(12.30 hodin)
(pokračuje Dolejš)

Pokud jde o problematiku evropské daně, zavedením evropské daně bychom posílili federální charakter evropského fiskálu, to je pravda. Ale chceme bojovat se slovy, popř. s principy? S tím, že nechceme federalizovat evropské finance, když částečně už federalizované jsou, ale víceméně nahodilým způsobem, co si kdo historicky vylobboval nebo nějakou takovou salámovou metodou. Přece minimální zastropování nepřímých daní je prvkem takové federalizace. Posílení kompetencí Evropského parlamentu je prvkem federalizace. Čili jde spíše o to si říct, jak rozsáhlá tato federalizace má být, v jakých krocích, a promyšlených krocích, má být naplňovaná. Tady na rozdíl od vlády si myslím, že myšlenka zatížit daněmi finanční sektor, a to na úrovni evropského odvodu, není zcela od věci právě s ohledem na nedávnou krizi, kdy voliči velice často říkali: nezlobte se, ale jestliže na této krizi někdo prodělá, tak to budou obyčejní lidé, a banky, které se otřepou, kterým se znacionalizují ztráty, ale nechají se privátní zisky, tak ty pojedou vesele dál. Myšlenka takto konstruované daně na evropské úrovni, když nejsme schopni se dohodnout v Čechách, není myslím zcela od věci.

Pokud jde o zfederálnění přímých daní, tam samozřejmě vnímám diskusi a také chápu, že by bylo nereálné tady teď nasazovat příliš vysokou laťku. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou opravdu velké, ale pokud jsme v dopolední části dnešního jednání tady opakovali slova "daňová konkurence" a jak ji musíme objektivně vnímat, tak upřímně řečeno právě sbližování daňové politiky na úrovni evropské federace je takovým možným řešením daňové konkurence. Bez těchto dohod bude ten závod eskalován až do absurdních poloh, a upřímně řečeno, když se podíváme do Irska, kde vidíme, jak to vítězně dotáhli až do supernízkých sazeb někde kolem 12 % a teď se samozřejmě budeme muset možná i my sbírat do čepice, tak to určitě není zcela v pořádku. Minimálně ve střednědobém horizontu téma harmonizace daňového základu by na tu evropskou půdu určitě patřila.

Specifickým a relativně novým problémem je problematika společných evropských bondů. To se objevilo v souvislosti právě s problematikou Řecka, Irska, možná výhledově Portugalska a Španělska. Nechci na ně přivolávat nic špatného. Ale v každém případě zde získat peníze vypsáním společných evropských dluhopisů, ta myšlenka tady padla. V materiálu jsou zmiňovány evropské dluhopisy v trošku jiném kontextu, že by to sloužilo k financování evropských projektů, nikoliv evropských průšvihů. Ovšem je to téma, které opět zaslouží samostatnou diskusi. Logicky ty země, které jsou úspěšné, s velkými objemy národních dluhopisů, by vnímaly evropské dluhopisy a šanci, že budou úrokově zajímavější, jako jakýsi crowding effect, to znamená, že by byly vytěsňovány z trhu. To chápu. Na druhou stranu je fakt, že na těchto dluhopisech by se v daleko větší míře měli podílet soukromí investoři, protože jinak samozřejmě tím věřitelem poslední instance je neustále stát a pak automaticky daňový poplatník.

Zkrátka těch otazníků je tady celá řada. A tím bych tedy skončil. Dnes budeme ještě detailně seznámeni s návrhem usnesení. Já už nebudu obtěžovat v podrobné rozpravě, pokud mi pan zpravodaj kývne na jednoduché řešení. Nechci konstruovat nic alternativního, pouze bych poprosil, abychom mohli vyjádřit naši vůli v hlasování tím, že o jednotlivých bodech budeme hlasovat per partes. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Zeptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Bauer, prosím.

 

Poslanec Jan Bauer: Paní předsedající, milé dámy a pánové, já nevím, jestli si pan ministr dělal nějaké poznámky nebo jestli na to mohu jenom krátce reagovat, ale připadalo by mi neslušné, když jsem ještě před mnoha týdny a měsíci vyzýval všechny, kteří mají zájem diskutovat o evropských věcech - a já si toho velice vážím, že tady předešlí dva řečníci vystoupili a nezbylo to tady pouze na předkladateli nebo na zpravodaji - tak by mi připadalo neslušné, abych tady k tomu neřekl alespoň pár poznámek. Já možná začnu úplně odzadu.

Konkurenční výhoda, to jsou věci související s daňovým dumpingem a sociálním dumpingem. Respektuji, že jsou na to rozdílné názory. Já jsem spíše zastáncem toho, že by si členské státy měly udržet určité konkurenční výhody, ať už v sociální oblasti nebo v daňové oblasti. Protože já se obráceně zeptám prostřednictvím paní předsedající kolegy Dolejše: Jak si myslíte, že má Rumunsko šanci dohnat Spolkovou republiku Německo v té ekonomické oblasti? Tím, že Německo to bude dělat tak špatně, že se propadne na horší úroveň, anebo že Rumunsko bude více pracovité a tím pádem se za rok, za dva, za pět nebo za deset let srovnají? Samozřejmě, že pravděpodobně ty chudší státy budou muset více pracovat, nicméně se domnívám, že určité částečné konkurenční výhody, které jim umožňuje i Lisabonská smlouva, ať je jakákoli, to znamená v daňové oblasti nebo sociální oblasti, že by se jich zbavovat určitě neměly. Ale je to k diskusi, neříkám, že můj názor je jediný spravedlivý a správný.

