(9.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pokračujeme dále v rozpravě, jestli se do ní někdo hlásí. Pan premiér bude chtít reagovat, prosím. Než pan premiér dojde k pultíku, ráda bych omluvila pana poslance Jana Čechlovského od 9 do 12 hodin z důvodu pracovních povinností.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, slyšeli jsme zde velmi dlouhý, takřka castrovský projev pana poslance a hejtmana Ratha, jehož obsah se dotkl prakticky úplně všeho, čeho se dotknout mohl. Nicméně jsem rád, že na jeho poměry se snažil dokonce, což je výjimka a já ho za to chci pochválit, o neurážlivý projev. Uvidíme, zda bude v tomto pozitivním trendu pokračovat i nadále.
Pan poslanec Rath tady zmínil celou řadu věcí, které se týkají veřejné správy. Musím říci, že jeho ignorování situace veřejných rozpočtů se stalo již příslovečným. Koneckonců hospodaření jeho vlastního Středočeského kraje tomu nasvědčuje a nikoho nemůže překvapit, jak se vyvíjí rozpočet Středočeského kraje a na co všechno tam nejsou a nebudou peníze, protože ty peníze se vyházely za věci, za které prostě utraceny být neměly.
Co se týče například příspěvku na státní správu, o kterém tady mluvil pan poslanec Rath, tak bych ho rád upozornil na sémantický význam slova příspěvek. Není to úhrada státní správy, je to příspěvek na výkon přenesené působnosti státní správy. A vzhledem k tomu, že na státní správě šetří i stát, redukuje výdaje na státní správu, na její provoz, o 10 %, je naprosto fér redukovat i výdaje na přenesenou působnost státní správy.
Musím říci, že my považujeme otázku zastavení zadlužování této země za klíčovou pro její budoucnost. Kdyby sociální demokraté pokračovali nebo skutečně provedli to, co sami plánovali - tady chci připomenout především materiál Koncepce reformy veřejných financí, který byl zpracován tehdejším místopředsedou vlády a ministrem financí Bohuslavem Sobotkou -, nebyli bychom dnes v těchto problémech, ve kterých jsme. Mimochodem, v tomto koncepčním materiálu Ministerstva financí, podepsaném stávajícím úřadujícím předsedou Ministerstva financí, je uvedena i strategická teze, že je nezbytné redukovat objem platů ve veřejném sektoru. Že je nezbytné zamezit zvyšování daní. To jsou klíčové teze, kterých se bohužel sociálně demokratické vlády nedržely, a i dnes se tváří, jako kdyby je nikdy neřekly.
Nicméně je skutečností, že toto jsou teze, kterých se drží vlády prakticky napříč celou Evropou bez ohledu na to, zda jsou levicové, či pravicové. Mne by velmi zajímalo, zda by se pan poslanec a hejtman Rath stejným způsobem obrátil cestou interpelace i na své socialistické kolegy, například portugalského premiéra Sócratese, španělského premiéra Zapatera nebo řeckého premiéra Papandrea, což jsou všechno socialisté, jejichž politika v této oblasti je velmi podobná. Snižují objem platů ve veřejném sektoru. Opět o 10, někde dokonce o 20 %. Zmrazují, či dokonce snižují důchody - musím říci na rozdíl od české středopravicové vlády, která sociálně ohleduplně přes tuto tíživou ekonomickou situaci provedla valorizaci důchodů. Velmi výrazným způsobem redukují sociální dávky. Mimochodem bych chtěl připomenout, že španělský socialistický premiér Zapatero zrušil ve Španělsku porodné. Ne ho omezil, zrušil ho jako sociální dávku.
Takže by mne opravdu zajímalo, jakým způsobem by pan Rath interpeloval tyto tři své socialistické kolegy, kteří dělají kroky, které jsou prostě nutné. A dělá je vláda, ať má nádech středopravicový, nebo středolevicový, pokud není složena z absolutních ekonomických ignorantů nebo nezodpovědných lidí.
Tady musím také říci, že velmi výrazným způsobem musíme vedle zastavení zadlužování myslet i na budoucí konkurenceschopnost této země. Proto chci připomenout panu poslanci Rathovi, že právě objem výdajů na vědu, výzkum a inovace je jedinou částkou státního rozpočtu, která není krácena. To znamená, v příštím roce nebudeme snižovat objem prostředků na vědu, výzkum a inovace.
