(15.30 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
Jistě víte, že část svých finančních prostředků získávají výzkumné instituce v rámci takzvané institucionální podpory nebo institucionálního financování. Tyto prostředky dostávají na základě jakéhosi hodnocení vědeckých výsledků, kterému se v poslední době říká pejorativně kafemlejnek. Říká se mu tak proto, že toto hodnocení je hodně nekvalitní, myslím si, že hodně nešťastné, a bylo už mnohokrát kritizováno. Ono totiž upřednostňuje tzv. měkké vědecké a výzkumné výsledky oproti těm výsledkům kvalitním.
Už mnohokrát bylo slibováno, že bude toto hodnocení změněno, že bude zdokonaleno. Proto se vás chci zeptat, pane premiére, jestli tomu skutečně tak nastane v nejbližší době.
Další část financování vědeckých a výzkumných institucí spočívá v takzvané účelové podpoře, účelovém financování v rámci a pomocí různých grantových agentur. Ani zde situace, co se týče efektivnosti tohoto druhu financování, není příliš uspokojivá. Mohu to dokumentovat například na případu Grantové agentury České republiky. Tam se neustále hovoří o tom, že dochází ke zlepšování metodiky výběrového řízení úspěšných projektů, ale myslím si, že mnohé indicie nasvědčují, že k tomuto zkvalitňování nedochází, že právě opačný efekt je pravdivý. Stačí jenom povrchně sledovat u Grantové agentury České republiky projekty, které jsou touto grantovou agenturou ohodnocovány a financovány pomocí grantů, a člověk narazí na různé zvláštnosti.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, váš čas, prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Ano, hned ukončím. Ukazuje se totiž, že lidé z panelů, tzv. panelisté, kteří hodnotí, získávají projekty dvakrát více než ostatní. Ukazuje se, že z pracovišť, kde jsou ti panelisté, je úspěšnost daleko vyšší.
Takže chtěl bych se, pane premiére, zeptat, jak se naloží s touto situací, která se netýká jenom Grantové agentury České republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Odpoví předseda vlády Petr Nečas.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, chtěl bych především ocenit to, že je z interpelace pana poslance Ohlídala zjevné, že nám jde o stejnou věc, to znamená o to, aby se podpora výzkumu, vývoje a inovací stala jedním ze základních generátorů hospodářského růstu této země, abychom tady měli transparentní systém odpovídající vyspělé evropské zemi a aby také z tohoto pohledu systém vědy, výzkumu a inovací byl skutečně moderním systémem dostatečně finančně zabezpečeným.
Chtěl bych tady znovu připomenout, že výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace rostou, že v příštím roce to bude 25,9 mld. korun, což je o půl miliardy korun více než v letošním roce. S tím, že převážná většina tohoto navýšení jde prostřednictvím vysokých škol na rozdíl od prostředků na letošní rok, kdy většina navýšení proti roku 2008 šla prostřednictvím Akademie věd.
Tady také chci připomenout, že česká věda a výzkum získají v příštích pěti letech i další veřejné prostředky z fondů Evropské unie na vybudování zhruba 45 výzkumných center z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Celkem se jedná o 60 miliard korun, z toho ze státního rozpočtu půjde 9 miliard korun, zbytek půjde i z dalších operačních programů. Zatímco na vybudování těchto center se státní rozpočet bude podílet 15 % a 85 % půjde z prostředků Evropské unie, náklady na činnost těchto center v letech 2013 až 2020 budou už ze dvou třetiny hrazeny z národních rozpočtových prostředků. To je mimochodem poměrně značná finanční změna a musí se projevit v rozpočtu, který určíme na výzkum, vývoj a inovace, protože toto dvoutřetinové hrazení nákladů na provoz těchto zhruba 45 nových center vybudovaných z evropských prostředků bude znamenat finanční závazek v podstatě mandatorního charakteru ve výši zhruba 2 miliard korun ročně. Takže když se podíváme na stávající rozpočet ve výši zhruba 25,4 mld. korun, tak bychom si tam museli současně, kdyby se to dělo již teď, představit, že musíme nalézt 2 miliardy na provoz pouze těchto 45 nových kapacit.
Proč to tady uvádím? Jednoznačně se ukazuje, že potřebujeme nový, efektivní model financování vědeckého výzkumu. Jsem přesvědčen, že máte naprostou pravdu v tom, že systém hodnocení vyžaduje změnu, že na jedné straně je tady extrém, který říká, že se moc hodnotit nemá nebo že se má hodnotit pouze formálně a subjektivně. Já bych označil za druhý extrém onen kafemlejnek, který málo postihuje kvalitu výsledků a spíše se zaměřuje na kvantitu, což v některých oborech může přinášet obrovský problém.
Jsem přesvědčen, že postupně by měl být jakýsi drift z financování, které je dneska institucionálního charakteru, na účelové. Že by měl být větší důraz kladen právě na ono účelové financování. Základ k tomu je samozřejmě změna hodnocení, jeho efektivní podoba. Znamená to větší objektivizaci výstupu, například neváhat použít finanční prostředky na zaplacení zahraničních hodnotitelů, kteří by mohli do značné míry eliminovat onen jev, který jste tady popsal a kterému já pracovně říkám kauza panelisté. Dostal jsem tyto informace také. Dříve jsem je slyšel a považoval jsem je za jakési staré pověsti české. Ukazuje se, že spíše než pověsti je to realita. Je to věc, kterou jsem rozhodnut potlačit. To znamená bude proveden příslušný audit, příslušné vyhodnocení a tyto praktiky, které připomínají takový prakticky jakýsi jánabráchismus ve vědeckém světě, nazval bych to scientistické já na bráchu, brána na mě - tak to prostě musí skončit.
Takže jak jsem již řekl: změna hodnocení, vypracování efektivního systému na základě západních vzorů - nevymýšlejme znovu kolo. Přechod na oborově financované vědy. Větší důraz na účelové financování a jeho upřednostnění před institucionálním financováním a především maximální transparence, aby nevznikal onen efekt panelistů a ono vědecké já na bráchu, brácha na mě. Dneska dáš grant ty mně, zítra já tobě. To je nepřijatelný způsob chování.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec Ohlídal si přeje položit doplňující otázku. Já si jen dovolím připomenout, abychom dodržovali časový limit. Tento bude jednominutový.
Poslanec Ivan Ohlídal: Ano, děkuji. Pane premiére, jsem rád, že si některé vady hodnocení našich vědeckých výsledků a ohodnocování jich potom finančně uvědomujete. Polemizoval bych s vámi snad jenom v tom, že by se mělo upřednostnit účelové financování před tím institucionálním.
Ale ještě bych položil naposledy otázku, která zní takto: Myslíte, že by bylo možné provést analýzu způsobu hodnocení výběrových řízení například v Grantové agentuře České republiky? Aby se jasně ukázalo, v čem jsou nedostatky, v čem jsou chyby, které by pak bylo možno napravit. Vy máte jistě možnost zařídit takovouto analýzu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Doplňující odpověď podá pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mohl bych být velmi stručný a říci ano. Jsem přesvědčen, že podobná analýza je nezbytná, je nezbytná mimo jiné i kvůli odhalení určitých osobních vazeb. S tímto efektem panelistů, musím říci, jsem se specificky setkal i ve své bývalé funkci ministra práce a sociálních věcí, kde jsem zjistil, že existují vědecké projekty, například financované z Ministerstva práce a sociálních věcí, které velmi často směřovaly z neznámého důvodu privilegovaným vědeckým pracovištím. A dokonce jednomu privilegovanému vědci, který samozřejmě shodou okolností, čirou náhodou, seděl ve výběrové komisi, která na tomto ministerstvu v minulosti přidělovala tyto finanční prostředky. Čili je vidět, že toto je poměrně rozšířený mechanismus, a my ho musíme stopnout, mimo jiné i právě zapojením těch evaluačních prvků se silným zapojením zahraničních odborníků. Na toto nemáme váhat vynaložit finanční prostředky. ***