(10.20 hodin)
(pokračuje Votava)
Co je právě alarmující, je zábor orné půdy, protože podíváme-li se, tak řada takových fotovoltaických farem se staví právě na oné půdě. A já myslím, že to je - a nebojím se nazvat - že to je zvěrstvo. Je na místě jistě tento trend zastavit a další stavby na polích, která by měla sloužit jistě k něčemu jinému, radikálně omezit. Cílem předkládané novely je právě toto. Je třeba si také uvědomit tu skutečnost, že denně z naší přírody mizí 15 hektarů orné půdy, samozřejmě nejenom vlivem fotovoltaických elektráren, a je třeba ornou půdu chránit tak, aby byla k dispozici především pro to, pro co je určena.
Rozmach solární energetiky žene také vpřed vysoká výkupní cena elektřiny. Bylo to tady již řečeno jak panem ministrem, tak i panem zpravodajem, a navíc je to garantováno po dobu 20 let. Stát tak garantuje určitý byznys na dobu 20 let. Podle regulačního úřadu také na každých 10 megawattů instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren uvedených do provozu se zvyšuje celková cena elektřiny pro konečné spotřebitele o dvě koruny na megawatthodinu. To představuje tedy zdražování, poměrně dramatické zdražování, pro domácnosti, ale i pro podniky.
Živelný rozvoj solární, ale samozřejmě také i větrné energetiky by také podle odborníků mohl způsobit energetický kolaps, může ohrožovat bezpečný a spolehlivý provoz distribučních sítí, na tom se koneckonců shodují i distribuční firmy. Proto také došlo k tomu, že přestaly udělovat tyto distribuční firmy kladná stanoviska k žádostem o připojení nových solárních elektráren do sítě.
Já bych chtěl ale zmínit ještě jeden problém, který může nastat. Je třeba se ptát, co po dvaceti, dvaceti pěti letech, až dojde k ukončení životnosti solárních elektráren - co bude? Jak bude zajištěna likvidace těchto elektráren - ekologická likvidace? Jsou tam přece i materiály, které nejsou zrovna příznivé k životnímu prostředí, nechci říci přímo nebezpečné pro životní prostředí, a likvidace samozřejmě nebude ani levnou záležitostí. Je jistě tedy na místě i obava, že firmy, které dnes vlastní fotovoltaické elektrárny, také po 20 letech již nemusí existovat. Já vím, je to dlouhá doba, 20 let, ale tato skutečnost může nastat. Může dokonce nastat řízený konkurz takovýchto firem a je třeba se ptát, kdo pak bude tato rozsáhlá pole fotovoltaických elektráren likvidovat. Obce? Města? Je to problém určitě a k tomu může dojít!
Já jsem hovořil minulé volební období právě o tomto tématu, kdy jsme tady už projednávali na plénu problematiku fotovoltaických elektráren, a tehdy jsem se ptal i pana tehdejšího ministra Tošovského. Hovořil jsem o tom, že by určitě bylo na místě zřídit jakýsi fond pro likvidaci fotovoltaických elektráren; fond, do kterého by přispívali jednotliví provozovatelé nějakou částkou za každou vyrobenou kilowatthodinu. Tento fond by právě sloužil v případě, že už nebude vlastník, který by se postaral o likvidaci, že by sloužil právě na úhradu takové ekologické likvidace fotovoltaických elektráren, tak jako je to například u těžebních uhelných firem, společností, i když přiznávám, že je to trošinku jiná záležitost, ale tam také odvádějí určité finance na to, by likvidovaly nebo napravovaly problémy, které byly spojeny s těžbou, s likvidací, a přispívaly třeba i na rekultivaci území postiženého po těžbě.
Tehdejší pan ministr Tošovský mě tehdy odkázal na aktualizovanou energetickou koncepci ČR, kde se o vytvoření takového fondu hovoří. Bohužel žádná legislativní iniciativa v tomto směru učiněna nebyla. A chtěl bych se zeptat jednak pana ministra průmyslu a obchodu, ale možná i pana ministra životního prostředí, zdali tedy je vedena určitá úvaha o zřízení takového fondu, do kterého by přispívali provozovatelé fotovoltaických elektráren právě na řešení následných likvidací. Zda je tedy vedena a jaké je jejich stanovisko. To by mě opravdu zajímalo a myslím si, že nejenom mě, že by to zajímalo třeba i obce, města. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A mám tady další přihlášky. Přihlásil se do rozpravy pan poslanec Karel Šidlo a pak pan poslanec Jan Husák. Prosím pana poslance Šidla jako dalšího. Prosím.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi učinit několik poznámek čistě jenom k projednávanému tisku 97, k dalším se budu vyjadřovat později. Samozřejmě, že na závěr mého vystoupení vás seznámím se stanoviskem klubu Komunistické strany Čech a Moravy.
První poznámka souvisí s tím, že si dobře vzpomínám z minulého volebního období, jak složitě jsme projednávali novelu, která zde byla zmíněna jak předkladatelem, tak i předsedou hospodářského výboru, a týkalo se to regulace výše příspěvku na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů vázaných právě na rychlý rozvoj a pokles ceny investičních nákladů na budování fotovoltaických elektráren. Bylo to poměrně složité, a když to řeknu hodně otevřeně, byly to velké porodní bolesti, abychom se dopracovali k tomu, že tato regulace nebude vázána na žádné procento, ale že bude skutečně uplatněna plně pouze v přepočtu na dobu návratnosti investic do těchto výrobních zařízení. Velmi mě mrzí, že až dnes se dostáváme k dalšímu kroku, který již v té době byl zřejmý, a věděli jsme dobře, a byl vlastně připraven už jako poslanecká novela v tom smyslu, abychom skutečně nedělali další zábory zemědělské půdy, jak tady zmiňoval předřečník kolega Votava, v tom, jakým způsobem se začaly šířit tyto fotovoltaické elektrárny po zemědělské půdě. Já si dokážu představit i to, jakým způsobem zemědělská půda pod tato zařízení je získávána, a možná že nejsem daleko od pravdy, když jsou to pouze pronájmy a po úspěšných 20 letech těžby z těchto elektráren vlastníkům pozemků zůstane ten obrovský problém, který zde již byl zmíněn, a to je otázka likvidace těchto zařízení. Ale to je otázka smluv a vlastnických vztahů. Do toho nechci dneska vůbec zasahovat. Je to spíš jenom k zamyšlení, protože to je jeden z důležitých faktorů, který má vliv na výstavbu těchto zařízení.
Zmíním zde další věc kromě toho, že jsme zmeškali dobu, ať už to byla vláda Mirka Topolánka nebo to byla vláda úřednická v minulém volebním období, a nečinili jsme nic proti těmto krokům, které jsou dneska zcela běžné a setkáváme se s nimi v každodenní praxi. Co vidím jako velký problém, a to zde zmíněno ještě nebylo, že málokdo se zmiňuje o tom, za jakých energetických nároků a podmínek jsou vlastně vyráběny fotovoltaické panely. Pokud moje informace nejsou mylné, tak fotovoltaický panel nikdy nevyrobí tolik energie, kolik je do něj vloženo. Tady je to také otázka zamyšlení nad tím, jestli toto je skutečně ten správný a vhodný zdroj zpracování sluneční energie v rámci ČR.
A na závěr chci říci, že tisk 97 je to, co bylo očekáváno i poslanci KSČM, a měli jsme enormní snahu již v 5. volebním období udělat cokoliv pro to, aby se situace z hlediska instalace a využívání fotovoltaických elektráren, včetně finančních dopadů na jednotlivé naše občany a firmy z hlediska nárůstu cen energie, řešila. Plně tento návrh podporujeme, protože vítáme to, že už konečně jsme pochopili, že legislativa je jedinou cestou, jak vyřešit tento problém do budoucna, přemístit tato zařízení skutečně na střechy a zařízení související s budovami, a že omezujeme výkon, který dostává plnou podporu, a nutíme ty, kteří chtějí spekulovat s výrobou elektřiny a získávat dotace na vlastní spotřebu, že už likvidujeme tímto zákonem možnost, aby oni mohli zůstat jako samostatná ostrovní zařízení. My tuto novelu zákona plně podporujeme a podporujeme i projednání ve zrychleném prvním čtení.
Děkuji za pozornost. ***