Pakt stability a růstu, sankce, finanční mechanismy, evropský rozpočet. Já bych chtěl jenom informovat, že to jsou materiály, které - a souhlasím - jsou mimořádně důležité a budou pravděpodobně předloženy na jedné z příštích schůzí prostřednictvím předsedkyně Poslanecké sněmovny přímo na plénum Poslanecké sněmovny, protože jsou to materiály, které se již objevily na půdě evropského výboru a my je pravděpodobně budeme - a jsem velice rád, že tady to přání zaznělo - předkládat na půdu Sněmovny.

Pak tady byla jenom jedna zmínka, to je spíš poopravení, že materiál je možná nepřipravený nebo že byl spíše předložen na poslední chvíli. Přiznám se, že to není úplně pravda, a chtěl bych poopravit tu informaci. My jsme předložili tento materiál v podstatě v tom nejzazším možném termínu, který byl možný, a je to zdaleka ne starý, ale velice čerstvý materiál. Chtěl bych také upozornit, že se teprve rodí diskuse o nové finanční perspektivě a že jsme zatím nic dramatického určitě nezaspali a je jisté, že ani belgické předsednictví, které končí v letošním roce, tak ani to následující maďarské a polské možná neuzavře všechny kapitoly a všechny záležitosti týkající se nové finanční perspektivy. Já neříkám, že je příliš mnoho času, ale každopádně diskuse je teprve na samotném začátku a myslím si, že jsme nic nepropásli.

Já jsem si teď zjišťoval, jestli dorazil do rozpočtového výboru tento materiál, protože součástí usnesení našeho výboru - a teď to chci zdůraznit, určitě si nehrajeme na to, že bychom měli patent na všechny agendy, které děláme, protože na tom výboru je to skutečně od Šumavy k Tatrám, od rybolovu až po finanční záležitosti, a protože je to navýsost ekonomická věc, tak jsme tento materiál postoupili rozpočtovému výboru. Takže nevím, jestli dorazil, ale každopádně by mě moc a moc mrzelo, pokud by tady nezaznělo - ale ono to prostřednictvím pana kolegy Dolejše zaznělo - i stanovisko těch, kteří se dlouhodobě daním a fiskální politice věnují. Takže to je pro dokreslení.

Zachovat čisté příjemce. Souhlasím, to si přeje úplně každý členský stát, především ti, kteří těmi čistými příjemci jsou. Diskuse není vůbec jednoduchá, protože neznám členskou zemi, která by v současné době byla čistým příjemcem, že by do budoucna ve svých vládních prioritách měla, že by se této konkurenční výhody chtěla zbavit. Takže čistými příjemci by opravdu chtěli být nejlépe úplně všichni.

A možná poslední poznámka jenom k tomu globalizačnímu fondu. Je to téma k diskusi. Nemyslím si, že to je něco, co je úplně nejlépe promyšleno. Také platí, že Česká republika se do globalizačního fondu příliš nezapojuje. Chtěl bych jen poopravit, že globalizační fond byl zřízen především pro tu náhlou nezaměstnanost, to znamená reaguje pouze na již vzniklou nezaměstnanost. Já neříkám, že to je špatně, ale každopádně to nemůže být cíl. Nemůže být cíl, aby se finanční prostředky hromadily na speciálních fondech především proto, aby se řešila nezaměstnanost. Dobré by bylo, aby se dávaly finanční prostředky na to, aby ta nezaměstnanost nevznikala.

Takže to je jenom krátká reakce, abych možná oživil diskusi nad evropskými věcmi, po kterých jsem v minulosti tak mnoho volal. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Bauerovi.Dále je přihlášen do této rozpravy pan kolega Michal Doktor.

 

Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Jak v souvislosti s projednávanou věcí, tak s bodem, který byl ukončen, tedy tím bodem předchozím, je myslím potvrzen trend a správnost rozhodnutí současného výboru pro evropské záležitosti předkládat takovéto věci k jednání pléna Poslanecké sněmovny, neb po hříchu v minulosti procházely věci, které po projednávání se staly závazným dokumentem a se zpožděním několika let Poslanecká sněmovna pak mnohdy s úžasem shledávala, že její vlastní výbor odsouhlasil věci, které jsou nemalým břemenem a jsou v rovině kategorické akceptovatelné povinnosti, a nikoliv v rovině možného dokumentu, nad nímž lze polemizovat a přijímat jej s výhradami. To je nepochybně správně. A neříkám to z pouhopouhé kolegiality, tohle je doufám trend, který se bude potvrzovat i nadále, a doufám, že těch dokumentů, které z hlediska vážnosti, nejenom z hlediska obsahu, ale především z hlediska vážnosti budou v Poslanecké sněmovně i nadále projednávány. Oceňuji a žádám, aby tak bylo postupováno nadále. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP