995 mezi lékaři a průměrnou mzdou v ČR byl přibližně 1:1,7, resp. obráceně - 1,7 u lékařů a 1 v průměrné mzdě. Nyní je to asi 1,9 oproti průměrné mzdě u lékařů. Čili vývoj je neuspokojivý a táhne se v podstatě celých 20 let naší nové éry.
Já se velmi omlouvám všem lékařům, ale já prostě za čtyři měsíce tento dvacetiletý vývoj nejsem schopen zvrátit, i když si ho je Ministerstvo zdravotnictví vědomo a ví, že ČR je v tomto poměru průměrné mzdy a mzdy lékaře zaostávající za zeměmi, které jsou v EU vyspělé. Index se uvádí různě vysoký, i přes 3:1. V zemích, kde je nižší, jako jsou severské země, je asi 2,4:1. Já bych jenom zdůraznil, že se nejedná pouze o lékaře, ale že podobný stav je i u zdravotních sester. My jsme si vědomi neuspokojení lékařů a pokusili jsme se udělat alespoň to, co je v našich silách rychle, to znamená uvést do pořádku vzdělávání lékařů. Tam jsme udělali celou řadu opatření. Nyní je ve fázi vydání vyhláška o lékařských oborech, která výrazně usnadní vzdělávání lékařů, které je také jednou z příčin jejich hrozícího odchodu. ***