Chtěl bych mu také připomenout, že díky zodpovědné rozpočtové politice této vlády je situace na finančních trzích taková, že platíme na úrocích za státní dluhopisy pouze zhruba 3,62 %, což je jenom o 0,62 % více, než jsou nejlevnější dluhopisy, což jsou tradičně tzv. bundy, čili dluhopisy vydávané Spolkovou republikou Německo. Mimochodem, jsme o více než 2 procentní body pod portugalskými dluhopisy, o více než 3 body pod dluhopisy Irska a máme z tohoto pohledu nejlevnější dluhopisy ze zemí střední a východní Evropy. Je to díky důvěryhodnosti této země a politiky, kterou v rozpočtové oblasti tato země provádí. A právě toto nám například umožnilo učinit krok, který byl navržen v průběhu druhého čtení návrhu státního rozpočtu, to znamená snížit dluhovou službu o jednu miliardu korun. Můžeme si to dovolit díky této rozumné rozpočtové politice a posílit o jednu miliardu korun rozpočet vysokých škol.
Velmi sdílím obavy pana poslance a hejtmana Ratha z ekonomické emigrace. To je velmi závažný problém. Ekonomická emigrace je v podstatě dvojího typu. Prvního typu je ekonomická emigrace z chudých zemí do bohatších zemí. Myslím si, že z tohoto pohledu tento jev příliš České republice nehrozí, protože toto není tradiční českému naturelu. Ani ve velmi komplikovaných obdobích 19. století se například z českých zemí nikdy nezvedla nějaká větší emigrační vlna.
Pak je ovšem nový fenomén, který se objevil ve vyspělých zemích v posledních čtyřiceti letech, a sice ekonomická emigrace z důvodů zdanění. Ano, ta reálně funguje. Funguje a je velmi masová. Právě ze zemí s vysokými daněmi odcházejí nejenom lidé, ale odcházejí i podniky, firmy, odchází výroba, odcházejí služby, odcházejí do zemí s nižšími daněmi. Odcházejí lidé, odcházejí lidé kvalifikovaných profesí. Byl tady vychvalován model s vysokými daněmi. Tady bych chtěl připomenout, že podle statistik při emigrační vlně z Dánska způsobené vysokými daněmi, pokud přepočtete počet těchto ekonomických emigrantů do zemí s nižšími daněmi v průběhu 70. a 80. let, tak počet těchto emigrantů na jeden milion obyvatel byl vyšší než počet politických emigrantů z tehdejšího komunistického Československa. Čili tato ekonomická emigrace z důvodu vysokých daní je velmi nebezpečným fenoménem. Francouzské generální ředitelství daňové správy spočítalo, že do zemí s nižšími daněmi z Francie každý rok emigruje 40 tisíc Francouzů. Zpravidla těch velmi vzdělaných, s vyššími platy, velmi kompetentních. Odcházejí do zemí, kde jsou nižší daně, jako je Velká Británie, jako je Německo, jako je Lucembursko a podobně.
Čili ano, já se také bojím ekonomické emigrace a bojím se ekonomické emigrace vysoce kvalifikovaných, vzdělaných, jazykově schopných lidí, kteří ve chvíli, kdy je zatížíme vysokými daněmi, jejich vysoce kvalifikovanou práci, která je prací v oborech s vysokou přidanou hodnotou, budou odcházet do jiných zemí s nižšími daněmi.
Bude velmi dobré, když si paní poslankyně a páni poslanci přečtou příslušnou část vystoupení pana poslance Ratha, která se týkala Lafferovy křivky. Z toho, jak o ní pan poslanec mluvil - a tady bych citoval jenom jeho výrok: "Nejlépe bude podle těchto ideologů, když by byla nulová daň, a tím pádem bude nejvyšší výnos." Z toho je zcela zjevné, že pan poslanec Rath v životě žádnou učebnici ekonomie nečetl a v životě žádnou Lafferovu křivku neviděl. On nemá ani potuchy, jak vypadá, a proto o ní mohl takhle hloupě mluvit. ***